BENEŠ Lubomír 7.11.1935-12.9.1995

Lubomír BENEŠ
Narození	7.11.1935
Místo narození	Praha
Úmrtí	12.9.1995
Místo úmrtí	Praha
Povolání	85- Filmař nebo filmový podnikatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68031

BENEŠ, Lubomír, * 7. 11. 1935 Praha, † 12. 9. 1995 Praha, scenárista, výtvarník, filmový režisér

Po maturitě na reálném gymnáziu nastoupil 1957 do Studia Bratři v triku Krátkého filmu Praha, kde postupně prošel mnoha profesemi. Byl míchačem barev, konturistou, koloristou, fázařem, animátorem, malířem pozadí, výtvarníkem, až se 1977 stal oficiálně režisérem. Už předtím však natáčel vlastní filmy. Na Trnkův podnět natočil svůj první experimentální snímek Homo (1967) o nekonečném boji dobra a zla v lidském myšlení. V 60. letech se zabýval „kresleným zvukem“ (kontakt s Normanem McLarenem), byl členem kinetické skupiny Syntéza a 1969 se účastnil Bienále mladých v Paříži. Spolupracoval s Jiřím Trnkou, Jiřím Brdečkou, Václavem Bedřichem, Zdeňkem Smetanou, Dušanem Vukotičem aj. Jeho první loutkový film Račte promimout…(1974) vypráví o ušlápnutém pánovi, který se ve svých představách vidí jako „frajer“. Od realistické loutky přešel do světa pohádek snímkem Kouzelný dědeček (1975) o dvou sousedech, líném a pracovitém. Zdařilým pokusem o loutkovou grotesku byl film o příhodách dvou domácích nešikovných kutilů Kuťáci (1976), na nějž úspěšně navázal osmadvacetidílným seriálem pro bratislavskou televizi pod názvem …a je to! (1979–85) a pak ještě cyklem Pat a Mat (1990–91). Pro televizi realizoval večerníčkové seriály Kocúrik a kominárik (1977; 7 dílů) a Jája a Pája (1985–86; 13 dílů). Režíroval přes sto animovaných filmů, většinou loutkových, z nichž některé byly oceněny na domácích a zahraničních festivalech. Velkého mezinárodního úspěchu dosáhl moderní loutkovou pohádkou o králi Midasovi Král a skřítek (1980), která kromě ocenění doma získala 13 cen na zahraničních festivalech. Z B. bohaté tvorby dále vynikly klasická kreslená hudební groteska Nerovný souboj (1982), tragikomická groteska o klaunovi S úsměvem (1983), adaptace české pohádky Muzikant a smrt (1984), humorná alegorie ze života čertů Rohy (1986), kombinovaný film …až se ucho utrhne (1988), loutkové pohádky O hloupém Peciválovi (1989), Splašená čepice (1990) a O smutné princezně (1991) z cyklu O Honzovi. Za snímek Kulečník získal posmrtně druhou cenu na světovém festivalu animovaného filmu The World Animation Celebration v Los Angeles (1997). Několikrát spolupracoval s výtvarníkem Janem Tippmannem. Podílel se také na animované části krátkého studentského filmu Jana Svěráka Ropáci (1988), v němž se objevil i jako herec. 1990 založil spolu s výtvarníkem Vladimírem Jiránkem, synem Markem a s Martinem Podhradským soukromé studio animovaného filmu aiF.

L: H. Fridrichová, Bábky pre nás všetkých, in: Film a divadlo, 1976, č. 26, s. 14n.; jabl, Když je práce koníčkem, in: Záběr 16, 1983, č. 26, s. 7; V. Jablonská, Profese se musí ctít, in: Film a doba 30, 1984, č. 2, s. 62n.; jabl, Loutkoví čerti L. B., in: Zpravodaj československého filmu, 1986, č. 35, s. 8n.; A. Munková, Celoroční dovolená L. B., in: Kino, 1988, č. 3, s. 4; A. Müllerová, L. B. nemaloval čerta na zeď,…, in: Film a doba 34, 1988, č. 4, s. 235n.; M. Čaňková, Dělám, co mě baví, in: Záběr 21, 1988, č. 9, s. 7; M. Spáčilová, Honza jde do světa, in: Lidové noviny 4. 6. 1992, s. 1, 4; J. Levý, Kuťáci se rodí v Ženských domovech, in: Práce 22. 8. 1992, s. 5; A. Vernerová, Začneme a je to!, in: Magazín Co vás zajímá, 1993, č. 10, s. 2, 39; B. Kubíčková, Kdo je to A je to?, in: Mladý svět 36, 1994, č. 44, s. 52; Kdo je kdo v České republice 94/95, 1994, s. 40; V. Polednová, Začínat třeba podesáté, in: Svobodné slovo (příl. Slovo na neděli) 4. 3. 1995, s. 1; spa (Mirka Spáčilová), Zemřel známý tvůrce večerníčků L. B., in: Mladá fronta Dnes 13. 9. 1995, s. 18; SČSVU 1, s. 134; Tomeš 1, s. 80.

Miloš Fikejz