BAŽANT Jan 20.11.1881-10.7.1966: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BAŽANT_Jan_20.11.1881-10.7.1966)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan BAŽANT
}}
 
'''BAŽANT, Jan,''' ''* 20. 11. 1881 Prostějov, † 10. 7. 1966 ?, stavební inženýr, pedagog''
 
Bratr Zdeňka B. (1879–1954). Pocházel z deseti dětí profesora
matematiky a deskriptivy na České zemské vyšší reálné
škole v Prostějově. Po studiích na prostějovské reálce odešel
na Českou vysokou školu technickou v Praze. Tam 1903
složil s vyznamenáním II. státní závěrečnou zkoušku na stavebněinženýrském
odboru. Vstoupil do služeb moravského
zemského výboru (po 1918 Zemského úřadu v Brně) a do
1930 pracoval v jeho zemědělsko-technickém oddělení. Dosáhl
hodnosti vrchního technického rady. Zabýval se vodním
hospodářstvím – vypracoval 29 melioračních projektů pro
obce z celé Moravy a řadu regulačních projektů spojených
s melioračními úpravami. Podle jeho návrhů byly realizovány
regulace řek Cézavy (Litavy) a Dunavky od Židlochovic
k Měnínu a k Otmarovu a úprava řek Jevíčky a Úsobrnky
u Jevíčka. Vypracoval katastr vodních sil na Moravě, sestrojil
křivky trvání vteřinových a průměrných odtoků pro výpočet
vodních sil, založený na hydrologických datech, a zhotovil
podélný profi l řeky Moravy s návrhem na zřízení nových
závodů. Cenný je jeho generální projekt na retenční boční
nádrž na horním toku Moravy. 1923–25 navrhl úpravu řeky
Svratky soustavou údolních přehrad. Zpracoval hydrologické
podklady na základě limnigrafických pozorování a vyřešil
retenční a závlahové potřeby, využití vodních sil a asanační
potřeby s ohledy na zájmy města Brna. Pro první z přehrad,
u Kníniček, vypracoval detailní projekt, na jehož základě se
stavba realizovala. 1908 se zúčastnil veřejné soutěže na regulační
plán Bezovky v Praze-Žižkově a získal I. cenu, 1909
získal III. cenu v soutěži na regulační plán Hradce Králové.
Zpracoval regulaci Úřednické čtvrti v Brně-Žabovřeskách
a s ing. Milošem Lamlem vypracoval plány Úřednické čtvrti
v Brně a vilových čtvrtí v Brně-Králově Poli, ve Střelicích a ve Vyškově. 1921 začal jako docent přednášet o základech
hydrauliky a hydrologie a encyklopedii vodního stavitelství
na Vysoké škole zemědělské v Brně. 1930 byl jmenován
mimořádným, 1935 řádným profesorem vodního stavitelství
a nástupcem prof. Antonína Smrčka na České vysoké škole
technické v Brně, kde působil až do 1957. Od 1933 tam vedl
laboratoře vodních staveb. 1939 a 1945/46 zastával funkci
děkana. Byl členem zkušební komise pro II. státní závěrečné
zkoušky z inženýrského stavitelství a komise pro oprávnění
civilních inženýrů vodohospodářských a kulturních, dále
členem národního výboru pro vysoké přehrady, stálé mezinárodní
společnosti pro plavební kongresy a mezinárodního
společenství pro vodní výzkumnictví. 1939–41 předsedal
vodohospodářské komisi při meziministerském přehradním
moravském výboru. 1932 připravil detailní projekt splavnění
řeky Moravy od Otrokovic do Uherského Hradiště. Studie
''Moravský'' ''vodohospodářský'' ''plán'', kterou vypracoval z pověření
ministerstva veřejných prací, se stala podkladem příštího vodohospodářského
plánování na Moravě. Byl autorem mnoha
posudků návrhů vodních staveb. Zúčastnil se projektování
řady přehrad (např. Žermanice, Krpeľany) a je autorem několika
alternativ vodní trasy průplavu Dunaj – Odra.
 
'''D:''' Poznámky k vodním cestám, 1925; Vodní cesty, 1925; Vodohospodářské
potřeby Moravy, 1931; Mezinárodní plavební sjezd v Bruselu, 1935; Moravský
vodohospodářský plán, 1941; Vodní cesty (skripta), 1954; Vodní
inženýrství (skripta), 1954; Zakládání staveb, 1954.
 
'''L:''' Prof. ing. J. B. šedesátníkem, in: Věstník SIA 9, 20. 11. 1941; Prof. ing. J.
B. šedesátníkem, in: Lidové noviny 19. 11. 1941; Prof. ing. J. B. osmdesátníkem,
in: Vodní hospodářství 11, 1961, č. 11, s. 484.
 
Milada Sekyrková


== Literatura ==
Kunc 11; KSN I, 460; Votruba, MSB VI,4; Kropáčková, 9;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:29- Stavař]]
[[Kategorie:29- Stavař]]
[[Kategorie:14- Hydrolog]]
[[Kategorie:14- Hydrolog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1881]]
[[Kategorie:1881]]
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:1966]]
[[Kategorie:1966]]

Verze z 13. 5. 2016, 08:42

Jan BAŽANT
Narození 20.11.1881
Místo narození Prostějov
Úmrtí 10.7.1966
Povolání

29- Stavař 14- Hydrolog

61- Pedagog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40593

BAŽANT, Jan, * 20. 11. 1881 Prostějov, † 10. 7. 1966 ?, stavební inženýr, pedagog

Bratr Zdeňka B. (1879–1954). Pocházel z deseti dětí profesora matematiky a deskriptivy na České zemské vyšší reálné škole v Prostějově. Po studiích na prostějovské reálce odešel na Českou vysokou školu technickou v Praze. Tam 1903 složil s vyznamenáním II. státní závěrečnou zkoušku na stavebněinženýrském odboru. Vstoupil do služeb moravského zemského výboru (po 1918 Zemského úřadu v Brně) a do 1930 pracoval v jeho zemědělsko-technickém oddělení. Dosáhl hodnosti vrchního technického rady. Zabýval se vodním hospodářstvím – vypracoval 29 melioračních projektů pro obce z celé Moravy a řadu regulačních projektů spojených s melioračními úpravami. Podle jeho návrhů byly realizovány regulace řek Cézavy (Litavy) a Dunavky od Židlochovic k Měnínu a k Otmarovu a úprava řek Jevíčky a Úsobrnky u Jevíčka. Vypracoval katastr vodních sil na Moravě, sestrojil křivky trvání vteřinových a průměrných odtoků pro výpočet vodních sil, založený na hydrologických datech, a zhotovil podélný profi l řeky Moravy s návrhem na zřízení nových závodů. Cenný je jeho generální projekt na retenční boční nádrž na horním toku Moravy. 1923–25 navrhl úpravu řeky Svratky soustavou údolních přehrad. Zpracoval hydrologické podklady na základě limnigrafických pozorování a vyřešil retenční a závlahové potřeby, využití vodních sil a asanační potřeby s ohledy na zájmy města Brna. Pro první z přehrad, u Kníniček, vypracoval detailní projekt, na jehož základě se stavba realizovala. 1908 se zúčastnil veřejné soutěže na regulační plán Bezovky v Praze-Žižkově a získal I. cenu, 1909 získal III. cenu v soutěži na regulační plán Hradce Králové. Zpracoval regulaci Úřednické čtvrti v Brně-Žabovřeskách a s ing. Milošem Lamlem vypracoval plány Úřednické čtvrti v Brně a vilových čtvrtí v Brně-Králově Poli, ve Střelicích a ve Vyškově. 1921 začal jako docent přednášet o základech hydrauliky a hydrologie a encyklopedii vodního stavitelství na Vysoké škole zemědělské v Brně. 1930 byl jmenován mimořádným, 1935 řádným profesorem vodního stavitelství a nástupcem prof. Antonína Smrčka na České vysoké škole technické v Brně, kde působil až do 1957. Od 1933 tam vedl laboratoře vodních staveb. 1939 a 1945/46 zastával funkci děkana. Byl členem zkušební komise pro II. státní závěrečné zkoušky z inženýrského stavitelství a komise pro oprávnění civilních inženýrů vodohospodářských a kulturních, dále členem národního výboru pro vysoké přehrady, stálé mezinárodní společnosti pro plavební kongresy a mezinárodního společenství pro vodní výzkumnictví. 1939–41 předsedal vodohospodářské komisi při meziministerském přehradním moravském výboru. 1932 připravil detailní projekt splavnění řeky Moravy od Otrokovic do Uherského Hradiště. Studie Moravský vodohospodářský plán, kterou vypracoval z pověření ministerstva veřejných prací, se stala podkladem příštího vodohospodářského plánování na Moravě. Byl autorem mnoha posudků návrhů vodních staveb. Zúčastnil se projektování řady přehrad (např. Žermanice, Krpeľany) a je autorem několika alternativ vodní trasy průplavu Dunaj – Odra.

D: Poznámky k vodním cestám, 1925; Vodní cesty, 1925; Vodohospodářské potřeby Moravy, 1931; Mezinárodní plavební sjezd v Bruselu, 1935; Moravský vodohospodářský plán, 1941; Vodní cesty (skripta), 1954; Vodní inženýrství (skripta), 1954; Zakládání staveb, 1954.

L: Prof. ing. J. B. šedesátníkem, in: Věstník SIA 9, 20. 11. 1941; Prof. ing. J. B. šedesátníkem, in: Lidové noviny 19. 11. 1941; Prof. ing. J. B. osmdesátníkem, in: Vodní hospodářství 11, 1961, č. 11, s. 484.

Milada Sekyrková