HERZOG Jan 4.6.1820-24.3.1886: Porovnání verzí
(HERZOG_Jan_4.6.1820-24.3.1886) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.6.1820 | | datum narození = 4.6.1820 | ||
| místo narození = | | místo narození = Božkov (Plzeň) | ||
| datum úmrtí = 24.3.1886 | | datum úmrtí = 24.3.1886 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Plzeň | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 553 | |||
}} | |||
'''HERZOG, Jan''', ''* 4. 6. 1820 Božkov (Plzeň), † 24. 3. 1886 Plzeň, malíř'' | |||
Už v dětství H. osvědčil výtvarné nadání, a proto byl 1838 vyslán | |||
na pražskou AVU, kde do 1842 studoval u Christiana Rubena, | |||
ale absolutorium nesložil a několik následujících let pracoval | |||
v Praze, kde se prosadil jako zručný portrétista biedermeierského stylu. 1848 se účastnil svatodušních bojů na barikádách | |||
a po jejich porážce se přestěhoval do Plzně. V celém kraji se stal | |||
nejzaměstnávanějším malířem sakrálních obrazů; stylově náležel | |||
k nazarénské škole. Ve městě vyzdobil kostely sv. Bartoloměje, | |||
sv. Anny, sv. Jiří a kostel františkánů, na Plzeňsku pracoval v kostelích v Neurazech, Vrčeni, Nezamyslicích, Velharticích, Zbynicích a Plané, nástropní malby vytvořil v Jezné. Vymaloval také | |||
kostel v jihočeské Bechyni. Byl autorem téměř šesti set velkoformátových deskových obrazů. V jihozápadních Čechách vytvořil na čtyřicet čtyři křížových cest, některé podle předloh Josefa | |||
Führicha, mnohé z nich se však nedochovaly; k nejznámějším | |||
se řadila křížová cesta pro kostel františkánů v Plzni (1860), | |||
na které se podíleli také významní místní umělečtí řemeslníci. | |||
Výjimečně a s menším zdarem se H. pokusil o panorama města (''Pohled na Plzeň''), zato však byl vyhledávaným portrétistou | |||
plzeňských měšťanů a jejich rodin. | |||
Jeho manželkou se 1843 stala Dorota, vnučka selského buditele | |||
Františka Jana Vaváka. Syn Mons. František H. (1844–1929) | |||
byl papežským komořím, arcibiskupským radou a seniorátním | |||
kaplanem v Plzni. Dcera Anna (1848–1913) zůstala s rodiči, | |||
vedla domácnost a stala se asistentkou v otcově ateliéru. | |||
'''L:''' L. Lábek, O plzeňském malíři J. H., in: Plzeňsko 1, 1919, č. 4 (monotematické číslo); Toman 1, s. 327; Thieme–Becker 16, s. 570; BL 1, s. 615–616; https://encyklopedie.plzen.eu (stav k 15. 4. 2020); https://ma.mzm.cz/arl-muz/en/detail-muz_us_auth-0058997-Herzog-Jan-18201886 (stav k 15. 4. 2020); | |||
https://cs.isabart.org/person/53116 (stav k 15. 4. 2020). | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1820]] | [[Kategorie:1820]] | ||
[[Kategorie:Božkov]] | |||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | |||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 07:53
| Jan HERZOG | |
 | |
| Narození | 4.6.1820 |
|---|---|
| Místo narození | Božkov (Plzeň) |
| Úmrtí | 24.3.1886 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 553 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60109 |
HERZOG, Jan, * 4. 6. 1820 Božkov (Plzeň), † 24. 3. 1886 Plzeň, malíř
Už v dětství H. osvědčil výtvarné nadání, a proto byl 1838 vyslán na pražskou AVU, kde do 1842 studoval u Christiana Rubena, ale absolutorium nesložil a několik následujících let pracoval v Praze, kde se prosadil jako zručný portrétista biedermeierského stylu. 1848 se účastnil svatodušních bojů na barikádách a po jejich porážce se přestěhoval do Plzně. V celém kraji se stal nejzaměstnávanějším malířem sakrálních obrazů; stylově náležel k nazarénské škole. Ve městě vyzdobil kostely sv. Bartoloměje, sv. Anny, sv. Jiří a kostel františkánů, na Plzeňsku pracoval v kostelích v Neurazech, Vrčeni, Nezamyslicích, Velharticích, Zbynicích a Plané, nástropní malby vytvořil v Jezné. Vymaloval také kostel v jihočeské Bechyni. Byl autorem téměř šesti set velkoformátových deskových obrazů. V jihozápadních Čechách vytvořil na čtyřicet čtyři křížových cest, některé podle předloh Josefa Führicha, mnohé z nich se však nedochovaly; k nejznámějším se řadila křížová cesta pro kostel františkánů v Plzni (1860), na které se podíleli také významní místní umělečtí řemeslníci. Výjimečně a s menším zdarem se H. pokusil o panorama města (Pohled na Plzeň), zato však byl vyhledávaným portrétistou plzeňských měšťanů a jejich rodin.
Jeho manželkou se 1843 stala Dorota, vnučka selského buditele Františka Jana Vaváka. Syn Mons. František H. (1844–1929) byl papežským komořím, arcibiskupským radou a seniorátním kaplanem v Plzni. Dcera Anna (1848–1913) zůstala s rodiči, vedla domácnost a stala se asistentkou v otcově ateliéru.
L: L. Lábek, O plzeňském malíři J. H., in: Plzeňsko 1, 1919, č. 4 (monotematické číslo); Toman 1, s. 327; Thieme–Becker 16, s. 570; BL 1, s. 615–616; https://encyklopedie.plzen.eu (stav k 15. 4. 2020); https://ma.mzm.cz/arl-muz/en/detail-muz_us_auth-0058997-Herzog-Jan-18201886 (stav k 15. 4. 2020); https://cs.isabart.org/person/53116 (stav k 15. 4. 2020).
Martin Kučera