BENÍŠKO Karel 24.10.1874-8.2.1943: Porovnání verzí
(BENÍŠKO_Karel_24.10.1874-8.2.1943) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.10.1874 | | datum narození = 24.10.1874 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 8.2.1943 | | datum úmrtí = 8.2.1943 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
69- Knihtiskař nebo typograf | 69- Knihtiskař nebo typograf | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BENÍŠKO, Karel,''' ''* 24. 10. 1874 Praha, † 8. 2. 1943 Praha, pěvec, nakladatel'' | |||
Vyučil se typografem a v typografickém amatérském pěveckém | |||
spolku získal první hudební zkušenosti. Po studiu u Olgy | |||
Paršové-Zikešové nastoupil 1899 do angažmá v městském divadle | |||
v Dortmundu, 1901–03 vystupoval v Zemském národním | |||
divadle v Záhřebu. 1903–06 byl sólistou Národního divadla | |||
v Brně, kde se oženil s Otýlií Jelínkovou (1882–1967), | |||
jednou z nejvýznamnějších hereček své generace. 1906 přešel | |||
do Městského divadla v Plzni a odtud 1907 do souboru opery | |||
Městského divadla v Praze na Královských Vinohradech. | |||
Zdejší angažmá mělo přinést výjimečnou pozici především | |||
jeho manželce Otýlii, pro konflikty v souboru se však nenaplnilo | |||
očekávání v činoherním ani operním souboru a manželé | |||
se po jedné sezoně vrátili do Plzně. Karel B. působil v tamní | |||
opeře od 1909 asi do 1916, kdy divadlo nadobro opustil. | |||
Zatímco v Dortmundu a Záhřebu spíše sbíral zkušenosti, již | |||
v Brně se v barytonovém oboru plně uplatnil. Vedle role Stárka | |||
při premiéře první verze Janáčkovy opery ''Její'' ''pastorkyně'' | |||
(1904) tam vytvořil s dirigentem Cyrilem Metodějem Hrazdírou | |||
řadu velkých rolí v českém i zahraničním repertoáru | |||
(Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: ''Psohlavci''; Ruggiero, J. F. | |||
Halévy: ''Židovka''; Tomský, P. I. Čajkovskij: ''Piková'' ''dáma'' ad.), | |||
které rozhojnil v delším plzeňském angažmá. | |||
Po ukončení herecké kariéry se od 1917 věnoval svému původnímu | |||
povolání. Jeho plzeňská tiskárna a nakladatelství | |||
vydaly více než 140 titulů převážně původní české produkce, | |||
ale též překladů (mj. německý překlad Klostermannova románu | |||
''Skláři – Die'' ''Glasmeister'', 1922). Tiskl poezii (J. Wolker: | |||
''Host'' ''do domu'', 1921), beletrii, divadelní hry i náročné | |||
publikace o výtvarném umění (''České'' ''umění'' ''malířské'', 1920 | |||
a 1925, s barevnými reprodukcemi). Vydal řadu naučných | |||
titulů (např. J. Rokyta: ''Lužická'' ''otázka'', 1918, ''Slovanstvo za'' | |||
''světové'' ''války'', 1919) a regionální studie, jež dnes patří k unikátům Jeho nakladatelská činnost byla soustředěna do let | |||
1918–27, později se objevují jen spíše účelové tisky (např. zákony). | |||
Byl otcem herce a dramatika Karla B. (1908–1975). | |||
'''L:''' HS 1, s. 83; Postavy brněnského jeviště, 1884–1984, 1, 1979, s. 149n.; | |||
Sto let českého divadla v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 74, 258; M. Bělohlávek, | |||
Plzeňské nakladatelství Karla Beníška, in: Plzeňský přehled, leden 1980, | |||
s. 10, 24n.; J. Knap, Čtyři herečky, 1967. | |||
Jitka Ludvová, Vlasta Bokůvková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 4. 7. 2016, 06:49
| Karel BENÍŠKO | |
 | |
| Narození | 24.10.1874 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 8.2.1943 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
67- Nakladatel nebo vydavatel 69- Knihtiskař nebo typograf 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41011 |
BENÍŠKO, Karel, * 24. 10. 1874 Praha, † 8. 2. 1943 Praha, pěvec, nakladatel
Vyučil se typografem a v typografickém amatérském pěveckém spolku získal první hudební zkušenosti. Po studiu u Olgy Paršové-Zikešové nastoupil 1899 do angažmá v městském divadle v Dortmundu, 1901–03 vystupoval v Zemském národním divadle v Záhřebu. 1903–06 byl sólistou Národního divadla v Brně, kde se oženil s Otýlií Jelínkovou (1882–1967), jednou z nejvýznamnějších hereček své generace. 1906 přešel do Městského divadla v Plzni a odtud 1907 do souboru opery Městského divadla v Praze na Královských Vinohradech. Zdejší angažmá mělo přinést výjimečnou pozici především jeho manželce Otýlii, pro konflikty v souboru se však nenaplnilo očekávání v činoherním ani operním souboru a manželé se po jedné sezoně vrátili do Plzně. Karel B. působil v tamní opeře od 1909 asi do 1916, kdy divadlo nadobro opustil. Zatímco v Dortmundu a Záhřebu spíše sbíral zkušenosti, již v Brně se v barytonovém oboru plně uplatnil. Vedle role Stárka při premiéře první verze Janáčkovy opery Její pastorkyně (1904) tam vytvořil s dirigentem Cyrilem Metodějem Hrazdírou řadu velkých rolí v českém i zahraničním repertoáru (Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: Psohlavci; Ruggiero, J. F. Halévy: Židovka; Tomský, P. I. Čajkovskij: Piková dáma ad.), které rozhojnil v delším plzeňském angažmá.
Po ukončení herecké kariéry se od 1917 věnoval svému původnímu povolání. Jeho plzeňská tiskárna a nakladatelství vydaly více než 140 titulů převážně původní české produkce, ale též překladů (mj. německý překlad Klostermannova románu Skláři – Die Glasmeister, 1922). Tiskl poezii (J. Wolker: Host do domu, 1921), beletrii, divadelní hry i náročné publikace o výtvarném umění (České umění malířské, 1920 a 1925, s barevnými reprodukcemi). Vydal řadu naučných titulů (např. J. Rokyta: Lužická otázka, 1918, Slovanstvo za světové války, 1919) a regionální studie, jež dnes patří k unikátům Jeho nakladatelská činnost byla soustředěna do let 1918–27, později se objevují jen spíše účelové tisky (např. zákony). Byl otcem herce a dramatika Karla B. (1908–1975).
L: HS 1, s. 83; Postavy brněnského jeviště, 1884–1984, 1, 1979, s. 149n.; Sto let českého divadla v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 74, 258; M. Bělohlávek, Plzeňské nakladatelství Karla Beníška, in: Plzeňský přehled, leden 1980, s. 10, 24n.; J. Knap, Čtyři herečky, 1967.
Jitka Ludvová, Vlasta Bokůvková