HIRSCHMENTZEL Kristián Gottfried 7.1.1638-26.2.1703: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m (Holoubková přesunul stránku HIRSCHMENTZEL Kristian Gottfried 7.1.1638-26.2.1703 na HIRSCHMENTZEL Kristián Gottfried 7.1.1638-26.2.1703 bez založení přesměrování) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 12:54
Kristián Gottfried HIRSCHMENTZEL | |
Narození | 7.1.1638 |
---|---|
Místo narození | Frýdek (dnes Frýdek-Místek) |
Úmrtí | 26.2.1703 |
Místo úmrtí | Velehrad |
Povolání |
63- Spisovatel 49- Náboženský nebo církevní činitel 77- Hudební skladatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622-623 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53374 |
HIRSCHMENTZEL, Kristián Gottfried (též HIRŠMENCL, Christianus Godefridus, Bohumír), * 7. 1. 1638 Frýdek (dnes Frýdek-Místek), † 26. 2. 1703 Velehrad, kněz, historik
Pocházel z početné rodiny vrchnostenského úředníka původem z Lehnicka. Studoval jezuitská gymnázia ve Vratislavi a v Brně. 1656 vstoupil do cisterciáckého řádu, o dva roky později složil sliby ve velehradském klášteře. Vystudoval filozofii a v Praze 1666–68 teologii. 1670 přijal v Olomouci kněžské svěcení. 1671 se stal duchovním správcem v Boršicích (u Uherského Hradiště), 1674–92 působil jako administrátor v Bolaticích na Hlučínsku, kde 1688 založil růžencové bratrstvo. 1675 zprostředkoval pro klášter koupi panství Velká Polom. Závěr života strávil na Velehradě, kde se věnoval literární činnosti a působil jako spirituál a senior. Jeho poměrně rozsáhlé dílo se zabývalo historií, teologií a filozofií. Věnoval se také hudbě; sám komponoval, nebo opisoval starší skladby. Tiskem vyšel H. spis Vita SS. Cyrilli et Methudii (1667) a postní kázání Rex dolorum sive oratione de passione I. N. R. I. (1667). Svá četná díla psal latinsky, německy a česky (Píseň nová o sv. Crhu a Strachotovi), dnes je však identifikace jejich rukopisů obtížná. Historiografické práce se zaměřovaly na rané dějiny Moravy, zejména její christianizaci a historii Velehradu (např. Wellehrad vetus et novum, Historia quadripartita). H. se zajímal též o minulost Slovanů a slovanské jazyky (např. Illyricum sacrum sive coelites Illyrici ex variis linguae Slavonicae gentibus), dějiny Polska a Uher. Využíval historiografické spisy B. Balbína, J. J. Středovského či T. Pešiny z Čechorodu. Shromáždil řadu cenných dokumentů k dějinám Velehradu.
L: LČL 2/1, s. 182–183 (se soupisem literatury); A. Neumann, P. K. H., cisterciák velehradský, zapomínaný ctitel cyrilometodějský, in: Apoštolát sv. Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie 33, 1946, s. 55–56; N. Pavelčíková, K. G. H. – výrazná postava literárního baroka, in: Malovaný kraj 31, 1995, č. 3, s. 9; J. Dupalová, K. G. H. (1638–1703). Osudy a dílo barokního literáta, 2005 (magisterská diplomová práce, PaedF UK, Praha); K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et. al., Historiam scribere, 2018, s. 349–350.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Kateřina Bobková-Valentová