AKSAMIT Karel 11.4.1897-21.6.1944: Porovnání verzí
(AKSAMIT_Karel_11.4.1897-26.6.1944) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.4.1897 | | datum narození = 11.4.1897 | ||
| místo narození = Košťany | | místo narození = Košťany u Teplic | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 21.6.1944 | ||
| místo úmrtí = Toužetín | | místo úmrtí = Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun | ||
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
AKSAMIT, Karel, * 11. 4. 1897 Košťany u Teplic, † 21. 6. 1944 Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun, politik, tělovýchovný organizátor | |||
Pocházel z početné rodiny horníka, vyrůstal na česko-německém | |||
pomezí. Vychodil obecnou školu v Trnovanech, pak začal | |||
pracovat v Inwaldově sklárně v Cukmantlu (dnes Pozorka) | |||
u Teplic, 1913 se stal horníkem. V srpnu 1916 narukoval | |||
a v listopadu téhož roku odjel na ruskou frontu. V květnu | |||
1917 bojoval na italské frontě. Po vzniku ČSR nastoupil do | |||
armády a sloužil 1918–21 na Slovensku jako telefonista | |||
v Banské Štiavnici a v Sabinově. Od 1913 byl členem DTJ | |||
a po jejím rozdělení přešel do komunistické Federace DTJ | |||
(FDTJ). Patřil mezi zakládající členy KSČ (od 15. 5. 1921) | |||
a od 1923 působil jako organizační tajemník Komunistického | |||
svazu mládeže, redaktor a vydavatel časopisu Pravda mládeže | |||
a dalších tisků. V lednu 1925 se stal jednatelem federální | |||
rady FDTJ a 1927 jedním z tajemníků Rudé sportovní internacionály | |||
(RSI) v Moskvě, Berlíně a od 1933 v Praze. Zastupoval | |||
RSI na ustavujícím sjezdu Federace proletářské tělovýchovy | |||
(FPT), která od 1922 slučovala dosud nejednotné komunistické | |||
tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR. 1929 | |||
se přiklonil ke Gottwaldovu bolševickému křídlu KSČ. Po | |||
změně taktiky mezinárodního komunistického hnutí na VII. | |||
kongresu Kominterny 1936 se zasazoval o spolupráci levicových | |||
a protifašistických sil v tělovýchovném hnutí. Na VII. | |||
kongresu FPT v květnu 1936 byl zvolen jejím předsedou. | |||
V srpnu 1936 organizoval v Praze Lidové hry na protest proti | |||
zneužívání olympijských her v Berlíně nacisty. V březnu | |||
1939 byl v rámci akce Gitter zatčen a po čtyřech dnech propuštěn. | |||
Odešel z Prahy jako instruktor ilegálního vedení | |||
KSČ, v červenci 1939 působil na Táborsku a Českobudějovicku, | |||
později na Plzeňsku a od jara 1940 na Moravě. V prosinci | |||
1940 byl znovu zatčen, podařilo se mu uprchnout | |||
a skrýval se mimo Prahu. Podílel se na vytváření III. ilegálního | |||
vedení KSČ. Při zatýkání gestapem se A. a jeho manželka | |||
Božena zastřelili. | |||
'''D:''' Revoljucionnoje fi zkulturnoje dviženije v Čechoslovakii, Tbilisi 1928; | |||
Zásady ideové práce FPT, 1930; Co je a co chce FPT, 1938. | |||
'''L:''' J. Kresta, K. A., 1956; R. Cílek, Vítězové bez vavřínů, 1975; týž, Věděl | |||
jsem, proč dýchám…, in: Stopy v srdcích, 1975; týž, K. A., 1976. | |||
'''P:''' Národní muzeum – Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu Praha. | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie:Košťany]] | [[Kategorie:Košťany]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Panenský Týnec]] | ||
Verze z 21. 1. 2016, 11:18
| Karel AKSAMIT | |
 | |
| Narození | 11.4.1897 |
|---|---|
| Místo narození | Košťany u Teplic |
| Úmrtí | 21.6.1944 |
| Místo úmrtí | Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun |
| Povolání |
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38965 |
AKSAMIT, Karel, * 11. 4. 1897 Košťany u Teplic, † 21. 6. 1944 Toužetín (část obce Panenský Týnec) u Loun, politik, tělovýchovný organizátor
Pocházel z početné rodiny horníka, vyrůstal na česko-německém pomezí. Vychodil obecnou školu v Trnovanech, pak začal pracovat v Inwaldově sklárně v Cukmantlu (dnes Pozorka) u Teplic, 1913 se stal horníkem. V srpnu 1916 narukoval a v listopadu téhož roku odjel na ruskou frontu. V květnu 1917 bojoval na italské frontě. Po vzniku ČSR nastoupil do armády a sloužil 1918–21 na Slovensku jako telefonista v Banské Štiavnici a v Sabinově. Od 1913 byl členem DTJ a po jejím rozdělení přešel do komunistické Federace DTJ (FDTJ). Patřil mezi zakládající členy KSČ (od 15. 5. 1921) a od 1923 působil jako organizační tajemník Komunistického svazu mládeže, redaktor a vydavatel časopisu Pravda mládeže a dalších tisků. V lednu 1925 se stal jednatelem federální rady FDTJ a 1927 jedním z tajemníků Rudé sportovní internacionály (RSI) v Moskvě, Berlíně a od 1933 v Praze. Zastupoval RSI na ustavujícím sjezdu Federace proletářské tělovýchovy (FPT), která od 1922 slučovala dosud nejednotné komunistické tělovýchovné a sportovní organizace v ČSR. 1929 se přiklonil ke Gottwaldovu bolševickému křídlu KSČ. Po změně taktiky mezinárodního komunistického hnutí na VII. kongresu Kominterny 1936 se zasazoval o spolupráci levicových a protifašistických sil v tělovýchovném hnutí. Na VII. kongresu FPT v květnu 1936 byl zvolen jejím předsedou. V srpnu 1936 organizoval v Praze Lidové hry na protest proti zneužívání olympijských her v Berlíně nacisty. V březnu 1939 byl v rámci akce Gitter zatčen a po čtyřech dnech propuštěn. Odešel z Prahy jako instruktor ilegálního vedení KSČ, v červenci 1939 působil na Táborsku a Českobudějovicku, později na Plzeňsku a od jara 1940 na Moravě. V prosinci 1940 byl znovu zatčen, podařilo se mu uprchnout a skrýval se mimo Prahu. Podílel se na vytváření III. ilegálního vedení KSČ. Při zatýkání gestapem se A. a jeho manželka Božena zastřelili.
D: Revoljucionnoje fi zkulturnoje dviženije v Čechoslovakii, Tbilisi 1928; Zásady ideové práce FPT, 1930; Co je a co chce FPT, 1938.
L: J. Kresta, K. A., 1956; R. Cílek, Vítězové bez vavřínů, 1975; týž, Věděl jsem, proč dýchám…, in: Stopy v srdcích, 1975; týž, K. A., 1976.
P: Národní muzeum – Tyršovo muzeum tělesné výchovy a sportu Praha.
Miloslav Martínek