|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| {{Infobox - osoba | | {{Infobox - osoba |
| | jméno = ALLIO z Loewenthalu Martin | | | jméno = Jan Baptista (Giovanni Baptista) ALLIO von Löwenthal |
| | obrázek = No male portrait.png | | | obrázek = No male portrait.png |
| | datum narození = 1651 | | | datum narození = 1644 |
| | místo narození = Scaria (Itálie) | | | místo narození = Vídeň |
| | datum úmrtí = asi 1701-1702 | | | datum úmrtí = 1716 |
| | místo úmrtí = Praha | | | místo úmrtí = Praha |
| | povolání = 74- Architekt | | | povolání = 74- Architekt |
| Řádek 11: |
Řádek 11: |
| }} | | }} |
|
| |
|
| '''ALLIO (též ALIO, ALLIGO, ALLYO) z Loewenthalu (též Libentalu), Martin,''' ''* 1651 Scaria (Itálie), † asi 1701–1702 Praha, stavitel''
| |
|
| |
| Příslušník široce rozvětvené severoitalské umělecké rodiny,
| |
| která se uplatnila i v Čechách. Poprvé se objevil v záznamu
| |
| z 29. 6. 1671 spolu se svým příbuzným, snad bratrem,
| |
| Andreou A., s nímž měl být po roce propuštěn z učení
| |
| u G. D. Orsiho. Měšťanské právo obdržel 8. 11. 1678 na
| |
| Starém Městě pražském, kde se také oženil a od 1685 vlastnil
| |
| dům U Pejrů (U Alliů, čp. 414/I) na Uhelném trhu. Byl nepochybně
| |
| úspěšným stavitelem, o čemž svědčí nejen vlastnictví
| |
| dalšího domu U Zlaté koruny (čp. 455/I) na Starém
| |
| Městě pražském, ale také celá řada (většinou domácích) zedníků,
| |
| kteří se u něho vyučili. S dalším příbuzným, kameníkem
| |
| Giovannim Battistou A., byli významně činní v městské
| |
| setnině svatolinhartské čtvrti a za své zásluhy získali dne
| |
| 29. 4. 1694 nobilitaci s právem používat erb. V pramenech
| |
| se poté objevuje označení „urozený vladyka“. Mezi jeho mnohé
| |
| přátele patřili hlavně vlašští umělci (architekti M. Canevalle
| |
| a G. B. Alliprandi). Ještě jako tovaryš a poté jako polír
| |
| pracoval A. 1671–75 pod Orsim na Svaté Hoře u Příbrami.
| |
| Po smrti svého učitele získal výhodné místo fortifikačního
| |
| stavitele na Novém Městě pražském, které zastával až do konce
| |
| života.
| |
|
| |
| Řadu staveb vedl podle cizích projektů. Nelze proto vyloučit,
| |
| že také při stavbě nového klášterního kostela v Broumově,
| |
| která je jeho nejvýznačnější realizací, postupoval podle cizího
| |
| návrhu. V Martínkovicích u Broumova a Tachově patrně pracoval podle vlastních plánů. Jeho tvorbu můžeme zařadit
| |
| do kvalitnějšího průměru rané barokní architektury v Čechách.
| |
|
| |
| '''D:''' Broumov, benediktinské opatství, klášterní kostel sv. Vojtěcha (1684–88);
| |
| Tachov, františkánský konvent (1686–89, 1695) a kostel sv. Maří Magdalény
| |
| (1689–94); Martínkovice (panství broumovských benediktinů), kostel sv. Jiří
| |
| a Martina (1690–92); pro Černíny: Letňany, hospodářský dvůr (1691),
| |
| v Kosmonosech, dokončení piaristické koleje podle projektu Giovanni
| |
| Battisty Maderny (1692–94); Staré Město pražské, přestavba (dnes zaniklého)
| |
| cyriackého kláštera u kostela sv. Kříže Většího (po 1692).
| |
|
| |
| '''L:''' Dlabač 1, s. 39; I. Kořán, Cyriacký klášter a chrám sv. Kříže Většího v baroku,
| |
| in: Umění 16, 1968, s. 176n; týž, O stavbě františkánského kláštera
| |
| v Tachově, in: Sborník okresního musea v Tachově, 6, 1971, s. 1n.; M. Vilímková,
| |
| Marginalia k architektonické tvorbě 1. polovině 18. století, in:
| |
| Umění 26, 1978, s. 415, 429n., pozn. 9; Saur 2, s. 534n.; P. Vlček, Praha
| |
| 1610–1700, 1998, 250 n.
| |
|
| |
| Pavel Vlček
| |
|
| |
|
| [[Kategorie:D]] | | [[Kategorie:D]] |
| [[Kategorie:74- Architekt]] | | [[Kategorie:74- Architekt]] |
| [[Kategorie:1651]] | | [[Kategorie:1644]] |
| [[Kategorie:Scaria]] | | [[Kategorie:Vídeň]] |
| [[Kategorie:1701]] | | [[Kategorie:1716]] |
| [[Kategorie:Praha]] | | [[Kategorie:Praha]] |
