HILLE Julius Josef 29.9.1860-26.2.1946: Porovnání verzí
(HILLE_Julius_Josef_29.9.1860-26.2.1946) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.9.1860 | | datum narození = 29.9.1860 | ||
| místo narození = | | místo narození = Velký Šenov (u Šluknova) | ||
| datum úmrtí = 26.2.1946 | | datum úmrtí = 26.2.1946 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Velký Šenov (u Šluknova) | ||
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 602 | |||
}} | |||
'''HILLE, Julius Josef''', ''* 29. 9. 1860 Velký Šenov (u Šluknova), † 26. 2. 1946 Velký Šenov (u Šluknova), podnikatel'' | |||
Pocházel z široce rozvětveného rodu severočeských podnikatelů. Syn '''Johanna H.''' (* 3. 8. 1811 Velký Šenov, † 24. 1. 1906 | |||
Velký Šenov) a Marie Magdalény, roz. Dittrichové. Otec se od | |||
1827 věnoval domácké výrobě dřevěných knoflíků, produkci | |||
postupně rozšiřoval a přenesl ji do malé továrny. Jako první | |||
v monarchii začal 1866 vyrábět knoflíky ze skořápek vlašských | |||
ořechů. O rok později založil firmu Johann Hille und Sohn, | |||
kterou po 1874 přeložil do Hanšpachu (dnes Lipová). Okolo | |||
1900 podnik zaměstnával tři sta dělníků. | |||
Generaci jeho synů a pokračovatelů reprezentovali Eduard H. | |||
(* 1. 9. 1843 Velký Šenov, † 21. 2. 1929 Lipová /u Šluknova/), a Julius Josef H., který se ve firmě vyučil a působil jako | |||
obchodní cestující a zástupce v zahraničí. 1887 se oženil s Annou Agnes Emilií, roz. Müllerovou (1865–1929). Do firmy | |||
1885 vstoupil jako společník manželčin příbuzný a podnikatel | |||
Franz Josef Müller (1853–1917). Společníci založili továrnu | |||
na poniklování plechů (Nickelblechfabrik Hille und Müller) | |||
v nedalekém Leopoldově, později obohatili její výrobní sortiment. Jimi nově vyvinuté stroje a zařízení získaly rakouské | |||
a německé patenty. Dodávali na trh především za studena | |||
válcovanou lesklou a vysoce leštěnou taženou svazkovou ocel, | |||
plechy galvanicky pokovené mosazí, mědí, chromem a zinkem, případně ještě dále lakované a vzorované. Firma rychle expandovala, 1895 byl otevřen pobočný závod v saském Porschdorfu (u Pirny) a 1905 v düsseldorfské čtvrti Reisholz. | |||
Zaměstnávala více než tisíc osob. Nepřestala vyrábět ani | |||
knoflíky, nově zavedla též kovové, v sortimentu nabízela | |||
i kloboukové ozdoby, přezky či kování ke kufrům. 1927 byl | |||
H. jmenován čestným občanem Velkého Šenova. | |||
Po druhé světové válce byl závod ve Velkém Šenově znárodněn | |||
a 1946 začleněn do Spojených oceláren, n. p., 1949 se stal pobočkou Králodvorských železáren. 1994 se znovu osamostatnil | |||
pod názvem Železárny Velký Šenov – výroba galvanicky pokovených plechů a pásků. Po válce byla znárodněna také továrna v Porschdorfu, která dodávala vzorované plechy na nádobí pro domácnost. Výroba ve firmě Hille & Müller pokračovala | |||
i v německém Düsseldorfu. | |||
'''L:''' BL 1, s. 626–627; NDB 9, s. 145–146 (s další literaturou). | |||
Tomáš Burda | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
[[Kategorie:1860]] | [[Kategorie:1860]] | ||
[[Kategorie:Velký Šenov]] | |||
[[Kategorie:1946]] | [[Kategorie:1946]] | ||
[[Kategorie:Velký Šenov]] |
Aktuální verze z 13. 3. 2023, 17:57
Julius Josef HILLE | |
![]() | |
Narození | 29.9.1860 |
---|---|
Místo narození | Velký Šenov (u Šluknova) |
Úmrtí | 26.2.1946 |
Místo úmrtí | Velký Šenov (u Šluknova) |
Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 602 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77944 |
HILLE, Julius Josef, * 29. 9. 1860 Velký Šenov (u Šluknova), † 26. 2. 1946 Velký Šenov (u Šluknova), podnikatel
Pocházel z široce rozvětveného rodu severočeských podnikatelů. Syn Johanna H. (* 3. 8. 1811 Velký Šenov, † 24. 1. 1906 Velký Šenov) a Marie Magdalény, roz. Dittrichové. Otec se od 1827 věnoval domácké výrobě dřevěných knoflíků, produkci postupně rozšiřoval a přenesl ji do malé továrny. Jako první v monarchii začal 1866 vyrábět knoflíky ze skořápek vlašských ořechů. O rok později založil firmu Johann Hille und Sohn, kterou po 1874 přeložil do Hanšpachu (dnes Lipová). Okolo 1900 podnik zaměstnával tři sta dělníků.
Generaci jeho synů a pokračovatelů reprezentovali Eduard H. (* 1. 9. 1843 Velký Šenov, † 21. 2. 1929 Lipová /u Šluknova/), a Julius Josef H., který se ve firmě vyučil a působil jako obchodní cestující a zástupce v zahraničí. 1887 se oženil s Annou Agnes Emilií, roz. Müllerovou (1865–1929). Do firmy 1885 vstoupil jako společník manželčin příbuzný a podnikatel Franz Josef Müller (1853–1917). Společníci založili továrnu na poniklování plechů (Nickelblechfabrik Hille und Müller) v nedalekém Leopoldově, později obohatili její výrobní sortiment. Jimi nově vyvinuté stroje a zařízení získaly rakouské a německé patenty. Dodávali na trh především za studena válcovanou lesklou a vysoce leštěnou taženou svazkovou ocel, plechy galvanicky pokovené mosazí, mědí, chromem a zinkem, případně ještě dále lakované a vzorované. Firma rychle expandovala, 1895 byl otevřen pobočný závod v saském Porschdorfu (u Pirny) a 1905 v düsseldorfské čtvrti Reisholz. Zaměstnávala více než tisíc osob. Nepřestala vyrábět ani knoflíky, nově zavedla též kovové, v sortimentu nabízela i kloboukové ozdoby, přezky či kování ke kufrům. 1927 byl H. jmenován čestným občanem Velkého Šenova.
Po druhé světové válce byl závod ve Velkém Šenově znárodněn a 1946 začleněn do Spojených oceláren, n. p., 1949 se stal pobočkou Králodvorských železáren. 1994 se znovu osamostatnil pod názvem Železárny Velký Šenov – výroba galvanicky pokovených plechů a pásků. Po válce byla znárodněna také továrna v Porschdorfu, která dodávala vzorované plechy na nádobí pro domácnost. Výroba ve firmě Hille & Müller pokračovala i v německém Düsseldorfu.
L: BL 1, s. 626–627; NDB 9, s. 145–146 (s další literaturou).
Tomáš Burda