HIRSCH Julius 9.12.1879-31.12.1942: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 1879 | | datum narození = 9.12.1879 | ||
| místo narození = | | místo narození = Loštice (u Mohelnice) | ||
| datum úmrtí = 31.12.1942 | | datum úmrtí = 31.12.1942 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| citace = | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620 | ||
}} | }} | ||
'''HIRSCH, Julius''', ''* 9. 12. 1879 Loštice (u Mohelnice), † 31. 12. 1942 Brno, podnikatel ve sladovnictví'' | |||
Uznávaný pivovarský odborník a obchodník. Působil jako | |||
asistent a adjunkt Vídeňské pivovarnické akademie (Wiener | |||
Brauakademie). Absolvoval praxi v pivovarech a sladovnách | |||
v habsburské monarchii i cizině. 1910 založil firmu Hannamalzfabrik, Dr. techn. Julius Hirsch, jež se věnovala výrobě sladu a obchodu se sladem. V první polovině dvacátých let byl | |||
H. nájemce sladoven v Uničově, v Křelově u Olomouce a v Třemešku u Šumperka. Později vyráběl slad v pronajatých sladovnách v Kroměříži, Jirkově (u Chomutova) a v Libočanech | |||
(u Žatce). Od 1930 vlastnil sladovnu v Nedvězí u Olomouce. | |||
Zavedl zde výrobu speciálních sladů, sladových přípravků a výtažků, které byly dodávány především do Švýcarska a Německa. 1940 byl podnik v arizačním procesu odprodán německé | |||
firmě Beckert & Comp.; v září 1941 byl H. zatčen gestapem | |||
a deportován do blíže neurčeného koncentračního tábora. Na | |||
konci 1942 byl převezen do Kounicových kolejí v Brně, kde | |||
zahynul. Během druhé světové války přišli o život i jeho žena | |||
Irma, roz. Bellaková (* 29. 3. 1885), a syn Walter. | |||
'''L:''' Myška 2, s. 133; M. Viktořík, Osudy olomouckých sladoven a sladovnických firem v kontextu vývoje sladovnického průmyslu od 60. let 19. století | |||
do roku 1948, 2007, s. 264–267; https://kehila-olomouc.cz/rs/soucastnost/stolpersteine-2/julius-hirsch/ (stav k 13. 1. 2020). | |||
Michael Viktořík | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
[[Kategorie:Loštice]] | [[Kategorie:Loštice]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 18. 3. 2023, 11:41
Julius HIRSCH | |
Narození | 9.12.1879 |
---|---|
Místo narození | Loštice (u Mohelnice) |
Úmrtí | 31.12.1942 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
31- Potravinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 620 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137551 |
HIRSCH, Julius, * 9. 12. 1879 Loštice (u Mohelnice), † 31. 12. 1942 Brno, podnikatel ve sladovnictví
Uznávaný pivovarský odborník a obchodník. Působil jako asistent a adjunkt Vídeňské pivovarnické akademie (Wiener Brauakademie). Absolvoval praxi v pivovarech a sladovnách v habsburské monarchii i cizině. 1910 založil firmu Hannamalzfabrik, Dr. techn. Julius Hirsch, jež se věnovala výrobě sladu a obchodu se sladem. V první polovině dvacátých let byl H. nájemce sladoven v Uničově, v Křelově u Olomouce a v Třemešku u Šumperka. Později vyráběl slad v pronajatých sladovnách v Kroměříži, Jirkově (u Chomutova) a v Libočanech (u Žatce). Od 1930 vlastnil sladovnu v Nedvězí u Olomouce. Zavedl zde výrobu speciálních sladů, sladových přípravků a výtažků, které byly dodávány především do Švýcarska a Německa. 1940 byl podnik v arizačním procesu odprodán německé firmě Beckert & Comp.; v září 1941 byl H. zatčen gestapem a deportován do blíže neurčeného koncentračního tábora. Na konci 1942 byl převezen do Kounicových kolejí v Brně, kde zahynul. Během druhé světové války přišli o život i jeho žena Irma, roz. Bellaková (* 29. 3. 1885), a syn Walter.
L: Myška 2, s. 133; M. Viktořík, Osudy olomouckých sladoven a sladovnických firem v kontextu vývoje sladovnického průmyslu od 60. let 19. století do roku 1948, 2007, s. 264–267; https://kehila-olomouc.cz/rs/soucastnost/stolpersteine-2/julius-hirsch/ (stav k 13. 1. 2020).
Michael Viktořík