HILITZER Alfréd C. 3.6.1899-27.9.1940: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Alfred HILITZER | | jméno = Alfred C. HILITZER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 3.6.1899 | | datum narození = 3.6.1899 | ||
| místo narození = Štýrský Hradec | | místo narození = Štýrský Hradec (Rakousko) | ||
| datum úmrtí = 27.9.1940 | | datum úmrtí = 27.9.1940 | ||
| místo úmrtí = Domažlice | | místo úmrtí = Domažlice | ||
| povolání = 6- Botanik<br />8- Ekolog nebo ochránce přírody | | povolání = 6- Botanik<br />8- Ekolog nebo ochránce přírody | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 601 | |||
}} | |||
'''HILITZER, Alfréd C.''', ''* 3. 6. 1899 Štýrský Hradec (Rakousko), † 27. 9. 1940 Domažlice, botanik, mykolog, ekolog'' | |||
Syn vojenského lékaře Aloise H. a jeho manželky Anny, původem z Kdyně. Vystudoval reálné gymnázium na Smíchově | |||
(Praha), 1918–23 studoval na Filozofické a poté Přírodovědecké fakultě UK, byl žákem Josefa Velenovského. Pracoval | |||
jako asistent fytopatologického ústavu na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT, od 1928 v Botanickém ústavu u Karla Kaviny, 1929 se habilitoval. Pod vlivem Františka Schustlera se věnoval rostlinné sociologii, taxonomii | |||
a ekologii mechů, lišejníků (1923 např. popsal lišejníkové společenstvo Acarosporetum sinopicae Hilitzer) a hub. Prováděl | |||
sběry po celém území Československa, a to v Krkonoších, na | |||
Šumavě, na Podkarpatské Rusi (region Boržavy, s Jiřím Králem). Zpracoval mapu lesů pro ''Atlas RČS'' (1928, 1935). Inspiroval se též finskou biologií, především dílem Aimo Cajandera. | |||
Do Finska podnikl výzkumnou cestu. Svým dílem o životě lesa | |||
(1931) se zařadil mezi průkopníky holistického chápání lesa. | |||
H. se angažoval v ochraně přírody: zasloužil se o vyhlášení přírodních rezervací, např. v pražské Šárce, Hrabanovské černavě | |||
v Polabí či na Jezerní stěně na Šumavě. Od 1934 byl členem | |||
redakční rady ''Zahradnického a ovocnicko-vinařského slovníku naučného'', redigoval časopis ''Studia Botanica Čechoslovaca/Čechica'', v něm umožnil publikovat např. M. Deylovi, A. Pilátovi či A. Zlatníkovi. Před druhou světovou válkou se věnoval filozofii a beletrii. V utopickém románu ''Mitigen, plyn proti válce'' (1933) popsal výzkum látky snižující lidskou agresivitu. | |||
Botanické sběry jsou uloženy v Národním muzeu v Praze; jeho | |||
jméno nese houba Hilitzeria moravica. | |||
'''D:''' Etude sur la végétation épiphyte de la Bohême, 1925; Praktická cvičení | |||
botanická, 1926; Monografická studie o českých druzích řádu Hysteriales | |||
a o sypavkách jimi způsobených, 1929; Les. Život a význam našich lesů, 1931; | |||
Přehled přírodních reservací a jejich návrhů na Podkarpatské Rusi (s A. Zlatníkem), 1932; Boržava v Podkarpatské Rusi I (spoluautor), Bratislava 1932; | |||
Příručka metodiky rostlinné sociologie a ekologie (člen kolektivu), 1935; | |||
Označování přírodních reservací a památek, in: Zprávy památkové péče 1, | |||
1937, č. 1, s. 4; Péče o staré stromy, 1940. | |||
'''L:''' Lidové noviny 30. 9. 1940; A. Zlatník, A. H., in: Studia Botanica Čechica 3, 1940, s. 130–137 (foto); Věda přírodní, 20, 1940, s. 94–95; K. Kavina, Za zvěčnělým doc. dr. A. H., in: Věstník ČSAZ 16, 1940, s. 496–500, | |||
621–622; Naše věda 20, 1941, s. 188; J. Sofronk, Půl století od smrti A. H., | |||
in: Šumava 19, 1991, č. 32, s. 21; ČBS, s. 209; Tomeš 1, s. 458; I. Adamovič, | |||
Slovník české literární fantastiky a science fiction, 1995, s. 90; www.botany.cz | |||
(stav k 8. 4. 2020). | |||
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 5, Matrika doktorů UK V., s. 2101. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/1a4af8f6-f6a8-48fe-8c11-09653314a947 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Tomáš Černý | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]] | [[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]] | ||
[[Kategorie:1899]] | [[Kategorie:1899]] | ||
[[Kategorie:Štýrský_Hradec]] | [[Kategorie:Štýrský_Hradec]] | ||
[[Kategorie:1940]] | [[Kategorie:1940]] | ||
[[Kategorie:Domažlice]] | [[Kategorie:Domažlice]] | ||
Verze z 12. 3. 2023, 10:44
| Alfred C. HILITZER | |
 | |
| Narození | 3.6.1899 |
|---|---|
| Místo narození | Štýrský Hradec (Rakousko) |
| Úmrtí | 27.9.1940 |
| Místo úmrtí | Domažlice |
| Povolání |
6- Botanik 8- Ekolog nebo ochránce přírody |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 601 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47374 |
HILITZER, Alfréd C., * 3. 6. 1899 Štýrský Hradec (Rakousko), † 27. 9. 1940 Domažlice, botanik, mykolog, ekolog
Syn vojenského lékaře Aloise H. a jeho manželky Anny, původem z Kdyně. Vystudoval reálné gymnázium na Smíchově (Praha), 1918–23 studoval na Filozofické a poté Přírodovědecké fakultě UK, byl žákem Josefa Velenovského. Pracoval jako asistent fytopatologického ústavu na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT, od 1928 v Botanickém ústavu u Karla Kaviny, 1929 se habilitoval. Pod vlivem Františka Schustlera se věnoval rostlinné sociologii, taxonomii a ekologii mechů, lišejníků (1923 např. popsal lišejníkové společenstvo Acarosporetum sinopicae Hilitzer) a hub. Prováděl sběry po celém území Československa, a to v Krkonoších, na Šumavě, na Podkarpatské Rusi (region Boržavy, s Jiřím Králem). Zpracoval mapu lesů pro Atlas RČS (1928, 1935). Inspiroval se též finskou biologií, především dílem Aimo Cajandera. Do Finska podnikl výzkumnou cestu. Svým dílem o životě lesa (1931) se zařadil mezi průkopníky holistického chápání lesa. H. se angažoval v ochraně přírody: zasloužil se o vyhlášení přírodních rezervací, např. v pražské Šárce, Hrabanovské černavě v Polabí či na Jezerní stěně na Šumavě. Od 1934 byl členem redakční rady Zahradnického a ovocnicko-vinařského slovníku naučného, redigoval časopis Studia Botanica Čechoslovaca/Čechica, v něm umožnil publikovat např. M. Deylovi, A. Pilátovi či A. Zlatníkovi. Před druhou světovou válkou se věnoval filozofii a beletrii. V utopickém románu Mitigen, plyn proti válce (1933) popsal výzkum látky snižující lidskou agresivitu. Botanické sběry jsou uloženy v Národním muzeu v Praze; jeho jméno nese houba Hilitzeria moravica.
D: Etude sur la végétation épiphyte de la Bohême, 1925; Praktická cvičení botanická, 1926; Monografická studie o českých druzích řádu Hysteriales a o sypavkách jimi způsobených, 1929; Les. Život a význam našich lesů, 1931; Přehled přírodních reservací a jejich návrhů na Podkarpatské Rusi (s A. Zlatníkem), 1932; Boržava v Podkarpatské Rusi I (spoluautor), Bratislava 1932; Příručka metodiky rostlinné sociologie a ekologie (člen kolektivu), 1935; Označování přírodních reservací a památek, in: Zprávy památkové péče 1, 1937, č. 1, s. 4; Péče o staré stromy, 1940.
L: Lidové noviny 30. 9. 1940; A. Zlatník, A. H., in: Studia Botanica Čechica 3, 1940, s. 130–137 (foto); Věda přírodní, 20, 1940, s. 94–95; K. Kavina, Za zvěčnělým doc. dr. A. H., in: Věstník ČSAZ 16, 1940, s. 496–500, 621–622; Naše věda 20, 1941, s. 188; J. Sofronk, Půl století od smrti A. H., in: Šumava 19, 1991, č. 32, s. 21; ČBS, s. 209; Tomeš 1, s. 458; I. Adamovič, Slovník české literární fantastiky a science fiction, 1995, s. 90; www.botany.cz (stav k 8. 4. 2020).
P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 5, Matrika doktorů UK V., s. 2101.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Tomáš Černý