ADLOF Alois 16.8.1861-25.3.1927: Porovnání verzí
(ADLOF_Alois_1861-1927) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Alois ADLOF | | jméno = Alois ADLOF | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1861 | | datum narození = 16.8.1861 | ||
| místo narození = | | místo narození = Hořice u Jičína | ||
| datum úmrtí = 1927 | | datum úmrtí = 25.3.1927 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
50- Náboženský publicista | 50- Náboženský publicista | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ADLOF, Alois,''' ''* 16. 8. 1861 Hořice u Jičína, † 25. 3. 1927 Praha, evangelický kazatel, autor duchovních písní, spisovatel'' | |||
Narodil se v katolické rodině jako osmé z devíti dětí. Po smrti otce zedníka 1864 zůstala rodina zcela bez prostředků. | |||
Základního školního vzdělání se A. dostalo v Hořicích, kde | |||
také pod vlivem četby a svobodomyslných učitelů přestoupil | |||
na víru českých bratří. S podporou evangelické církve studoval | |||
gymnázium v německém Gnadenfrei, potom v Nízkém ve | |||
Slezsku a v Praze. Po maturitě 1883 odešel studovat bohosloví | |||
do Ženevy, Edinburgu a do Lipska. Patřil k zakladatelům | |||
Křesťanského spolku mladíků v Čechách a svobodné reformované | |||
církve (1880), později Jednoty českobratrské, v níž | |||
náležel k vůdčím osobnostem, od 1886 působil jako kazatel | |||
pražského sboru. Již od 80. let byl literárně činný, publikoval | |||
v českobratrských časopisech, kde používal šifry a pseudonymy | |||
A. A, Adolf Hořický, Alois Hořický. Redigoval časopisy | |||
Mladý křesťan (1894–1915) a Světlo (1918–24), psal kázání, | |||
apologetické a historické práce, výklady biblických knih, | |||
duchovní písně a religiózně zaměřené prózy. Svou konverzi | |||
popsal v prvotině, povídce Kněz a student (1890), podobně | |||
jako krušné rodinné poměry ve Vzpomínkách z mého dětství | |||
(1927). V některých publikacích věnoval pozornost výchově | |||
českobratrské mládeže, zvl. dívkám (O ženské otázce, 1904; | |||
Paní a služka, 1905; Nevěsta a tchýně, 1906). | |||
'''D:''' výběr – beletrie: Nalezené poklady, 1903; Svítá!, 1906; Horecká paní, | |||
1915; překlady: R. Boyd, Cesta života, 1877; J. Bunyan, Cesty křesťana | |||
z města zkázy na horu Sion, 1. díl, 1900; týž, Cesty poutníků z města zkázy | |||
na horu Sion, 2. díl, 1910; ostatní práce: O Biblí kralické, 1893; Vyznání | |||
víry a zřízení svobodné reformované církve, 1904; Biblické letopisy. Chronologický | |||
přehled Písma svatého Starého i Nového zákona, 1912. Soupis prací | |||
in: LČL 1, s. 38n. | |||
'''L:''' LČL 1, s. 38n. | |||
Sylva Bartůšková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 55: | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
[[Kategorie:Hořice]] | |||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 21. 1. 2016, 08:34
| Alois ADLOF | |
 | |
| Narození | 16.8.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Hořice u Jičína |
| Úmrtí | 25.3.1927 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 64- Překladatel 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38873 |
ADLOF, Alois, * 16. 8. 1861 Hořice u Jičína, † 25. 3. 1927 Praha, evangelický kazatel, autor duchovních písní, spisovatel
Narodil se v katolické rodině jako osmé z devíti dětí. Po smrti otce zedníka 1864 zůstala rodina zcela bez prostředků. Základního školního vzdělání se A. dostalo v Hořicích, kde také pod vlivem četby a svobodomyslných učitelů přestoupil na víru českých bratří. S podporou evangelické církve studoval gymnázium v německém Gnadenfrei, potom v Nízkém ve Slezsku a v Praze. Po maturitě 1883 odešel studovat bohosloví do Ženevy, Edinburgu a do Lipska. Patřil k zakladatelům Křesťanského spolku mladíků v Čechách a svobodné reformované církve (1880), později Jednoty českobratrské, v níž náležel k vůdčím osobnostem, od 1886 působil jako kazatel pražského sboru. Již od 80. let byl literárně činný, publikoval v českobratrských časopisech, kde používal šifry a pseudonymy A. A, Adolf Hořický, Alois Hořický. Redigoval časopisy Mladý křesťan (1894–1915) a Světlo (1918–24), psal kázání, apologetické a historické práce, výklady biblických knih, duchovní písně a religiózně zaměřené prózy. Svou konverzi popsal v prvotině, povídce Kněz a student (1890), podobně jako krušné rodinné poměry ve Vzpomínkách z mého dětství (1927). V některých publikacích věnoval pozornost výchově českobratrské mládeže, zvl. dívkám (O ženské otázce, 1904; Paní a služka, 1905; Nevěsta a tchýně, 1906).
D: výběr – beletrie: Nalezené poklady, 1903; Svítá!, 1906; Horecká paní, 1915; překlady: R. Boyd, Cesta života, 1877; J. Bunyan, Cesty křesťana z města zkázy na horu Sion, 1. díl, 1900; týž, Cesty poutníků z města zkázy na horu Sion, 2. díl, 1910; ostatní práce: O Biblí kralické, 1893; Vyznání víry a zřízení svobodné reformované církve, 1904; Biblické letopisy. Chronologický přehled Písma svatého Starého i Nového zákona, 1912. Soupis prací in: LČL 1, s. 38n.
L: LČL 1, s. 38n.
Sylva Bartůšková