BARVIČ Joža 14.8.1853-3.1.1924: Porovnání verzí
(BARVIČ_Joža_1853-1924) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Joža BARVIČ | | jméno = Joža BARVIČ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1853 | | datum narození = 14.8.1853 | ||
| místo narození = | | místo narození = Velké Karlovice u Vsetína | ||
| datum úmrtí = 1924 | | datum úmrtí = 3.1.1924 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BARVIČ, Joža''' ''(vl. jm. Josef ), * 14. 8. 1853 Velké Karlovice u Vsetína, † 3. 1. 1924 Brno, knihkupec, nakladatel, sokolský pracovník'' | |||
Pocházel z rodiny posledního velkokarlovického fojta Karla | |||
B. Studoval na německé reálce v Novém Jičíně, studium ale | |||
nedokončil. 1868 nastoupil jako účetní praktikant do Reichových | |||
skláren ve Velkých Karlovicích. Po vojenské službě | |||
(1873–76) byl přijat do knihkupectví Vladislava Žakovského | |||
v Olomouci, kde se vyučil knihkupcem. Na popud svého | |||
staršího bratra Františka B. (1838–1922), advokáta v Holešově, | |||
se rozhodl provozovat živnost v Brně. 1880 nastoupil | |||
jako příručí do českého oddělení brněnského německého | |||
knihkupectví Františka Karafiáta, kde hodlal získat praxi. | |||
Několikrát marně žádal o knihkupeckou koncesi. Tu nakonec | |||
odkoupil od zkrachovalého německého knihkupce Hofmana | |||
a 12. 7. 1883 otevřel první české knihkupectví v Brně | |||
na dnešní České ulici. Knihkupectví se brzy stalo střediskem | |||
českého intelektuálního života v Brně, scházeli se tu čeští | |||
žurnalisté a literáti i národní a sokolští pracovníci. 1892 B. | |||
založil a do 1896 vydával edici ''Besedy'' ''slovanské'', orientovanou | |||
rusofilsky. Ve svém nakladatelském plánu dával také prostor | |||
moravským spisovatelům a vědcům, jako byli František | |||
Bartoš, František Vymazal, Karel Absolon, Jiří Mahen aj. | |||
Vydával jazykové učebnice, zpěvníky, hudebniny, příručky, | |||
edice pro školy i překlady krásné literatury. Kvůli finančním | |||
potížím přijal 1909 za společníka firmy Josefa Novotného | |||
(1881–1952), který se u něho vyučil. Podnik změnil název | |||
na Barvič & Novotný. Knihkupectví v Brně otevřelo dvě pobočky | |||
– na hlavním vlakovém nádraží a v Králově Poli. 1913 | |||
se závod přestěhoval do nových místností a stal se největším | |||
knihkupeckým podnikem na Moravě. 1919 z firmy, jejíž název | |||
se nezměnil, B. odešel. | |||
Již v Olomouci působil B. v Sokole. V Brně se stal starostou | |||
jednoty a prvním starostou Moravskoslezské obce sokolské. | |||
Byl činný i v brněnské Matici školské. 1896 procestoval | |||
Rusko a navštívil všeruskou výstavu v Nižním Novgorodu. | |||
S Leošem Janáčkem a ředitelem spolku Vesna Františkem | |||
Marešem založil 1898 Ruský kroužek, působící do 1915. | |||
'''L:''' MSN 1, s. 403; KSN 1, s. 440; LČL 1, s. 152n. (kde další literatura); H. Bulín, Jiskry a plameny. Vzpomínky na dobu zápasů i vítězství, 1930, | |||
s. 18; J. Fiala, Příspěvek k historii brněnských knihkupců, in: Knihtisk v Brně | |||
a na Moravě, 1987, s. 216n. | |||
Radka Holendová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
[[Kategorie:Velké Karlovice]] | |||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
Verze z 22. 4. 2016, 08:43
| Joža BARVIČ | |
 | |
| Narození | 14.8.1853 |
|---|---|
| Místo narození | Velké Karlovice u Vsetína |
| Úmrtí | 3.1.1924 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
67- Nakladatel nebo vydavatel 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40346 |
BARVIČ, Joža (vl. jm. Josef ), * 14. 8. 1853 Velké Karlovice u Vsetína, † 3. 1. 1924 Brno, knihkupec, nakladatel, sokolský pracovník
Pocházel z rodiny posledního velkokarlovického fojta Karla B. Studoval na německé reálce v Novém Jičíně, studium ale nedokončil. 1868 nastoupil jako účetní praktikant do Reichových skláren ve Velkých Karlovicích. Po vojenské službě (1873–76) byl přijat do knihkupectví Vladislava Žakovského v Olomouci, kde se vyučil knihkupcem. Na popud svého staršího bratra Františka B. (1838–1922), advokáta v Holešově, se rozhodl provozovat živnost v Brně. 1880 nastoupil jako příručí do českého oddělení brněnského německého knihkupectví Františka Karafiáta, kde hodlal získat praxi. Několikrát marně žádal o knihkupeckou koncesi. Tu nakonec odkoupil od zkrachovalého německého knihkupce Hofmana a 12. 7. 1883 otevřel první české knihkupectví v Brně na dnešní České ulici. Knihkupectví se brzy stalo střediskem českého intelektuálního života v Brně, scházeli se tu čeští žurnalisté a literáti i národní a sokolští pracovníci. 1892 B. založil a do 1896 vydával edici Besedy slovanské, orientovanou rusofilsky. Ve svém nakladatelském plánu dával také prostor moravským spisovatelům a vědcům, jako byli František Bartoš, František Vymazal, Karel Absolon, Jiří Mahen aj. Vydával jazykové učebnice, zpěvníky, hudebniny, příručky, edice pro školy i překlady krásné literatury. Kvůli finančním potížím přijal 1909 za společníka firmy Josefa Novotného (1881–1952), který se u něho vyučil. Podnik změnil název na Barvič & Novotný. Knihkupectví v Brně otevřelo dvě pobočky – na hlavním vlakovém nádraží a v Králově Poli. 1913 se závod přestěhoval do nových místností a stal se největším knihkupeckým podnikem na Moravě. 1919 z firmy, jejíž název se nezměnil, B. odešel.
Již v Olomouci působil B. v Sokole. V Brně se stal starostou jednoty a prvním starostou Moravskoslezské obce sokolské. Byl činný i v brněnské Matici školské. 1896 procestoval Rusko a navštívil všeruskou výstavu v Nižním Novgorodu. S Leošem Janáčkem a ředitelem spolku Vesna Františkem Marešem založil 1898 Ruský kroužek, působící do 1915.
L: MSN 1, s. 403; KSN 1, s. 440; LČL 1, s. 152n. (kde další literatura); H. Bulín, Jiskry a plameny. Vzpomínky na dobu zápasů i vítězství, 1930, s. 18; J. Fiala, Příspěvek k historii brněnských knihkupců, in: Knihtisk v Brně a na Moravě, 1987, s. 216n.
Radka Holendová