BALLING Karel 17.12.1889-17.3.1972: Porovnání verzí
(BALLING_Karel_17.12.1889-17.3.1972) |
|||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BALLING, Karel,''' ''* 17. 12. 1889 Rakovník, † 17. 3. 1972 Praha, skladatel, textař, organizátor hudebního života'' | ||
+ | |||
+ | Během studia na reálce v Mladé Boleslavi se vzdělával v hudbě | ||
+ | u Josefa Cyrila Sychry, později byl soukromým žákem Jaroslava | ||
+ | Křičky. Po absolvování techniky v Praze (1911) založil | ||
+ | kabaret Ignotus, ale zakrátko přešel do legendární Červené | ||
+ | sedmy (1911–20), kde se po boku Jiřího Červeného, Františka | ||
+ | Hvížďálka a Eduarda Basse stal vůdčí uměleckou osobností. | ||
+ | Vedle autorského podílu (desítky kupletů, balet ''Vánoční'' | ||
+ | ''nadílka'' ''komponisty'' ''Sesadílka'') se v něm prosadil jako osobitý | ||
+ | zpěvák a klavírní doprovázeč. V průběhu 20. let spolupracoval | ||
+ | s revuálními scénami včetně Hašlerovy Lucerny (zde uplatnil | ||
+ | svůj největší šlágr ''Bílí'' ''rejtaři''), pro které složil kolem 300 | ||
+ | šansonů, satirických popěvků a tanečních písní. Uplatnil se | ||
+ | též jako úspěšný skladatel operet převážně na vlastní libreta | ||
+ | (případně ve spolupráci s Vladimírem Fořtem), zvláště pro | ||
+ | soubor Velké operety (v budově dnešního Divadla v Dlouhé): | ||
+ | ''Anatol'' ''se žení'' (na libreto Emy Destinnové), ''Barnabáš'' ''řádí'', | ||
+ | ''Hrom'' ''do'' ''tety!'', ''Její'' ''výsost'' ''primadona'', ''Srdce'' ''za úsměv'' aj. | ||
+ | |||
+ | Souběžně se od začátku 20. let podílel na organizaci českého | ||
+ | hudebního života. Od 1921 byl vedoucím referentem a od | ||
+ | 1922 vrchním ředitelem Ochranného svazu autorského | ||
+ | (OSA). Působil jako dlouholetý předseda Mezinárodního | ||
+ | svazu pro mechanická práva v Berlíně a člen výboru Konfederace | ||
+ | autorských práv v Paříži. O hospodářském využití | ||
+ | těchto práv přednášel na pražské konzervatoři (1929–31). | ||
+ | Sestavil první české instruktivní příručky hry na banjo a havajskou | ||
+ | kytaru, překládal operní a operetní libreta. Z němčiny | ||
+ | přeložil mj. jazzové oratorium ''H. M. S.'' ''Royal'' ''Oak'' skladatele | ||
+ | Ervina Schulhoffa, s nímž jej pojilo důvěrné přátelství: | ||
+ | Schulhoffova klavírní sonáta ''Hot'' ''music'' (1928) nese dedikaci | ||
+ | „à mon ami Karel Balling“. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' HS 1, s. 46; EJ s. 28; J. Červený, Červená sedma, 1959; J. Kotek, Smích | ||
+ | Červené sedmy, 1981; L. Pacák, Opereta, 1946. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' archiv Českého rozhlasu | ||
+ | |||
+ | Antonín Matzner | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Rakovník]] | [[Kategorie:Rakovník]] | ||
[[Kategorie:1972]] | [[Kategorie:1972]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 29. 3. 2016, 13:12
Karel BALLING | |
Narození | 17.12.1889 |
---|---|
Místo narození | Rakovník |
Úmrtí | 17.3.1972 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40050 |
BALLING, Karel, * 17. 12. 1889 Rakovník, † 17. 3. 1972 Praha, skladatel, textař, organizátor hudebního života
Během studia na reálce v Mladé Boleslavi se vzdělával v hudbě u Josefa Cyrila Sychry, později byl soukromým žákem Jaroslava Křičky. Po absolvování techniky v Praze (1911) založil kabaret Ignotus, ale zakrátko přešel do legendární Červené sedmy (1911–20), kde se po boku Jiřího Červeného, Františka Hvížďálka a Eduarda Basse stal vůdčí uměleckou osobností. Vedle autorského podílu (desítky kupletů, balet Vánoční nadílka komponisty Sesadílka) se v něm prosadil jako osobitý zpěvák a klavírní doprovázeč. V průběhu 20. let spolupracoval s revuálními scénami včetně Hašlerovy Lucerny (zde uplatnil svůj největší šlágr Bílí rejtaři), pro které složil kolem 300 šansonů, satirických popěvků a tanečních písní. Uplatnil se též jako úspěšný skladatel operet převážně na vlastní libreta (případně ve spolupráci s Vladimírem Fořtem), zvláště pro soubor Velké operety (v budově dnešního Divadla v Dlouhé): Anatol se žení (na libreto Emy Destinnové), Barnabáš řádí, Hrom do tety!, Její výsost primadona, Srdce za úsměv aj.
Souběžně se od začátku 20. let podílel na organizaci českého hudebního života. Od 1921 byl vedoucím referentem a od 1922 vrchním ředitelem Ochranného svazu autorského (OSA). Působil jako dlouholetý předseda Mezinárodního svazu pro mechanická práva v Berlíně a člen výboru Konfederace autorských práv v Paříži. O hospodářském využití těchto práv přednášel na pražské konzervatoři (1929–31). Sestavil první české instruktivní příručky hry na banjo a havajskou kytaru, překládal operní a operetní libreta. Z němčiny přeložil mj. jazzové oratorium H. M. S. Royal Oak skladatele Ervina Schulhoffa, s nímž jej pojilo důvěrné přátelství: Schulhoffova klavírní sonáta Hot music (1928) nese dedikaci „à mon ami Karel Balling“.
L: HS 1, s. 46; EJ s. 28; J. Červený, Červená sedma, 1959; J. Kotek, Smích Červené sedmy, 1981; L. Pacák, Opereta, 1946.
P: archiv Českého rozhlasu
Antonín Matzner