HEŘMANSKÝ Bohdan 29.1.1900-17.12.1974: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Bohdan HEŘMANSKÝ | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum n…“)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 6: Řádek 6:
| rodné jméno =  
| rodné jméno =  
| datum narození = 29.1.1900
| datum narození = 29.1.1900
| místo narození = Prostějov
| místo narození = Prostějov
| datum úmrtí = 17.12.1974
| datum úmrtí = 17.12.1974
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 36: Řádek 36:
| poznámky =  
| poznámky =  
| web =  
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí  
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561
}}
}}
'''HEŘMANSKÝ, Bohdan''' ''(též HERZMANSKY, Theodor), * 29. 1. 1900 Prostějov, † 17. 12. 1974 Praha, malíř''
Syn důstojníka rakousko-uherské armády povýšeného do
šlechtického stavu. Od 1906 rodina žila ve Vídni. H. matu�roval 1918 na reálném gymnáziu, tři semestry studoval dějiny
umění na univerzitě ve Vídni, 1920 absolvoval semestrální kurz
malby na Vysoké umělecké škole ve Stockholmu. Prostřed�nictvím spolužáka J. W. Schaukala se seznámil s A. Koligem,
jedním ze čtyř zakladatelů výtvarné skupiny Nötscher Kreis,
a u něho v korutanském městě Nötsch im Gailtail studoval
malbu. S Schaukalem a G. Franklem patřil k prvním členům
Koligovy umělecké dílny. 1925 mu malíř C. Moll zajistil me�cenát a na jeho stipendium H. podnikl studijní cestu do Itálie
a 1926 do Paříže. Od 1928 žil trvale v Praze a vrátil se k fo�netickému přepisu svého příjmení. 1931 cestoval do Švédska,
1933 znovu do Paříže. 1946–56 se živil jako optik a kovo�tepec. Od 1956 se vracel k malbě. Jako portrétista, krajinář
a vynikající kreslíř se dočkal uznání i v zahraničí. Dvacátá léta
poznamenal vliv rakouského expresionismu (''Autoportét ze tří stran'', 1926), ve třicátých letech ho inspirovalo Cézannovo
řešení prostoru a francouzský kolorismus. Přátelsky se stýkal
s O. Kokoschkou. 1938 souborně vystavoval ve Feiglově gale�rii, byl hostem SVU Mánes a Umělecké besedy. Jeho pozdní
malířská produkce osobitě modifikovala kubismus, nápaditos�tí vynikaly zejména jeho pohledy na Prahu. Na sklonku živo�ta napsal a v Rakousku publikoval několik studií o Koligově
malířské dílně.
Jeho dcerou je historička umění Beket Bukovinská (* 1943) a vnučkou historička umění Gabriela Kotíková (* 1971).
'''L:''' J. Krofta, B. H. Katalog, 1938; J. Šetlík – B. Heřmanská, B. H. Obrazy
a kresby. Katalog, 1964; Toman 1, s. 328; NEČVUD, s. 280 (s další lite�raturou); R. Glück, Das Frühwerk T. Herzmansky’s, später B. H. genannt,
1900–1928, 1998 (disertační práce, Wien).
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f02cf166-dbb7-43bf-985b-2bc82cff921a Bibliografie dějin Českých zemí]   
Martin Kučera
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:1900]]
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:1974]]
[[Kategorie:1974]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 8. 3. 2023, 15:14

Bohdan HEŘMANSKÝ
Narození 29.1.1900
Místo narození Prostějov
Úmrtí 17.12.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142003

HEŘMANSKÝ, Bohdan (též HERZMANSKY, Theodor), * 29. 1. 1900 Prostějov, † 17. 12. 1974 Praha, malíř

Syn důstojníka rakousko-uherské armády povýšeného do šlechtického stavu. Od 1906 rodina žila ve Vídni. H. matu�roval 1918 na reálném gymnáziu, tři semestry studoval dějiny umění na univerzitě ve Vídni, 1920 absolvoval semestrální kurz malby na Vysoké umělecké škole ve Stockholmu. Prostřed�nictvím spolužáka J. W. Schaukala se seznámil s A. Koligem, jedním ze čtyř zakladatelů výtvarné skupiny Nötscher Kreis, a u něho v korutanském městě Nötsch im Gailtail studoval malbu. S Schaukalem a G. Franklem patřil k prvním členům Koligovy umělecké dílny. 1925 mu malíř C. Moll zajistil me�cenát a na jeho stipendium H. podnikl studijní cestu do Itálie a 1926 do Paříže. Od 1928 žil trvale v Praze a vrátil se k fo�netickému přepisu svého příjmení. 1931 cestoval do Švédska, 1933 znovu do Paříže. 1946–56 se živil jako optik a kovo�tepec. Od 1956 se vracel k malbě. Jako portrétista, krajinář a vynikající kreslíř se dočkal uznání i v zahraničí. Dvacátá léta poznamenal vliv rakouského expresionismu (Autoportét ze tří stran, 1926), ve třicátých letech ho inspirovalo Cézannovo řešení prostoru a francouzský kolorismus. Přátelsky se stýkal s O. Kokoschkou. 1938 souborně vystavoval ve Feiglově gale�rii, byl hostem SVU Mánes a Umělecké besedy. Jeho pozdní malířská produkce osobitě modifikovala kubismus, nápaditos�tí vynikaly zejména jeho pohledy na Prahu. Na sklonku živo�ta napsal a v Rakousku publikoval několik studií o Koligově malířské dílně.

Jeho dcerou je historička umění Beket Bukovinská (* 1943) a vnučkou historička umění Gabriela Kotíková (* 1971).

L: J. Krofta, B. H. Katalog, 1938; J. Šetlík – B. Heřmanská, B. H. Obrazy a kresby. Katalog, 1964; Toman 1, s. 328; NEČVUD, s. 280 (s další lite�raturou); R. Glück, Das Frühwerk T. Herzmansky’s, später B. H. genannt, 1900–1928, 1998 (disertační práce, Wien).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera