BEČVÁŘOVÁ Barbora Josefa 22.8.1893-10.3.1960: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BEČVÁŘOVÁ_Barbora_Josefa_22.8.1893-10.3.1960)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 22.8.1893
| datum narození = 22.8.1893
| místo narození =  
| místo narození = Mělník
| datum úmrtí = 10.3.1960
| datum úmrtí = 10.3.1960
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Barbora Josefa BEČVÁŘOVÁ
}}
 
'''BEČVÁŘOVÁ, Barbora Josefa,''' ''* 22. 8. 1893 Mělník, † 10. 3. 1960 Praha, úřednice, spisovatelka''
 
Pocházela z rodiny učitele, který střídal povolání, krátce byl
hercem Kramuelovy divadelní společnosti, v době B. narození
ředitelem kůru. Dětství prožila v rodném Mělníce, od
1903 bydlela čtyři roky v Protivíně, od 1907 v Nepomuku.
Za studiemi odešla do Prahy na obchodní školu. V Praze se
usadila, stala se soudní úřednicí a jako neprovdaná žila posléze
se svou sestrou v Nerudově ulici na Malé Straně. Často
zajížděla do Nepomuku a jižních Čech, kde čerpala literární
inspirace pro řadu románových a novelistických děl. Za tamních
pobytů přispívala do regionálního tisku (''Jihočeské'' ''listy'').
Příspěvky obesílala hojně i jiné zábavné, obrázkové a poučné
časopisy, zejména jejich přílohy, a kalendáře (''Kotrbův'' ''kalendář'',
''Stýblův'' ''kalendář''). Drobnější prózy uplatňovala ve
čtivu určeném převážně ženám (''Nové'' ''pařížské'' ''módy'', ''Krása''
''našeho'' ''domova'', ''Lada'') a v denících ''Národní'' ''listy'', ''Lidové'' ''listy'',
''Národní'' ''politika'', hojně také v katolicky nebo konzervativně
orientované ''Vlasti'' či ve ''Venkově''. Užívala pseudonym Adolf
Schwarz. Ráz Nepomuku a způsob tamního života zachytila
v románu ''Ze'' ''všech'' ''nejkrásnější'', publikovaném na pokračování
v ''Lidových'' ''listech''; v ''Národních'' ''listech'' vydávala ''Maloměstský''
''román'' vsazený do Klatov let 1870–80. Valnou většinu svých
takřka dvou desítek románových děl situovala do doby obrozenecké.
V idylických příbězích kladla důraz na detail a drobnokresbu.
Její často tklivé starosvětské příběhy z prostředí
zámků a podzámčí navozovaly líčením osudů celých generací
selských rodin i panského služebnictva atmosféru zapomenutých
kronik (''Dávno'', 1920, ''Na panství'' ''knížecím'', 1924).
V prózách ''Vlastní'' ''vinou'' (1931), ''Na dlouhé'' ''míli'' (1934), ''Život''
''minul'' (1936) se z pohledu katolického věnovala zobrazení
současného maloměstského světa a životu na venkově a ve
městě. Od dvacátých let do druhé poloviny čtyřicátých let
platila za známou a oblíbenou povídkářku, těšící se velké oblibě
u čtenářů navzdory tomu, že její románová i povídková
tvorba se vyznačovala často přílišnou plochostí a popisností.
Její dílo se uzavřelo rokem 1944 vydáním románu ''Pod Vydrovic''
''krovem''. Doba po druhé světové válce, hlavně éra po únoru
1948, jejím katolicky podbarveným, zábavně výchovným
povídkám a románům ze selského prostředí českého venkova a z maloměšťanské společnosti nepřála. Po smrti byla část
její pozůstalosti deponována do muzea v Protivíně, B. byla
pochována u Kladna.
 
'''D:''' LČL 1, s. 171n. (kde soupis díla).
 
'''L:''' -btk- (V. Brtník), Kus zapomenuté kroniky z jižních Čech, in: Zvon
1920–1921; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 62; Kulturní adresář 1936;
KSN 1, s. 467; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970; Kunc,
s. 11; LČL 1, s. 171n.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL.
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:1893]]
[[Kategorie:Mělník]]
[[Kategorie:1960]]
[[Kategorie:1960]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 2. 6. 2016, 08:21

Barbora Josefa BEČVÁŘOVÁ
Narození 22.8.1893
Místo narození Mělník
Úmrtí 10.3.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40659

BEČVÁŘOVÁ, Barbora Josefa, * 22. 8. 1893 Mělník, † 10. 3. 1960 Praha, úřednice, spisovatelka

Pocházela z rodiny učitele, který střídal povolání, krátce byl hercem Kramuelovy divadelní společnosti, v době B. narození ředitelem kůru. Dětství prožila v rodném Mělníce, od 1903 bydlela čtyři roky v Protivíně, od 1907 v Nepomuku. Za studiemi odešla do Prahy na obchodní školu. V Praze se usadila, stala se soudní úřednicí a jako neprovdaná žila posléze se svou sestrou v Nerudově ulici na Malé Straně. Často zajížděla do Nepomuku a jižních Čech, kde čerpala literární inspirace pro řadu románových a novelistických děl. Za tamních pobytů přispívala do regionálního tisku (Jihočeské listy). Příspěvky obesílala hojně i jiné zábavné, obrázkové a poučné časopisy, zejména jejich přílohy, a kalendáře (Kotrbův kalendář, Stýblův kalendář). Drobnější prózy uplatňovala ve čtivu určeném převážně ženám (Nové pařížské módy, Krása našeho domova, Lada) a v denících Národní listy, Lidové listy, Národní politika, hojně také v katolicky nebo konzervativně orientované Vlasti či ve Venkově. Užívala pseudonym Adolf Schwarz. Ráz Nepomuku a způsob tamního života zachytila v románu Ze všech nejkrásnější, publikovaném na pokračování v Lidových listech; v Národních listech vydávala Maloměstský román vsazený do Klatov let 1870–80. Valnou většinu svých takřka dvou desítek románových děl situovala do doby obrozenecké. V idylických příbězích kladla důraz na detail a drobnokresbu. Její často tklivé starosvětské příběhy z prostředí zámků a podzámčí navozovaly líčením osudů celých generací selských rodin i panského služebnictva atmosféru zapomenutých kronik (Dávno, 1920, Na panství knížecím, 1924). V prózách Vlastní vinou (1931), Na dlouhé míli (1934), Život minul (1936) se z pohledu katolického věnovala zobrazení současného maloměstského světa a životu na venkově a ve městě. Od dvacátých let do druhé poloviny čtyřicátých let platila za známou a oblíbenou povídkářku, těšící se velké oblibě u čtenářů navzdory tomu, že její románová i povídková tvorba se vyznačovala často přílišnou plochostí a popisností. Její dílo se uzavřelo rokem 1944 vydáním románu Pod Vydrovic krovem. Doba po druhé světové válce, hlavně éra po únoru 1948, jejím katolicky podbarveným, zábavně výchovným povídkám a románům ze selského prostředí českého venkova a z maloměšťanské společnosti nepřála. Po smrti byla část její pozůstalosti deponována do muzea v Protivíně, B. byla pochována u Kladna.

D: LČL 1, s. 171n. (kde soupis díla).

L: -btk- (V. Brtník), Kus zapomenuté kroniky z jižních Čech, in: Zvon 1920–1921; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 62; Kulturní adresář 1936; KSN 1, s. 467; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970; Kunc, s. 11; LČL 1, s. 171n.

P: Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová