ADLER Štěpán 9.2.1896-7.8.1942: Porovnání verzí
(ADLER_Štěpán_9.2.1896-7.8.1942) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.2.1896 | | datum narození = 9.2.1896 | ||
| místo narození = Rajhrad | | místo narození = Rajhrad u Brna | ||
| datum úmrtí = 7.8.1942 | | datum úmrtí = 7.8.1942 | ||
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee | | místo úmrtí = Berlin-Plötzensee (Německo) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ADLER, Štěpán,''' ''* 9. 2. 1896 Rajhrad u Brna, † 7. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), voják, účastník 2. odboje'' | |||
Maturoval na české vyšší reálce v Brně 1914 a od podzimu | |||
téhož roku začal studovat Českou vysokou školu technickou | |||
v Brně. Ukončil pouze 3 semestry, pak byl povolán do armády. | |||
Absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze, | |||
do února 1917 sloužil ve Vídni, poté do října 1918 bojoval | |||
na italské frontě. Po návratu z Itálie v listopadu 1918 se | |||
v hodnosti poručíka dělostřelectva přihlásil do činné služby | |||
v Československé armádě, kde působil až do likvidace československé | |||
branné moci 1939 v řadě velitelských funkcí a dosáhl | |||
hodnosti podplukovníka generálního štábu. Počátkem | |||
srpna téhož roku byl převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému | |||
v Praze. Zároveň již pracoval v protinacistickém odboji ve | |||
štábu ústředního vedení Obrany národa (ON), kde vybudoval | |||
a řídil 5. oddělení zajišťující radiové spojení uvnitř protektorátu | |||
i se zahraničím. V prosinci 1939 byl za rozsáhlé zatýkací | |||
akce proti vedoucím představitelům ON zatčen gestapem | |||
a uvězněn v pankrácké věznici. Počátkem prosince 1941 | |||
lidový soud v Berlíně odsoudil A. za přípravu velezrady | |||
a spolčení s nepřítelem k trestu smrti. Byl převezen do věznice | |||
Berlin-Plötzensee a popraven. Po osvobození jej ČSR vyznamenala | |||
Československým válečným křížem 1939 in memoriam | |||
a 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka | |||
generálního štábu. | |||
'''L:''' E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 20n. | |||
Jana Brabencová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Rajhrad]] | [[Kategorie:Rajhrad]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
[[Kategorie:Berlin | [[Kategorie:Berlin]] | ||
Verze z 21. 1. 2016, 08:03
| Štěpán ADLER | |
 | |
| Narození | 9.2.1896 |
|---|---|
| Místo narození | Rajhrad u Brna |
| Úmrtí | 7.8.1942 |
| Místo úmrtí | Berlin-Plötzensee (Německo) |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135597 |
ADLER, Štěpán, * 9. 2. 1896 Rajhrad u Brna, † 7. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), voják, účastník 2. odboje
Maturoval na české vyšší reálce v Brně 1914 a od podzimu téhož roku začal studovat Českou vysokou školu technickou v Brně. Ukončil pouze 3 semestry, pak byl povolán do armády. Absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze, do února 1917 sloužil ve Vídni, poté do října 1918 bojoval na italské frontě. Po návratu z Itálie v listopadu 1918 se v hodnosti poručíka dělostřelectva přihlásil do činné služby v Československé armádě, kde působil až do likvidace československé branné moci 1939 v řadě velitelských funkcí a dosáhl hodnosti podplukovníka generálního štábu. Počátkem srpna téhož roku byl převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému v Praze. Zároveň již pracoval v protinacistickém odboji ve štábu ústředního vedení Obrany národa (ON), kde vybudoval a řídil 5. oddělení zajišťující radiové spojení uvnitř protektorátu i se zahraničím. V prosinci 1939 byl za rozsáhlé zatýkací akce proti vedoucím představitelům ON zatčen gestapem a uvězněn v pankrácké věznici. Počátkem prosince 1941 lidový soud v Berlíně odsoudil A. za přípravu velezrady a spolčení s nepřítelem k trestu smrti. Byl převezen do věznice Berlin-Plötzensee a popraven. Po osvobození jej ČSR vyznamenala Československým válečným křížem 1939 in memoriam a 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu.
L: E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 20n.
Jana Brabencová