AERICHALCUS Šebestián ?1515-20.11.1555: Porovnání verzí
(AERICHALCUS_Šebestián_1515-20.11.1555) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Šebestián AERICHALCUS | | jméno = Šebestián AERICHALCUS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1515 | | datum narození = kolem 1515 | ||
| místo narození = | | místo narození = Přeštice u Plzně | ||
| datum úmrtí = 20.11.1555 | | datum úmrtí = 20.11.1555 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''AERICHALCUS (též MĚDĚNÝ, MIEDIENNY, PRAESTICENUS), Šebestián,''' ''* kolem 1515 Přeštice u Plzně, † 20. 11. 1555 Praha, humanistický spisovatel, pedagog'' | |||
Pocházel ze vzdělané rodiny: jeho strýci byli bývalý univerzitní | |||
rektor Jan Kulata z Javořice a soběslavský farář Beneš, Janův | |||
bratr. Na jejich popud se věnoval studiu. 1544 dosáhl | |||
hodnosti magistra ve Wittenbergu, vrátil se do Čech a 1545 | |||
se stal profesorem artistické fakulty pražské univerzity. V následujících | |||
letech vedl čtení z latinských autorů (mj. z Quintiliana) | |||
a rychle stoupal po žebříčku univerzitních hodností: | |||
1546–47 byl proboštem koleje Karlovy, 1548 zvolen místoděkanem | |||
a ještě téhož roku děkanem. 1549–54 byl direktorem | |||
koleje Nationis a 1551–53 rektorem univerzity. Zasloužil | |||
se o uvedení řečtiny do partikulárních škol. 1550 obdržel po | |||
průtazích povolení ke zřízení stolice pro výklad církevních | |||
básníků Sedulia, Prudentia, Aratora, Iuvenca a Lactantia, jež | |||
inicioval Jan st. Hodějovský z Hodějova. Se svými žáky rozebíral | |||
A. římského dramatika Terentia, jehož četbu pokládal za | |||
užitečnou průpravu při pěstování výmluvnosti a čistoty latiny. | |||
Jeho rozbory a komentáře antických autorů byly inspirovány | |||
Filipem Melanchtonem. A. spisy prozrazují široké humanistické | |||
vzdělání a vyznačují se slohovou čistotou a přehlednou, | |||
jasnou myšlenkovou konstrukcí. Psal latinské básně, | |||
vydal obsahy dvou Terentiových komedií s komentáři, řeč | |||
o Vergiliově Aeneidě, spis o antických mincích aj. Údajně | |||
sepsal nedochované dílo In Offi cia Ciceronis annotationes | |||
a snad skládal i komedie. Zemřel na mor a byl pochován | |||
v Betlémské kapli, kde předtím působil také jako kazatel. | |||
Veškerý majetek odkázal pražské univerzitě. Dlouho po smrti | |||
byl pokládán Pražany za předního stoupence dramatického | |||
umění. | |||
'''D:''' Descriptiones aff ectuum, quae extant in libello De anima, versibus heroicis | |||
comprehensae a M. Sebastiano Aerichalco, 1546; Carmen de eclipsi solis, | |||
1546; Carmen de viola, 1550; Argumenta in duas comoedias Terentii scripta | |||
a M. Sebastiano Praesticeno, 1550; De ratione rei numeriae et valore diversorum | |||
numismatum nec non mensurarum quaedam ax variis autoribus | |||
collecta a M. Sebastiano Praesticeno in academia Pragensi, 1556. | |||
'''L:''' B. Balbinus, Bohemia docta, virorum omnigena eruditione et clarorum | |||
Bohemiae, Moraviae et Silesiae, nomina elogia, et litteraria monumenta opus | |||
posthumus pro historia litteratia Bohemia, Tom. 1, 1777, s. 193n.; RHB 1, | |||
s. 49n.; DČD 1, s. 102n., 111 a 360; ISN 1, s. 47; KSN 1, s. 52; M. K. Jätenstein, | |||
Nachrichten über Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen | |||
bisher nicht bearbeitet sind. Als Materialien für ein Lexikon | |||
böhmischer Schriftsteller und Gelehrten, 1818, s. 30n.; L. Schletz, Die | |||
Magister der artistischen Fakultät der Hohen Schule zu Prag und ihre Schriften | |||
im Zeitraum von 1409 bis 1550, Med. Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, | |||
s. 105n. | |||
Jaroslav Richter, Jiří-Joseph Veselý | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1515]] | [[Kategorie:1515]] | ||
[[Kategorie:Přeštice]] | |||
[[Kategorie:1555]] | [[Kategorie:1555]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 21. 1. 2016, 10:11
| Šebestián AERICHALCUS | |
 | |
| Narození | kolem 1515 |
|---|---|
| Místo narození | Přeštice u Plzně |
| Úmrtí | 20.11.1555 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38904 |
AERICHALCUS (též MĚDĚNÝ, MIEDIENNY, PRAESTICENUS), Šebestián, * kolem 1515 Přeštice u Plzně, † 20. 11. 1555 Praha, humanistický spisovatel, pedagog
Pocházel ze vzdělané rodiny: jeho strýci byli bývalý univerzitní rektor Jan Kulata z Javořice a soběslavský farář Beneš, Janův bratr. Na jejich popud se věnoval studiu. 1544 dosáhl hodnosti magistra ve Wittenbergu, vrátil se do Čech a 1545 se stal profesorem artistické fakulty pražské univerzity. V následujících letech vedl čtení z latinských autorů (mj. z Quintiliana) a rychle stoupal po žebříčku univerzitních hodností: 1546–47 byl proboštem koleje Karlovy, 1548 zvolen místoděkanem a ještě téhož roku děkanem. 1549–54 byl direktorem koleje Nationis a 1551–53 rektorem univerzity. Zasloužil se o uvedení řečtiny do partikulárních škol. 1550 obdržel po průtazích povolení ke zřízení stolice pro výklad církevních básníků Sedulia, Prudentia, Aratora, Iuvenca a Lactantia, jež inicioval Jan st. Hodějovský z Hodějova. Se svými žáky rozebíral A. římského dramatika Terentia, jehož četbu pokládal za užitečnou průpravu při pěstování výmluvnosti a čistoty latiny. Jeho rozbory a komentáře antických autorů byly inspirovány Filipem Melanchtonem. A. spisy prozrazují široké humanistické vzdělání a vyznačují se slohovou čistotou a přehlednou, jasnou myšlenkovou konstrukcí. Psal latinské básně, vydal obsahy dvou Terentiových komedií s komentáři, řeč o Vergiliově Aeneidě, spis o antických mincích aj. Údajně sepsal nedochované dílo In Offi cia Ciceronis annotationes a snad skládal i komedie. Zemřel na mor a byl pochován v Betlémské kapli, kde předtím působil také jako kazatel. Veškerý majetek odkázal pražské univerzitě. Dlouho po smrti byl pokládán Pražany za předního stoupence dramatického umění.
D: Descriptiones aff ectuum, quae extant in libello De anima, versibus heroicis comprehensae a M. Sebastiano Aerichalco, 1546; Carmen de eclipsi solis, 1546; Carmen de viola, 1550; Argumenta in duas comoedias Terentii scripta a M. Sebastiano Praesticeno, 1550; De ratione rei numeriae et valore diversorum numismatum nec non mensurarum quaedam ax variis autoribus collecta a M. Sebastiano Praesticeno in academia Pragensi, 1556.
L: B. Balbinus, Bohemia docta, virorum omnigena eruditione et clarorum Bohemiae, Moraviae et Silesiae, nomina elogia, et litteraria monumenta opus posthumus pro historia litteratia Bohemia, Tom. 1, 1777, s. 193n.; RHB 1, s. 49n.; DČD 1, s. 102n., 111 a 360; ISN 1, s. 47; KSN 1, s. 52; M. K. Jätenstein, Nachrichten über Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen bisher nicht bearbeitet sind. Als Materialien für ein Lexikon böhmischer Schriftsteller und Gelehrten, 1818, s. 30n.; L. Schletz, Die Magister der artistischen Fakultät der Hohen Schule zu Prag und ihre Schriften im Zeitraum von 1409 bis 1550, Med. Diss. Erlangen – Nürnberg 1971, s. 105n.
Jaroslav Richter, Jiří-Joseph Veselý