HILLER Jan 2.1.1903-23.9.1969: Porovnání verzí
(HILLER_Jan_1.2.1903-23.9.1969) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.2.1903 | | datum narození = 1.2.1903 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kroměříž | ||
| datum úmrtí = 23.9.1969 | | datum úmrtí = 23.9.1969 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 17- Veterinář | | povolání = 17- Veterinář<br />39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | ||
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604 | |||
}} | |||
'''HILLER, Jan''', ''* 2. 1. 1903 Kroměříž, † 23. 9. 1969 Praha, veterinář, veterinární hygienik'' | |||
Syn gymnazijního profesora a sokolského pracovníka Jana H. | |||
(1878–1927). Po maturitě od 1921 studoval na Vysoké škole | |||
zvěrolékařské v Brně, 1926 obdržel zvěrolékařský diplom, obhájil rigorózní práci ''O činnosti dýchací a srdeční larev žabích během metamorfosy'' (1927 MVDr.). Na škole zůstal jako asistent fyziologického ústavu. 1929 byl zařazen jako čekatel do zdravotního oddělení ústředních jatek v Praze, později vedl jejich veterinárně-zdravotní oddělení. 1942 se stal řídícím veterinárním lékařem, a to na vepřové porážce, laboratorního vyšetřování masa na přítomnost trichinel (trichineloskopie) a stanice | |||
prohlídky cizozemského masného zboží. 1945–46 vykonával | |||
funkci ředitele jatek a současně se staral o projekt na výstavbu nového velkého provozu v Praze-Malešicích, poté pracoval ve veterinární správě ministerstva zemědělství. 1957 byl v Pardubicích zřízen Seminář pro doškolování veterinárních | |||
lékařů a H. byl jmenován jeho prvním ředitelem (1957–63). | |||
Výuka probíhala kromě Pardubic též v Brně, Košicích i v Dukovanech; 1963 byl seminář začleněn do Ústředního státního | |||
veterinárního ústavu v Praze. | |||
H. byl členem Společnosti pro hygienu a sociální lékařství, | |||
1945–48 náměstkem předsedy Zvěrolékařské komory pro | |||
ČSR, předsedal veterinární sekci Československé společnosti | |||
pro dějiny věd a techniky, 1956–58 zasedal v redakční radě | |||
časopisu ''Veterinární medicína''. Stal se také funkcionářem | |||
Československé obce sokolské a při všesokolském sletu 1948 | |||
koordinoval záležitosti zásobování, stravování a hygieny potravin. | |||
'''D:''' Hygiena cysticerkosy masa a následné teniasy lidí, in: Praktický lékař, | |||
zvl. ot. 1941; Choroby z potravin, 1941 (s kol.); Vliv sovětské vědy na vývoj | |||
veterinárního lékařství v ČSR, in: Věstník Československé akademie zemědělských věd 4, 1957, s. 513–517. | |||
'''L:''' F. Loubal, Sto let veterinární služby hlavního města Prahy, 1968, s. 49–50, | |||
54, 57, 60, 62, 68; L. Cuřínová – J. Folta – L. Nový, Věda v Československu | |||
1945–1960, 1982, s. 211–212; R. Böhm, 75 let vysokého veterinárního učení | |||
v Brně 1918–1993, 1993, s. 323; týž, Nedožité devadesátiny MVDr. J. H., | |||
in: Veterinářství 43, 1993, č. 1, s. 39. | |||
Gustav Novotný, Marta Třísková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
Řádek 16: | Řádek 47: | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
[[Kategorie:Kroměříž]] | |||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 3. 2023, 19:04
Jan HILLER | |
Narození | 1.2.1903 |
---|---|
Místo narození | Kroměříž |
Úmrtí | 23.9.1969 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
17- Veterinář 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77638 |
HILLER, Jan, * 2. 1. 1903 Kroměříž, † 23. 9. 1969 Praha, veterinář, veterinární hygienik
Syn gymnazijního profesora a sokolského pracovníka Jana H. (1878–1927). Po maturitě od 1921 studoval na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně, 1926 obdržel zvěrolékařský diplom, obhájil rigorózní práci O činnosti dýchací a srdeční larev žabích během metamorfosy (1927 MVDr.). Na škole zůstal jako asistent fyziologického ústavu. 1929 byl zařazen jako čekatel do zdravotního oddělení ústředních jatek v Praze, později vedl jejich veterinárně-zdravotní oddělení. 1942 se stal řídícím veterinárním lékařem, a to na vepřové porážce, laboratorního vyšetřování masa na přítomnost trichinel (trichineloskopie) a stanice prohlídky cizozemského masného zboží. 1945–46 vykonával funkci ředitele jatek a současně se staral o projekt na výstavbu nového velkého provozu v Praze-Malešicích, poté pracoval ve veterinární správě ministerstva zemědělství. 1957 byl v Pardubicích zřízen Seminář pro doškolování veterinárních lékařů a H. byl jmenován jeho prvním ředitelem (1957–63). Výuka probíhala kromě Pardubic též v Brně, Košicích i v Dukovanech; 1963 byl seminář začleněn do Ústředního státního veterinárního ústavu v Praze.
H. byl členem Společnosti pro hygienu a sociální lékařství, 1945–48 náměstkem předsedy Zvěrolékařské komory pro ČSR, předsedal veterinární sekci Československé společnosti pro dějiny věd a techniky, 1956–58 zasedal v redakční radě časopisu Veterinární medicína. Stal se také funkcionářem Československé obce sokolské a při všesokolském sletu 1948 koordinoval záležitosti zásobování, stravování a hygieny potravin.
D: Hygiena cysticerkosy masa a následné teniasy lidí, in: Praktický lékař, zvl. ot. 1941; Choroby z potravin, 1941 (s kol.); Vliv sovětské vědy na vývoj veterinárního lékařství v ČSR, in: Věstník Československé akademie zemědělských věd 4, 1957, s. 513–517.
L: F. Loubal, Sto let veterinární služby hlavního města Prahy, 1968, s. 49–50, 54, 57, 60, 62, 68; L. Cuřínová – J. Folta – L. Nový, Věda v Československu 1945–1960, 1982, s. 211–212; R. Böhm, 75 let vysokého veterinárního učení v Brně 1918–1993, 1993, s. 323; týž, Nedožité devadesátiny MVDr. J. H., in: Veterinářství 43, 1993, č. 1, s. 39.
Gustav Novotný, Marta Třísková