BAMBAS MIŠKOVSKÝ Gustav 2.9.1842-25.1.1901: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BAMBAS_Gustav_2.9.1842-25.1.1901)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Gustav BAMBAS
| jméno = Gustav BAMBAS MIŠKOVSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.9.1842
| datum narození = 2.9.1842
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 25.1.1901
| datum úmrtí = 25.1.1901
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel
64- Překladatel
64- Překladatel
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gustav BAMBAS
}}
 
'''BAMBAS MIŠKOVSKÝ, Gustav''' ''(vl. jm. Gustav Bambas), * 2. 9. 1842 Praha, † 25. 1. 1901 Praha, dramatik, překladatel, žurnalista''
 
Již od mládí inklinoval k divadlu. Jako ochotník se účastnil
českého obrozenského života. Aktivní byl i ve studentských
literárních spolcích 60. let, zejména v Čechoslovanu. 1863
se stal stálým spolupracovníkem ''Humoristických'' ''listů'', kam
přispíval zprvu anekdotami do rubriky ''Granáty''. Svých jazykových
znalostí, především němčiny, počal využívat jako
překladatel divadelních kusů. Při jejich vydávání spolupracoval
s nakladatelstvím Mikuláš a Knapp. Jedním z prvních
a nejúspěšnějších B. překladů byla Raupachova tragedie
''Mlynář a'' ''jeho dítě'' (1865). Do středu B. zájmu se dostaly
také módní veseloherní kusy a frašky francouzské a italské
provenience. Popularitu si získal překlady z roku 1868 ''Veselý''
''švec'' ''aneb'' ''Proměněné'' ''ženy'', ''Damoklův'' ''meč'' od Gustava Putlitze
či ''Něžné'' ''příbuzenstvo'' Rodericka Benedixe. Vlastní původní
hry, např. ''Růže'' ''smrti'' ''aneb'' ''Dvé'' ''lékařů'' ''Chillských'' (1868) se mu
nedařilo ani vydávat, ani scénicky uvést. Marně se pokoušel i o adaptace (J. E. Vocel, ''Labyrint'' ''slávy''). Po 1868 se proto
jako divadelní překladatel zcela odmlčel a věnoval se univerzitnímu
studiu. 1868 navštěvoval v Praze filozofickou fakultu;
patrně ji však nedokončil, neboť kolem 1869 nastoupil
jako korektor do tiskárny Hynka Fuchse a tam pracoval až do
své smrti. Užíval šifry G. Bs.; X-Fix, z pseudonymů nejvíce
Onufris/Onufrius Sardelka.
 
'''D:''' LČL 1, s. 130; bývá zaměňován s Václavem Bambasem.
 
'''L:''' OSN 28, s. 85; Č. Zíbrt, Literární společnosti z let šedesátých, in: ČČM,
1911; nekrology Národní listy 26. 1. 1901; Humoristické listy 1. 2. 1901;
Hlas národa 1. 11. 1901; V. Sís, Olšanské hřbitovy, 1929, s. 106 (i zde
narození 1847); KSN 1, s. 409; E. A. Hruška, Romantické Olšany, 1940,
s. 144n. (zde zaměněn částečně s údaji Václava Bambase, který veden jako
zemřelý 24. 1. 1901); LČL 1, s. 130 (kde další literatura).
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:64- Překladatel]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:1842]
[[Kategorie:1842]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:1901]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 5. 4. 2016, 10:16

Gustav BAMBAS MIŠKOVSKÝ
Narození 2.9.1842
Místo narození Praha
Úmrtí 25.1.1901
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel 64- Překladatel

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40083

BAMBAS MIŠKOVSKÝ, Gustav (vl. jm. Gustav Bambas), * 2. 9. 1842 Praha, † 25. 1. 1901 Praha, dramatik, překladatel, žurnalista

Již od mládí inklinoval k divadlu. Jako ochotník se účastnil českého obrozenského života. Aktivní byl i ve studentských literárních spolcích 60. let, zejména v Čechoslovanu. 1863 se stal stálým spolupracovníkem Humoristických listů, kam přispíval zprvu anekdotami do rubriky Granáty. Svých jazykových znalostí, především němčiny, počal využívat jako překladatel divadelních kusů. Při jejich vydávání spolupracoval s nakladatelstvím Mikuláš a Knapp. Jedním z prvních a nejúspěšnějších B. překladů byla Raupachova tragedie Mlynář a jeho dítě (1865). Do středu B. zájmu se dostaly také módní veseloherní kusy a frašky francouzské a italské provenience. Popularitu si získal překlady z roku 1868 Veselý švec aneb Proměněné ženy, Damoklův meč od Gustava Putlitze či Něžné příbuzenstvo Rodericka Benedixe. Vlastní původní hry, např. Růže smrti aneb Dvé lékařů Chillských (1868) se mu nedařilo ani vydávat, ani scénicky uvést. Marně se pokoušel i o adaptace (J. E. Vocel, Labyrint slávy). Po 1868 se proto jako divadelní překladatel zcela odmlčel a věnoval se univerzitnímu studiu. 1868 navštěvoval v Praze filozofickou fakultu; patrně ji však nedokončil, neboť kolem 1869 nastoupil jako korektor do tiskárny Hynka Fuchse a tam pracoval až do své smrti. Užíval šifry G. Bs.; X-Fix, z pseudonymů nejvíce Onufris/Onufrius Sardelka.

D: LČL 1, s. 130; bývá zaměňován s Václavem Bambasem.

L: OSN 28, s. 85; Č. Zíbrt, Literární společnosti z let šedesátých, in: ČČM, 1911; nekrology Národní listy 26. 1. 1901; Humoristické listy 1. 2. 1901; Hlas národa 1. 11. 1901; V. Sís, Olšanské hřbitovy, 1929, s. 106 (i zde narození 1847); KSN 1, s. 409; E. A. Hruška, Romantické Olšany, 1940, s. 144n. (zde zaměněn částečně s údaji Václava Bambase, který veden jako zemřelý 24. 1. 1901); LČL 1, s. 130 (kde další literatura).

Marcella Husová [[Kategorie:1842]