ADAMCOVÁ Anna 27.1.1874-2.6.1950: Porovnání verzí
(ADAMCOVÁ_Anna_27.1.1874-2.6.1950) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.1.1874 | | datum narození = 27.1.1874 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 2.6.1950 | | datum úmrtí = 2.6.1950 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ADAMCOVÁ, Anna (provd. Olivová),'''''* 27. 1. 1874 Praha, † 2. 6. 1950 Praha, pěvkyně'' | |||
Po sňatku (1896) vystupovala též pod jménem Olivová nebo | |||
Olivová-Adamcová. Jejím druhým manželem byl pěvec Národního | |||
divadla Otakar Mařák. Po ochotnických uměleckých | |||
začátcích (členka divadelního souboru Malostranské besedy) | |||
studovala zpěv na pražské konzervatoři (1891–93). Od | |||
15. 11. 1893 se stala sólistkou operního souboru Národního | |||
divadla, 1900 odešla do Vídně (Carlstheater) a poté do Berlína | |||
(Th eater des Westens). 1903 se vzdala stálého angažmá. | |||
Vystupovala už jen občas pohostinsky na scénách Národního | |||
divadla (1903), v Plzni a v Brně, soukromě vyučovala zpěvu. | |||
V Národním divadle, s nímž se rozloučila 13. 9. 1900 hlavní | |||
rolí v Suppého operetě Fatinica, zpívala zejména sopránové | |||
role subretního typu. Na počátku krátké kariéry A. byl oceňován | |||
její dobře znějící hlas, elegantní zjev a pohybové dispozice, | |||
i když se vyskytly výhrady k její nedokonalé technice | |||
zpěvu a nedostatečnému propracování rolí. | |||
'''D:''' role: Carmen (Bizet: Carmen, 1893), Princ Orlowski (Strauss: Netopýr, | |||
1894), Ganymed (Suppé: Krásná Galathea, 1894), Nicol-Nick (Roger: Miss | |||
Nicol-Nick, 1896), Gaston (Off enbach: Paní a pán Denisovi, 1896), Siebel | |||
(Gounod: Faust a Markétka, 1897), Regina (Off enbach: Trebizondská princezna, | |||
1899), Molly Seamorová (Jones: Gejša, 1899), Vladimír Dimitrovič | |||
(Suppé: Fatinica, 1900), zpívala i Esmeraldu (Smetana: Prodaná nevěsta) | |||
a Denisu (Hervé: Mamzelle Nitouche). | |||
'''L:''' Dalibor 22, 1900, s. 268; Divadelní listy 1, 1899–1900, s. 353; ODS, s. 7; | |||
OSND 1/1, s. 16; HS 1, s. 18; ND a jeho předchůdci, s. 9. | |||
Lenka Mráčková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 19. 1. 2016, 09:56
| Anna ADAMCOVÁ | |
 | |
| Narození | 27.1.1874 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 2.6.1950 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38752 |
ADAMCOVÁ, Anna (provd. Olivová),* 27. 1. 1874 Praha, † 2. 6. 1950 Praha, pěvkyně
Po sňatku (1896) vystupovala též pod jménem Olivová nebo Olivová-Adamcová. Jejím druhým manželem byl pěvec Národního divadla Otakar Mařák. Po ochotnických uměleckých začátcích (členka divadelního souboru Malostranské besedy) studovala zpěv na pražské konzervatoři (1891–93). Od 15. 11. 1893 se stala sólistkou operního souboru Národního divadla, 1900 odešla do Vídně (Carlstheater) a poté do Berlína (Th eater des Westens). 1903 se vzdala stálého angažmá. Vystupovala už jen občas pohostinsky na scénách Národního divadla (1903), v Plzni a v Brně, soukromě vyučovala zpěvu. V Národním divadle, s nímž se rozloučila 13. 9. 1900 hlavní rolí v Suppého operetě Fatinica, zpívala zejména sopránové role subretního typu. Na počátku krátké kariéry A. byl oceňován její dobře znějící hlas, elegantní zjev a pohybové dispozice, i když se vyskytly výhrady k její nedokonalé technice zpěvu a nedostatečnému propracování rolí.
D: role: Carmen (Bizet: Carmen, 1893), Princ Orlowski (Strauss: Netopýr, 1894), Ganymed (Suppé: Krásná Galathea, 1894), Nicol-Nick (Roger: Miss Nicol-Nick, 1896), Gaston (Off enbach: Paní a pán Denisovi, 1896), Siebel (Gounod: Faust a Markétka, 1897), Regina (Off enbach: Trebizondská princezna, 1899), Molly Seamorová (Jones: Gejša, 1899), Vladimír Dimitrovič (Suppé: Fatinica, 1900), zpívala i Esmeraldu (Smetana: Prodaná nevěsta) a Denisu (Hervé: Mamzelle Nitouche).
L: Dalibor 22, 1900, s. 268; Divadelní listy 1, 1899–1900, s. 353; ODS, s. 7; OSND 1/1, s. 16; HS 1, s. 18; ND a jeho předchůdci, s. 9.
Lenka Mráčková