ADLÉTA Míšeňská ?1160-1.2.1211: Porovnání verzí
(ADLÉTA_Míšeňská_1150-1.2.1211) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = ADLÉTA Míšeňská | | jméno = ADLÉTA Míšeňská | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 1160-1165 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 1.2.1211 | | datum úmrtí = 1.2.1211 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = klášter sv. Kříže u Míšně (Německo) | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ADLÉTA (též ADÉLA) Míšeňská,''' ''* mezi 1160–65, † 1. 2. 1211 klášter sv. Kříže u Míšně (Německo), kněžna, manželka Přemysla Otakara I. | |||
'' | |||
Dcera míšeňského markraběte Oty, řečeného Bohatý, z rodu | |||
Wettinů. Za Přemysla se provdala kolem 1178, kdy byl nucen | |||
pobývat v exilu v Míšeňsku (z Čech ho vyhnal jeho vzdálený | |||
příbuzný Soběslav II.). V následujících dvou desetiletí se nedochovaly | |||
o A. žádné zprávy. Pravděpodobně sdílela osudy | |||
manžela jak na pražském dvoře, tak v opakovaném vyhnanství. | |||
1192–93 se poprvé nakrátko stala českou kněžnou, | |||
znovu pak 1197. Z manželství se narodily čtyři děti: Vratislav, | |||
Markéta (provdaná do Dánska, známá jako dobrá královna | |||
Dagmar), Božislava (provdaná do Rakous) a Hedvika, jíž byla | |||
určena dráha řeholnice. Asi na počátku 1199 bylo pražským | |||
biskupem Danielem II. manželství prohlášeno za neplatné | |||
pro příbuzenství manželů ve čtvrtém koleni. A., která nebyla | |||
připuštěna ani k jednání o neplatnosti manželského svazku, | |||
se odvolala k papeži Inocenci III. a asi odcestovala do Míšně, | |||
kde vládl její bratr Dětřich. 1204 byl Přemysl Otakar (1198 | |||
korunovaný na českého krále) donucen po porážce ve válečném | |||
tažení umožnit A. návrat na trůn českých královen. Při | |||
první příležitosti se Přemysl Otakar, od 1199 ženatý s Konstancií, | |||
sestrou uherského krále Emericha, A. opět zbavil a ta | |||
musela odejít k příbuzným do Míšně. Koncem 1207 římský | |||
král Filip Švábský uznal Přemyslovo druhé manželství. Spor | |||
o platnost Přemyslova manželství s A. neskončil až do její | |||
smrti v klášteře sv. Kříže u Míšně, jehož byla štědrou příznivkyní. | |||
'''L:''' OSN 1, s. 213; M. Černá, Rozvod Přemysla I. s Adlétou Míšeňskou, in: | |||
ČSPSČ 31, 1923, s. 9n.; V. Novotný, České dějiny 1/3, 1928, passim; J. | |||
Žemlička, Přemysl Otakar I., 1990, passim. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
[[Kategorie:1160]] | |||
[[Kategorie: | |||
[[Kategorie:1211]] | [[Kategorie:1211]] | ||
[[Kategorie:klášter sv. Kříže]] | |||
Verze z 21. 1. 2016, 08:19
| ADLÉTA Míšeňská | |
 | |
| Narození | 1160-1165 |
|---|---|
| Úmrtí | 1.2.1211 |
| Místo úmrtí | klášter sv. Kříže u Míšně (Německo) |
| Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38871 |
ADLÉTA (též ADÉLA) Míšeňská, * mezi 1160–65, † 1. 2. 1211 klášter sv. Kříže u Míšně (Německo), kněžna, manželka Přemysla Otakara I.
Dcera míšeňského markraběte Oty, řečeného Bohatý, z rodu Wettinů. Za Přemysla se provdala kolem 1178, kdy byl nucen pobývat v exilu v Míšeňsku (z Čech ho vyhnal jeho vzdálený příbuzný Soběslav II.). V následujících dvou desetiletí se nedochovaly o A. žádné zprávy. Pravděpodobně sdílela osudy manžela jak na pražském dvoře, tak v opakovaném vyhnanství. 1192–93 se poprvé nakrátko stala českou kněžnou, znovu pak 1197. Z manželství se narodily čtyři děti: Vratislav, Markéta (provdaná do Dánska, známá jako dobrá královna Dagmar), Božislava (provdaná do Rakous) a Hedvika, jíž byla určena dráha řeholnice. Asi na počátku 1199 bylo pražským biskupem Danielem II. manželství prohlášeno za neplatné pro příbuzenství manželů ve čtvrtém koleni. A., která nebyla připuštěna ani k jednání o neplatnosti manželského svazku, se odvolala k papeži Inocenci III. a asi odcestovala do Míšně, kde vládl její bratr Dětřich. 1204 byl Přemysl Otakar (1198 korunovaný na českého krále) donucen po porážce ve válečném tažení umožnit A. návrat na trůn českých královen. Při první příležitosti se Přemysl Otakar, od 1199 ženatý s Konstancií, sestrou uherského krále Emericha, A. opět zbavil a ta musela odejít k příbuzným do Míšně. Koncem 1207 římský král Filip Švábský uznal Přemyslovo druhé manželství. Spor o platnost Přemyslova manželství s A. neskončil až do její smrti v klášteře sv. Kříže u Míšně, jehož byla štědrou příznivkyní.
L: OSN 1, s. 213; M. Černá, Rozvod Přemysla I. s Adlétou Míšeňskou, in: ČSPSČ 31, 1923, s. 9n.; V. Novotný, České dějiny 1/3, 1928, passim; J. Žemlička, Přemysl Otakar I., 1990, passim.
Jiří Martínek