HESSOVÁ Františka 8.11.1851-7.7.1911: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Františka | | jméno = Františka HESSOVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| rodné jméno = Jakoubková | | rodné jméno = Jakoubková | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| manžel = Václav Hes | | manžel = Václav Hes | ||
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 567 | |||
}} | |||
'''HESSOVÁ, Františka''' ''(též HESOVÁ, roz. Jakoubková), * 8. 11. 1851 Praha, † 7. 7. 1911 Smíchov (Praha), herečka'' | |||
V literatuře se někdy uvádí rok narození 1852. Dcera domovníka Antonína Jakoubka a Barbory, roz. Houdkové. Na jevišti poprvé stanula ve čtenářsko-ochotnickém spolku Pokrok | |||
v Karlíně (Praha). Profesionální dráhu zahájila v divadelní | |||
společnosti T. Knížkové, kde se seznámila se svým manželem | |||
Václavem Hessem (1850–1890), hercem, spisovatelem a překladatelem, s nímž měla syna Jaroslava Josefa (* 2. 4. 1875 | |||
Písek), hudebníka, a dceru Annu (* 1876). Koncem sedmdesátých let 19. století oba působili u Společnosti Františka | |||
Pokorného. 1881 H. získala angažmá ve společnosti Pavla Švandy ze Semčic, s níž účinkovala ve smíchovské Aréně | |||
v Eggenberku (v místě dnešního Justičního paláce), v Divadle | |||
u Libuše, v zimních sezonách v Plzni (1884/85) a Národním | |||
divadle v Brně (1886–88). Po ředitelově smrti (1891) hrála | |||
v souboru Pavla Švandy mladšího až do jeho rozpadu. Následně vystupovala ve Švandově divadle na Smíchově za ředitelování Josefa Kubíka a Emy Švandové, odkud 1907 odešla na | |||
odpočinek. Jako herečka debutovala rolemi mladých naivek. | |||
Jejímu naturelu však více vyhovovaly figury temperamentních | |||
a hubatých děvčat ve veseloherním repertoáru. Již v mladém | |||
věku se začala přehrávat do oboru tzv. komických starých, kde | |||
zužitkovala svůj smysl pro komediální nadsázku. Objevovala | |||
se zejména v českých, francouzských a německých veselohrách | |||
a fraškách, v nichž hrála výbojné či ukřivděné manželky, maloměstské paničky, sousedky, tchyně, moralizující staré panny | |||
či matrony skrývající svůj věk. Sérii oblíbených komických | |||
manželských párů vytvářela s hercem Karlem Lierem. Groteskní polohu své komiky zjemňovala chápajícím přístupem. | |||
Vrcholu popularity dosáhla v devadesátých letech. Ačkoliv se | |||
uplatnila především v komických postavách, ztvárnila také | |||
řadu charakterních úloh ve společenských hrách, klasických | |||
a příležitostně i moderních dramatech (titulní role, J. K. Tyl, | |||
''Paní Marjánka, matka pluku''; Wolfová, G. Hauptmann: ''Bobří kožich''; Matrena, L. N. Tolstoj: ''Vláda tmy''; R. Bracco: ''Masky''). | |||
Úspěchu dosáhla rovněž v operetách (Juno, J. Offenbach: ''Orfeus v podsvětí''). | |||
'''L:''' OSND 2/2, s. 1104; KSN, s. 116; Šormová 1, s. 266 (se soupisem divadelních rolí a bibliografií); A. Charvát, Ze staré Prahy, 1926, s. 202; R. Deyl, Vavříny s trny, 1973, s. 83–89; nekrology: Národní listy 9. 7. 1911, s. 2; | |||
Divadlo 9, 1910/1911, č. 19, s. 449. | |||
Zdeněk Doskočil | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 53: | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 8. 3. 2023, 17:00
| Františka HESSOVÁ | |
 | |
| Rodné jméno | Jakoubková |
|---|---|
| Narození | 8.11.1851 |
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 7.7.1911 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Manžel(ka) | Václav Hes |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 567 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47341 |
HESSOVÁ, Františka (též HESOVÁ, roz. Jakoubková), * 8. 11. 1851 Praha, † 7. 7. 1911 Smíchov (Praha), herečka
V literatuře se někdy uvádí rok narození 1852. Dcera domovníka Antonína Jakoubka a Barbory, roz. Houdkové. Na jevišti poprvé stanula ve čtenářsko-ochotnickém spolku Pokrok v Karlíně (Praha). Profesionální dráhu zahájila v divadelní společnosti T. Knížkové, kde se seznámila se svým manželem Václavem Hessem (1850–1890), hercem, spisovatelem a překladatelem, s nímž měla syna Jaroslava Josefa (* 2. 4. 1875 Písek), hudebníka, a dceru Annu (* 1876). Koncem sedmdesátých let 19. století oba působili u Společnosti Františka Pokorného. 1881 H. získala angažmá ve společnosti Pavla Švandy ze Semčic, s níž účinkovala ve smíchovské Aréně v Eggenberku (v místě dnešního Justičního paláce), v Divadle u Libuše, v zimních sezonách v Plzni (1884/85) a Národním divadle v Brně (1886–88). Po ředitelově smrti (1891) hrála v souboru Pavla Švandy mladšího až do jeho rozpadu. Následně vystupovala ve Švandově divadle na Smíchově za ředitelování Josefa Kubíka a Emy Švandové, odkud 1907 odešla na odpočinek. Jako herečka debutovala rolemi mladých naivek. Jejímu naturelu však více vyhovovaly figury temperamentních a hubatých děvčat ve veseloherním repertoáru. Již v mladém věku se začala přehrávat do oboru tzv. komických starých, kde zužitkovala svůj smysl pro komediální nadsázku. Objevovala se zejména v českých, francouzských a německých veselohrách a fraškách, v nichž hrála výbojné či ukřivděné manželky, maloměstské paničky, sousedky, tchyně, moralizující staré panny či matrony skrývající svůj věk. Sérii oblíbených komických manželských párů vytvářela s hercem Karlem Lierem. Groteskní polohu své komiky zjemňovala chápajícím přístupem. Vrcholu popularity dosáhla v devadesátých letech. Ačkoliv se uplatnila především v komických postavách, ztvárnila také řadu charakterních úloh ve společenských hrách, klasických a příležitostně i moderních dramatech (titulní role, J. K. Tyl, Paní Marjánka, matka pluku; Wolfová, G. Hauptmann: Bobří kožich; Matrena, L. N. Tolstoj: Vláda tmy; R. Bracco: Masky). Úspěchu dosáhla rovněž v operetách (Juno, J. Offenbach: Orfeus v podsvětí).
L: OSND 2/2, s. 1104; KSN, s. 116; Šormová 1, s. 266 (se soupisem divadelních rolí a bibliografií); A. Charvát, Ze staré Prahy, 1926, s. 202; R. Deyl, Vavříny s trny, 1973, s. 83–89; nekrology: Národní listy 9. 7. 1911, s. 2; Divadlo 9, 1910/1911, č. 19, s. 449.
Zdeněk Doskočil