BEČVÁŘOVÁ Barbora Josefa 22.8.1893-10.3.1960: Porovnání verzí

	Barbora Josefa BEČVÁŘOVÁ
Narození	22.8.1893
Místo narození	Mělník
Úmrtí	10.3.1960
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40659

VizuálníWikitext

Verze z 2. 6. 2016, 08:21

BEČVÁŘOVÁ, Barbora Josefa, * 22. 8. 1893 Mělník, † 10. 3. 1960 Praha, úřednice, spisovatelka

Pocházela z rodiny učitele, který střídal povolání, krátce byl hercem Kramuelovy divadelní společnosti, v době B. narození ředitelem kůru. Dětství prožila v rodném Mělníce, od 1903 bydlela čtyři roky v Protivíně, od 1907 v Nepomuku. Za studiemi odešla do Prahy na obchodní školu. V Praze se usadila, stala se soudní úřednicí a jako neprovdaná žila posléze se svou sestrou v Nerudově ulici na Malé Straně. Často zajížděla do Nepomuku a jižních Čech, kde čerpala literární inspirace pro řadu románových a novelistických děl. Za tamních pobytů přispívala do regionálního tisku (Jihočeské listy). Příspěvky obesílala hojně i jiné zábavné, obrázkové a poučné časopisy, zejména jejich přílohy, a kalendáře (Kotrbův kalendář, Stýblův kalendář). Drobnější prózy uplatňovala ve čtivu určeném převážně ženám (Nové pařížské módy, Krása našeho domova, Lada) a v denících Národní listy, Lidové listy, Národní politika, hojně také v katolicky nebo konzervativně orientované Vlasti či ve Venkově. Užívala pseudonym Adolf Schwarz. Ráz Nepomuku a způsob tamního života zachytila v románu Ze všech nejkrásnější, publikovaném na pokračování v Lidových listech; v Národních listech vydávala Maloměstský román vsazený do Klatov let 1870–80. Valnou většinu svých takřka dvou desítek románových děl situovala do doby obrozenecké. V idylických příbězích kladla důraz na detail a drobnokresbu. Její často tklivé starosvětské příběhy z prostředí zámků a podzámčí navozovaly líčením osudů celých generací selských rodin i panského služebnictva atmosféru zapomenutých kronik (Dávno, 1920, Na panství knížecím, 1924). V prózách Vlastní vinou (1931), Na dlouhé míli (1934), Život minul (1936) se z pohledu katolického věnovala zobrazení současného maloměstského světa a životu na venkově a ve městě. Od dvacátých let do druhé poloviny čtyřicátých let platila za známou a oblíbenou povídkářku, těšící se velké oblibě u čtenářů navzdory tomu, že její románová i povídková tvorba se vyznačovala často přílišnou plochostí a popisností. Její dílo se uzavřelo rokem 1944 vydáním románu Pod Vydrovic krovem. Doba po druhé světové válce, hlavně éra po únoru 1948, jejím katolicky podbarveným, zábavně výchovným povídkám a románům ze selského prostředí českého venkova a z maloměšťanské společnosti nepřála. Po smrti byla část její pozůstalosti deponována do muzea v Protivíně, B. byla pochována u Kladna.

D: LČL 1, s. 171n. (kde soupis díla).

L: -btk- (V. Brtník), Kus zapomenuté kroniky z jižních Čech, in: Zvon 1920–1921; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 62; Kulturní adresář 1936; KSN 1, s. 467; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970; Kunc, s. 11; LČL 1, s. 171n.

P: Biografický archiv ÚČL.

Marcella Husová

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 22.8.1893
-| místo narození =
+| místo narození = Mělník
 | datum úmrtí = 10.3.1960
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Praha
 | povolání = 63- Spisovatel
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Barbora Josefa BEČVÁŘOVÁ
+}}
+'''BEČVÁŘOVÁ, Barbora Josefa,''' ''* 22. 8. 1893 Mělník, † 10. 3. 1960 Praha, úřednice, spisovatelka''
+Pocházela z rodiny učitele, který střídal povolání, krátce byl
+hercem Kramuelovy divadelní společnosti, v době B. narození
+ředitelem kůru. Dětství prožila v rodném Mělníce, od
+bydlela čtyři roky v Protivíně, od 1907 v Nepomuku.
+Za studiemi odešla do Prahy na obchodní školu. V Praze se
+usadila, stala se soudní úřednicí a jako neprovdaná žila posléze
+se svou sestrou v Nerudově ulici na Malé Straně. Často
+zajížděla do Nepomuku a jižních Čech, kde čerpala literární
+inspirace pro řadu románových a novelistických děl. Za tamních
+pobytů přispívala do regionálního tisku (''Jihočeské'' ''listy'').
+Příspěvky obesílala hojně i jiné zábavné, obrázkové a poučné
+časopisy, zejména jejich přílohy, a kalendáře (''Kotrbův'' ''kalendář'',
+''Stýblův'' ''kalendář''). Drobnější prózy uplatňovala ve
+čtivu určeném převážně ženám (''Nové'' ''pařížské'' ''módy'', ''Krása''
+''našeho'' ''domova'', ''Lada'') a v denících ''Národní'' ''listy'', ''Lidové'' ''listy'',
+''Národní'' ''politika'', hojně také v katolicky nebo konzervativně
+orientované ''Vlasti'' či ve ''Venkově''. Užívala pseudonym Adolf
+Schwarz. Ráz Nepomuku a způsob tamního života zachytila
+v románu ''Ze'' ''všech'' ''nejkrásnější'', publikovaném na pokračování
+v ''Lidových'' ''listech''; v ''Národních'' ''listech'' vydávala ''Maloměstský''
+''román'' vsazený do Klatov let 1870–80. Valnou většinu svých
+takřka dvou desítek románových děl situovala do doby obrozenecké.
+V idylických příbězích kladla důraz na detail a drobnokresbu.
+Její často tklivé starosvětské příběhy z prostředí
+zámků a podzámčí navozovaly líčením osudů celých generací
+selských rodin i panského služebnictva atmosféru zapomenutých
+kronik (''Dávno'', 1920, ''Na panství'' ''knížecím'', 1924).
+V prózách ''Vlastní'' ''vinou'' (1931), ''Na dlouhé'' ''míli'' (1934), ''Život''
+''minul'' (1936) se z pohledu katolického věnovala zobrazení
+současného maloměstského světa a životu na venkově a ve
+městě. Od dvacátých let do druhé poloviny čtyřicátých let
+platila za známou a oblíbenou povídkářku, těšící se velké oblibě
+u čtenářů navzdory tomu, že její románová i povídková
+tvorba se vyznačovala často přílišnou plochostí a popisností.
+Její dílo se uzavřelo rokem 1944 vydáním románu ''Pod Vydrovic''
+''krovem''. Doba po druhé světové válce, hlavně éra po únoru
+, jejím katolicky podbarveným, zábavně výchovným
+povídkám a románům ze selského prostředí českého venkova a z maloměšťanské společnosti nepřála. Po smrti byla část
+její pozůstalosti deponována do muzea v Protivíně, B. byla
+pochována u Kladna.
+'''D:''' LČL 1, s. 171n. (kde soupis díla).
+'''L:''' -btk- (V. Brtník), Kus zapomenuté kroniky z jižních Čech, in: Zvon
+–1921; J. F. Urban, Úvodím Úslavy, 1940, s. 62; Kulturní adresář 1936;
+KSN 1, s. 467; J. Kunc, Kdy zemřeli 1967–1970 a 1935–1936, 1970; Kunc,
+s. 11; LČL 1, s. 171n.
+'''P:''' Biografický archiv ÚČL.
+Marcella Husová
 [[Kategorie:D]]
 [[Kategorie:63- Spisovatel]]
 [[Kategorie:1893]]
+[[Kategorie:Mělník]]
 [[Kategorie:1960]]
+[[Kategorie:Praha]]