HILSKÁ Vlasta 22.6.1909-26.5.1968

Vlasta HILSKÁ
Narození	22.6.1909
Místo narození	Praha
Úmrtí	26.5.1968
Místo úmrtí	Praha
Povolání	55- Jazykovědec 64- Překladatel 61- Pedagog
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 608
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48672

HILSKÁ, Vlasta (roz. Novotná, též Průšková-Novotná, Hilská-Průšková), * 22. 6. 1909 Praha, † 26. 5. 1968 Praha, japanoložka, překladatelka

Na Filozofické fakultě UK v Praze studovala 1928–34 anglistiku a literární komparatistiku (PhDr. 1934). Po dvou zahraničních studijních pobytech (1929 Švédsko, 1934–35 Londýn) pobývala 1935–36 na stáži v Tokiu, kde vedle studia tamního jazyka, kultury a dějin sbírala materiály pro první moderní učebnici japonštiny, která vyšla ve spolupráci s J. Průškem jako Učebnice hovorového jazyka japonského (1939). Vydala i cestopisecky laděnou publikaci Lidé a věci v Japonsku (1941). Její silně levicové smýšlení jí po válce usnadnilo cestu k akademické kariéře. Od 1950 působila na FF UK, kde se stala zakladatelkou oboru japanologie. 1953 se ujala vedení katedry filologie a dějin Dálného východu, 1960 rozšířené na katedru věd o zemích Asie a Afriky. 1953 byla jmenována docentkou filologie a dějin Japonska, 1962 profesorkou. Od vstupu na fakultu budovala japanologii jakožto převážně filologicko-literární obor. 1953 vydala stěžejní dílo Dějiny a kultura japonského lidu. Zanechala rovněž rozsáhlé překladatelské dílo, jehož těžiště spočívalo v meziválečné japonské proletářské literatuře, nevyhýbala se ani literatuře moderní nebo klasické. Publikovala časopisecky i knižně.

1935 se H. provdala za sinologa Jaroslava Průška (1906–1980), manželství bylo 1940 rozvedeno a zůstalo bezdětné. Druhým H. manželem se stal architekt Václav Hilský (1909–2001), s nímž měla syna Martina Hilského (* 8. 4. 1943 Praha), překladatele z angličtiny a shakespearologa, a dceru Kristinu H. (* 1948).

D: soupis: S. Bučínská-Saitó, Univerzitní profesorka PhDr. V. H. (22. 6. 1909 až 26. 5. 1968). Bibliografie 1935–1988, 1991. Překlady: Milenci z Jeda. Výbor japonských povídek, 1942; Verše psané na vodu. Starojaponské pětiverší, 1943 (přebásnil B. Mathesius); K. Takidži, Loď na kraby, 1947; N. Sóseki, Polštář z trávy, 1958; A. Rjúnosuke, Obraz pekla a jiné povídky, 1960; T. Džuničiró, Ti, kteří raději kopřivy, 1965; K. Jasunari, Sněhová země, in: Pět japonských novel, 1969. Studie: Několik poznámek o překládání z klasické japonské poezie za spolupráce s Bohumilem Mathesiem, in: Dialog. Zprávy a materiály Kruhu překladatelů 1961, č. 1, s. 40–49; Poválečná japonská literatura, in: Světová literatura 7, 1962, č. 4, s. 96–107; The Sources of the Aesthetic Traditions of Japan, in: Charles University on Far Eastern Culture. Studies and Essays, O. Král – V. Hilská (eds.), 1968, s. 43–57; Japanese Proletarian Literature, in: Problems of Modern Japanese Society, AUC – Philologica Monographia XXVII, V. Hilská – Z. Vasiljevová (eds.), 1971, s. 13–52.

L: MČE 2, s. 773; LČL 2/1, s. 181–182 (se soupisem díla a literaturou); Kdo byl kdo. Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 173; Tomeš 1, s. 458; Knapík, s. 99; K. Kabeláčová, Vzpomínka na Prof. Dr. V. H. – K nedožitým osmdesátinám, in: Zprávy Československé společnosti orientalistické 29, 1988, č. 1, s. 30–35; táž, V. H. (1909–1968), in: Archiv orientální 58, 1990, č. 1, s. 76–78; https://wiki.cinstina.upol.cz/index.php/Hilsk%C3%A1,_Vlasta (se soupisem díla, překladů a literatury, stav k 15. 6. 2020); cs.wikipedia.org (stav k 15. 6. 2020); http://databaze.obecprekladatelu.cz/databaze/H/HilskaVlasta.htm (se soupisem překladů, stav k 15. 6. 2020).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

David Labus