BAUER Otto 5.9.1881-4.7.1938: Porovnání verzí
(BAUER_Otto_5.9.1881-4.7.1938) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.9.1881 | | datum narození = 5.9.1881 | ||
| místo narození = | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
| datum úmrtí = 4.7.1938 | | datum úmrtí = 4.7.1938 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Paříž (Francie) | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
BAUER, Otto, * 5. 9. 1881 Vídeň (Rakousko), † 4. 7. 1938 Paříž (Francie), politik, publicista, sociálnědemokratický teoretik | |||
Narodil se v rodině libereckého továrníka. Po studiu práv ve | |||
Vídni byl politicky a publicisticky činný v rakouské sociální | |||
demokracii především jako redaktor deníku ''Arbeiter'' ''Zeitung'' | |||
a spoluzakladatel teoretického stranického orgánu ''Der Kampf''. | |||
1904 se stal sekretářem parlamentní frakce rakouské sociálnědemokratické | |||
strany a brzy se uplatnil i jako významný teoretik. | |||
1906 navrhl v teoretické práci ''Die Nationalitätenfrage'' | |||
''und die'' ''oesterreichische'' ''Sozialdemokratie'' řešení národnostní | |||
otázky ve střední Evropě na základě kulturní autonomie. | |||
Spolu s Karlem Rennerem se stal hlavním teoretikem austromarxismu, | |||
programové báze sociálních demokratů nejen | |||
v Rakousku, ale i německých sociálních demokratů v českých | |||
zemích. Za první světové války se seznámil jako zajatec | |||
v Rusku s bolševismem, zaujal k němu odmítavý postoj a stal | |||
se vůdcem levého křídla rakouské sociální demokracie. Po | |||
rozpadu habsburské monarchie a vzniku Rakouské republiky | |||
se stal v její první vládě sekretářem pro zahraniční věci. V této | |||
funkci prosazoval spojení Rakouska s Německem a v březnu | |||
1919 podepsal jménem rakouské vlády s německým ministrem | |||
zahraničí Ulrichem von Brockdorff-Ratzenauem dohodu | |||
o připojení Rakouska k Německu. Když mírová konference | |||
v Paříži připojení odmítla, rezignoval v červenci 1919 na | |||
funkci státního sekretáře. V následujících letech se věnoval | |||
práci v rakouské sociálnědemokratické straně a významně | |||
se podílel na vypracování lineckého programu z roku 1926. | |||
V období 1929–34 byl poslancem rakouského parlamentu. | |||
Patřil také mezi zakladatele „Dvaapůlté internacionály“. Po | |||
zásahu Dollfussovy vlády proti sociálnědemokratickému hnutí | |||
v únoru 1934 odešel do emigrace v Československu a zde | |||
se účastnil práce ve vedení rakouské sociálnědemokratické | |||
strany. 1938 emigroval do Francie, kde brzy zemřel. | |||
'''D:''' Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie, | |||
1906, 2. vyd. 1924; Bolschewismus oder Sozialdemokratie, 1920; Die österreichische Revolution, 1923; Das Weltbild des Kapitalismus, in: Der | |||
lebendige Marxismus, 1925. | |||
'''L:''' Encyclopædia Britannica 3, 1966, s. 296n.; MČE 1, s. 376; DBE 1, s. 329; | |||
R. Charmatz, Lebensbilder aus der Geschichte Österreichs, 1947, s. 219n.; | |||
O. Kende, O. B., Person und Politik (1881–1938), in: Leviathan 17, 1989, | |||
s. 409n.; R. Saage, O. B. (1881–1938), in: Lebensbilder europäischer Sozialdemokraten | |||
des 20. Jhs., Wien 1995, s. 29n. | |||
Vlastislav Lacina | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | |||
[[Kategorie:1938]] | [[Kategorie:1938]] | ||
[[Kategorie:Paříž]] |
Verze z 11. 5. 2016, 06:50
Otto BAUER | |
![]() | |
Narození | 5.9.1881 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 4.7.1938 |
Místo úmrtí | Paříž (Francie) |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40484 |
BAUER, Otto, * 5. 9. 1881 Vídeň (Rakousko), † 4. 7. 1938 Paříž (Francie), politik, publicista, sociálnědemokratický teoretik
Narodil se v rodině libereckého továrníka. Po studiu práv ve Vídni byl politicky a publicisticky činný v rakouské sociální demokracii především jako redaktor deníku Arbeiter Zeitung a spoluzakladatel teoretického stranického orgánu Der Kampf. 1904 se stal sekretářem parlamentní frakce rakouské sociálnědemokratické strany a brzy se uplatnil i jako významný teoretik. 1906 navrhl v teoretické práci Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie řešení národnostní otázky ve střední Evropě na základě kulturní autonomie. Spolu s Karlem Rennerem se stal hlavním teoretikem austromarxismu, programové báze sociálních demokratů nejen v Rakousku, ale i německých sociálních demokratů v českých zemích. Za první světové války se seznámil jako zajatec v Rusku s bolševismem, zaujal k němu odmítavý postoj a stal se vůdcem levého křídla rakouské sociální demokracie. Po rozpadu habsburské monarchie a vzniku Rakouské republiky se stal v její první vládě sekretářem pro zahraniční věci. V této funkci prosazoval spojení Rakouska s Německem a v březnu 1919 podepsal jménem rakouské vlády s německým ministrem zahraničí Ulrichem von Brockdorff-Ratzenauem dohodu o připojení Rakouska k Německu. Když mírová konference v Paříži připojení odmítla, rezignoval v červenci 1919 na funkci státního sekretáře. V následujících letech se věnoval práci v rakouské sociálnědemokratické straně a významně se podílel na vypracování lineckého programu z roku 1926. V období 1929–34 byl poslancem rakouského parlamentu. Patřil také mezi zakladatele „Dvaapůlté internacionály“. Po zásahu Dollfussovy vlády proti sociálnědemokratickému hnutí v únoru 1934 odešel do emigrace v Československu a zde se účastnil práce ve vedení rakouské sociálnědemokratické strany. 1938 emigroval do Francie, kde brzy zemřel.
D: Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie, 1906, 2. vyd. 1924; Bolschewismus oder Sozialdemokratie, 1920; Die österreichische Revolution, 1923; Das Weltbild des Kapitalismus, in: Der lebendige Marxismus, 1925.
L: Encyclopædia Britannica 3, 1966, s. 296n.; MČE 1, s. 376; DBE 1, s. 329; R. Charmatz, Lebensbilder aus der Geschichte Österreichs, 1947, s. 219n.; O. Kende, O. B., Person und Politik (1881–1938), in: Leviathan 17, 1989, s. 409n.; R. Saage, O. B. (1881–1938), in: Lebensbilder europäischer Sozialdemokraten des 20. Jhs., Wien 1995, s. 29n.
Vlastislav Lacina