BALEJ František 29.9.1873-4.11.1918: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BALEJ_František_29.9.1873-4.11.1918)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.9.1873
| datum narození = 29.9.1873
| místo narození =  
| místo narození = Kounice u Českého Brodu
| datum úmrtí = 4.11.1918
| datum úmrtí = 4.11.1918
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 64- Překladatel
| povolání = 64- Překladatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František BALEJ
}}
 
'''BALEJ, František,''' ''* 29. 9. 1873 Kounice u Českého Brodu, † 4. 11. 1918 Praha, překladatel, filozof, právní teoretik''
 
Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze studoval
1892–97. Aktivně se v realistické straně účastnil studentského
hnutí. Od 1897 pracoval ve státní službě, 1912–17
na ministerstvu vnitra ve Vídni, pak na pražském místodržitelství.
Byl uznávaným překladatelem z anglického jazyka,
zejména děl E. Barret-Browningové (1912 ''Aurora'' ''Leigh'',
1919 ''Portugalské'' ''sonety''), R. Browninga (1920 ''Pipa'' ''jde'' ''mimo'')
a R. W. Trina (1907 ''V souzvuku'' ''s nekonečnem'' ''aneb'' ''Dlouhý''
''mír'', ''moc a'' ''blahobyt''). Uvedl do české literatury R. Thákura
(1921 ''Gitándžali'', ''Sádhaná'', ''Zahradník'' a s V. Lesným ''Král''
''temné'' ''komnaty''). Jeho první esej ''Tajemství'' otiskl 1912 F. X.
Šalda v časopisu ''Novina''. Většina B. filozofických esejů a fejetonů
vznikla během první světové války a byla publikována
obvykle ve ''Vídeňském'' ''deníku'' či ''Österreichische'' ''Zeitschrift''.
B. se zabýval především otázkami moderní etiky, humanismu a postavení člověka v tehdejším světě, stejně jako problémy
podstaty českého národa i otázkami národní literární a hudební
kultury. Psal rovněž beletristické črty s výrazným sociálním
podtextem. Stýkal se s J. S. Macharem, J. Herbenem,
F. X. Šaldou a Z. Fibichem.
 
'''D:''' Spisy F. B. (uspoř. J. S. Machar), sv. 1–6, 1920–26.
 
'''L:''' J. Vodák, Esejista mravouk, in: Čas 20. 6. 1920; A. Novák, F. B., in:
Venkov 14. 6. 1920; J. Brambora, Bojovník za lepší lidství, 1928; týž, Kvapil
a B., in: Kulturní politika 1947/48; SDLČ, s. 628; LČL 1, s. 129; OSND
1/1, s. 411; SČF, s. 22.
 
Petra Skřejpková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:1873]]
[[Kategorie:Kounice]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 29. 3. 2016, 10:30

František BALEJ
Narození 29.9.1873
Místo narození Kounice u Českého Brodu
Úmrtí 4.11.1918
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40038

BALEJ, František, * 29. 9. 1873 Kounice u Českého Brodu, † 4. 11. 1918 Praha, překladatel, filozof, právní teoretik

Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze studoval 1892–97. Aktivně se v realistické straně účastnil studentského hnutí. Od 1897 pracoval ve státní službě, 1912–17 na ministerstvu vnitra ve Vídni, pak na pražském místodržitelství. Byl uznávaným překladatelem z anglického jazyka, zejména děl E. Barret-Browningové (1912 Aurora Leigh, 1919 Portugalské sonety), R. Browninga (1920 Pipa jde mimo) a R. W. Trina (1907 V souzvuku s nekonečnem aneb Dlouhý mír, moc a blahobyt). Uvedl do české literatury R. Thákura (1921 Gitándžali, Sádhaná, Zahradník a s V. Lesným Král temné komnaty). Jeho první esej Tajemství otiskl 1912 F. X. Šalda v časopisu Novina. Většina B. filozofických esejů a fejetonů vznikla během první světové války a byla publikována obvykle ve Vídeňském deníku či Österreichische Zeitschrift. B. se zabýval především otázkami moderní etiky, humanismu a postavení člověka v tehdejším světě, stejně jako problémy podstaty českého národa i otázkami národní literární a hudební kultury. Psal rovněž beletristické črty s výrazným sociálním podtextem. Stýkal se s J. S. Macharem, J. Herbenem, F. X. Šaldou a Z. Fibichem.

D: Spisy F. B. (uspoř. J. S. Machar), sv. 1–6, 1920–26.

L: J. Vodák, Esejista mravouk, in: Čas 20. 6. 1920; A. Novák, F. B., in: Venkov 14. 6. 1920; J. Brambora, Bojovník za lepší lidství, 1928; týž, Kvapil a B., in: Kulturní politika 1947/48; SDLČ, s. 628; LČL 1, s. 129; OSND 1/1, s. 411; SČF, s. 22.

Petra Skřejpková