HILŠER Theodor 10.4.1866-5.12.1930: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
Řádek 7: Řádek 7:
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 610
}}
'''HILŠER, Theodor''', ''* 10. 4. 1866 Kamenná (u Příbrami), † 5. 12. 1930 Praha, malíř''
Po nižším reálném gymnáziu studoval od 1888 na pražské AVU
u Františka Čermáka, Antonína Lhoty a Františka Sequense,
u něhož 1891 absolvoval. Studijní cesty podnikl do Německa, Francie a Nizozemska. Na rozdíl od většiny Sequensových
žáků se v malbě nezabýval novozákonními náměty a sakrální
malbou, ale téměř výlučně po vzoru staré historické malby tematikou Starého zákona, čímž se po obsahové, nikoli formální
stránce blížil Felixi Jeneweinovi. Jeho dílo (např. ''Sardanapal'',
''Ahasver'', ''Pád Babylonu'', ''Támar'', ''Mojžíš s deskami zákona'') však
mělo archaický, umělecky překonaný charakter. Byl jedním
ze spolupracovníků Luďka Marolda na panoramatu ''Bitva u Lipan''. Méně okázalá je H. tvorba soustředěná na pozdně
romantická lesní zákoutí, na koloristicky pojatou krajinomalbu a stylizovanou portrétní malbu (''Podobizna mé matky'', ''Dvě podobizny'', ''Sličné dámy'', portréty pěvce J. Lva, vinohradského
starosty J. Prokopce, politika dr. K. Mattuše aj.). Namaloval
alegorické lunety pro muzeum v Chrudimi, divadelní opony
pro Národní dům v Přerově (1897, nedochovaná) a pro Městské divadlo v Mladé Boleslavi (1909). V mladoboleslavské zasedací síni je H. velká historická malba. Dekorativní rámec a zajímavý barevný kolorit mají zejména jeho smyslné akty.
Žil na Královských Vinohradech, kde byl vážen v měšťanských
rodinách a kde byl také pohřben.
'''L:''' OSN 11, s. 293–294; 28, s. 569; Thieme–Becker 17, s. 105; Toman 1, s. 334;
nekrolog, in: Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci 4, 1930–31, s. 175
až 176; Malované opony divadel českých zemí, J. Valenta (ed.), 2010, s. 68–69;
https://cs.isabart.org/person/52847 (stav k 30. 3. 2020); https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=6256 (stav k 30. 3. 2020).
'''P:''' SOA, Praha, Sbírka matrik, N Třebsko 14, 1866–1875, fol. 70.
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/c9682ded-b78b-40fb-8c4e-b0c944ba238d Bibliografie dějin Českých zemí]   
Martin Kučera


| jiná jména =
}}<br/><br/>Theodor HILSCHER
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

Aktuální verze z 18. 3. 2023, 08:14

Theodor HILŠER
Narození 10.4.1866
Místo narození Kamenná (u Příbrami)
Úmrtí 5.12.1930
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 610
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47383

HILŠER, Theodor, * 10. 4. 1866 Kamenná (u Příbrami), † 5. 12. 1930 Praha, malíř

Po nižším reálném gymnáziu studoval od 1888 na pražské AVU u Františka Čermáka, Antonína Lhoty a Františka Sequense, u něhož 1891 absolvoval. Studijní cesty podnikl do Německa, Francie a Nizozemska. Na rozdíl od většiny Sequensových žáků se v malbě nezabýval novozákonními náměty a sakrální malbou, ale téměř výlučně po vzoru staré historické malby tematikou Starého zákona, čímž se po obsahové, nikoli formální stránce blížil Felixi Jeneweinovi. Jeho dílo (např. Sardanapal, Ahasver, Pád Babylonu, Támar, Mojžíš s deskami zákona) však mělo archaický, umělecky překonaný charakter. Byl jedním ze spolupracovníků Luďka Marolda na panoramatu Bitva u Lipan. Méně okázalá je H. tvorba soustředěná na pozdně romantická lesní zákoutí, na koloristicky pojatou krajinomalbu a stylizovanou portrétní malbu (Podobizna mé matky, Dvě podobizny, Sličné dámy, portréty pěvce J. Lva, vinohradského starosty J. Prokopce, politika dr. K. Mattuše aj.). Namaloval alegorické lunety pro muzeum v Chrudimi, divadelní opony pro Národní dům v Přerově (1897, nedochovaná) a pro Městské divadlo v Mladé Boleslavi (1909). V mladoboleslavské zasedací síni je H. velká historická malba. Dekorativní rámec a zajímavý barevný kolorit mají zejména jeho smyslné akty. Žil na Královských Vinohradech, kde byl vážen v měšťanských rodinách a kde byl také pohřben.

L: OSN 11, s. 293–294; 28, s. 569; Thieme–Becker 17, s. 105; Toman 1, s. 334; nekrolog, in: Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci 4, 1930–31, s. 175 až 176; Malované opony divadel českých zemí, J. Valenta (ed.), 2010, s. 68–69; https://cs.isabart.org/person/52847 (stav k 30. 3. 2020); https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=6256 (stav k 30. 3. 2020).

P: SOA, Praha, Sbírka matrik, N Třebsko 14, 1866–1875, fol. 70.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera