BERGER Jaroslav 27.2.1916-11.9.1983: Porovnání verzí
(BERGER_Jaroslav_27.2.1916-11.9.1988) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| datum narození = 27.2.1916 | | datum narození = 27.2.1916 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 11.9. | | datum úmrtí = 11.9.1983 | ||
| místo úmrtí = Egg | | místo úmrtí = Egg (Švýcarsko) | ||
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | | povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | ||
83- Divadelní interpret nebo herec | 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BERGER, Jaroslav''' ''(vl. jm. Zajíček), * 27. 2. 1916 Praha, † 11. 9. 1983 Egg (Švýcarsko), tanečník, choreograf, baletní mistr'' | |||
Vnuk tanečníka, choreografa a baletního mistra Augustina | |||
B. (1861–1945) a primabaleriny ND Praha Italky Giulietty | |||
Paltrinieriové (1866–1889), syn jejich dcery Angeliny Boženy, | |||
provdané Zajíčkové, která v mládí vystupovala v ND | |||
1891–99 v dětských rolích. Jeho první ženou byla tanečnice | |||
ND Eva Patočková, druhou manželkou tanečnice Christa | |||
Bärová. Základy tanečního vzdělání získal v baletní škole | |||
H. Štěpánkové. Od 1932 byl členem baletu Velké operety, | |||
1933 hostoval v roli Pronásledovaného v opeře Ch. W. | |||
Glucka ''Orfeus'' ''a Eurydika'' (Neues deutsches Theater v Praze, | |||
režie M. Walmann) a v některých představeních ND Praha, | |||
kde pak nastoupil 1935 do trvalého angažmá. Smysl pro styl | |||
a charaktery postav, technické dispozice a taneční všestrannost | |||
uplatnil 1939–42 jako sólista. Nastudoval sedmadvacet | |||
rolí v klasických baletech (Princ, P. I. Čajkovskij: ''Louskáček''; | |||
Albert, Ch. A. Adam: ''Giselle''; Troubadour, A. K. Glazunov: | |||
''Raymona'') i v moderním repertoáru (Orazio, I. Stravinskij: | |||
''Pulcinella''). Tančil úlohy vyžadující herecký, charakterní nebo | |||
komediální talent. B. fyzicky výrazný a elegantní jevištní zjev | |||
vyhovoval postavám s exotickým dějem nebo exhibičním | |||
scénám v operách. 1942 odešel jako sólista a baletní mistr | |||
do Haagu a krátce nato se stal sólistou, baletním mistrem | |||
a choreografem v Stadttheater Zürich. Jeho tréninky podstatně | |||
zvýšily technický standard souboru, sám tančil řadu | |||
rolí v baletech současných švýcarských skladatelů (J. Binet, | |||
P. Burkhard, W. Burkhard, A. F. Marescotti). Mezi jeho | |||
nejslavnější role patřila titulní postava v Bartókově ''Podivuhodném'' | |||
''mandarínovi'' (první uvedení ve Švýcarsku, 1949). | |||
B. choreografickou tvorbu reprezentovaly např. Stravinského | |||
''Pulcinella'' (1950) a ''Svěcení'' ''jara'' (1951), balet s hudbou | |||
J. P. Rameaua ''Le roi'' ''Bourrigueau'' ''et son'' ''barbier'' (1953). B. | |||
patřil mezi inscenátory prvního uvedení ''Mojžíše'' ''a Árona'' | |||
A. Schönberga (1957). V druhém curyšském baletním | |||
ansámblu Zürich Ballett byl v angažmá ve dvou obdobích | |||
(1955–56 a 1959–61). Uvedl tam např. Prokofjevovu ''Skytskou'' | |||
''suitu'', Čajkovského ''Serenádu'' a ''Labutí'' ''jezero'', Stravinského | |||
''Svěcení'' ''jara'', ''Silver'' ''City'' (G. Gershwin: Klavírní koncert | |||
F dur), ''Ménagerii'' podle Wedekindovy ''Lulu'' (hudba G. Klebes), | |||
''Divertimento'' (G. Bizet: Symfonie C dur) a byl pohybovým | |||
poradcem činohry Schauspielhaus Zürich. V sezoně | |||
1961/62 se stal šéfem baletu v Augsburgu, pak vedl krátce | |||
baletní soubor v Lech-Stadtu. Hostoval v divadlech v Ulmu, Bernu, Mnichově, Monaku aj. 1970 v Augsburgu uvedl | |||
Prokofjevův balet ''Romeo'' ''a Julie'' s hostujícími interprety | |||
z pražského Národního divadla – O. Skálovou, J. Petříkem | |||
a V. Malcevem. | |||
'''L:''' E. Siblík, Tanec mimo nás i v nás, 1937; L. Hájek, Paměti Augustina Bergra, | |||
1944; L. Novák, Stará Garda Národního divadla, 1944; Tanzarchiv č. 3, | |||
4, Hamburg 1954; č. 6, 1957; č. 5, 1960; č. 3, 1962; č. 7, 1963; č. 8, 1970; | |||
H. Koegler, The Concise Oxford Dictionary of Ballet, New York 1987; Deutsches | |||
Bühnen Jahrbuch 1942–1970; Český taneční slovník, 2001, s. 20. | |||
'''P:''' Archiv ND Praha. | |||
Jana Holeňová, Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]] | [[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1916]] | [[Kategorie:1916]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1983]] | ||
[[Kategorie:Egg]] | [[Kategorie:Egg]] |
Verze z 5. 7. 2016, 07:07
Jaroslav BERGER | |
![]() | |
Narození | 27.2.1916 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 11.9.1983 |
Místo úmrtí | Egg (Švýcarsko) |
Povolání |
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf 83- Divadelní interpret nebo herec |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69892 |
BERGER, Jaroslav (vl. jm. Zajíček), * 27. 2. 1916 Praha, † 11. 9. 1983 Egg (Švýcarsko), tanečník, choreograf, baletní mistr
Vnuk tanečníka, choreografa a baletního mistra Augustina B. (1861–1945) a primabaleriny ND Praha Italky Giulietty Paltrinieriové (1866–1889), syn jejich dcery Angeliny Boženy, provdané Zajíčkové, která v mládí vystupovala v ND 1891–99 v dětských rolích. Jeho první ženou byla tanečnice ND Eva Patočková, druhou manželkou tanečnice Christa Bärová. Základy tanečního vzdělání získal v baletní škole H. Štěpánkové. Od 1932 byl členem baletu Velké operety, 1933 hostoval v roli Pronásledovaného v opeře Ch. W. Glucka Orfeus a Eurydika (Neues deutsches Theater v Praze, režie M. Walmann) a v některých představeních ND Praha, kde pak nastoupil 1935 do trvalého angažmá. Smysl pro styl a charaktery postav, technické dispozice a taneční všestrannost uplatnil 1939–42 jako sólista. Nastudoval sedmadvacet rolí v klasických baletech (Princ, P. I. Čajkovskij: Louskáček; Albert, Ch. A. Adam: Giselle; Troubadour, A. K. Glazunov: Raymona) i v moderním repertoáru (Orazio, I. Stravinskij: Pulcinella). Tančil úlohy vyžadující herecký, charakterní nebo komediální talent. B. fyzicky výrazný a elegantní jevištní zjev vyhovoval postavám s exotickým dějem nebo exhibičním scénám v operách. 1942 odešel jako sólista a baletní mistr do Haagu a krátce nato se stal sólistou, baletním mistrem a choreografem v Stadttheater Zürich. Jeho tréninky podstatně zvýšily technický standard souboru, sám tančil řadu rolí v baletech současných švýcarských skladatelů (J. Binet, P. Burkhard, W. Burkhard, A. F. Marescotti). Mezi jeho nejslavnější role patřila titulní postava v Bartókově Podivuhodném mandarínovi (první uvedení ve Švýcarsku, 1949). B. choreografickou tvorbu reprezentovaly např. Stravinského Pulcinella (1950) a Svěcení jara (1951), balet s hudbou J. P. Rameaua Le roi Bourrigueau et son barbier (1953). B. patřil mezi inscenátory prvního uvedení Mojžíše a Árona A. Schönberga (1957). V druhém curyšském baletním ansámblu Zürich Ballett byl v angažmá ve dvou obdobích (1955–56 a 1959–61). Uvedl tam např. Prokofjevovu Skytskou suitu, Čajkovského Serenádu a Labutí jezero, Stravinského Svěcení jara, Silver City (G. Gershwin: Klavírní koncert F dur), Ménagerii podle Wedekindovy Lulu (hudba G. Klebes), Divertimento (G. Bizet: Symfonie C dur) a byl pohybovým poradcem činohry Schauspielhaus Zürich. V sezoně 1961/62 se stal šéfem baletu v Augsburgu, pak vedl krátce baletní soubor v Lech-Stadtu. Hostoval v divadlech v Ulmu, Bernu, Mnichově, Monaku aj. 1970 v Augsburgu uvedl Prokofjevův balet Romeo a Julie s hostujícími interprety z pražského Národního divadla – O. Skálovou, J. Petříkem a V. Malcevem.
L: E. Siblík, Tanec mimo nás i v nás, 1937; L. Hájek, Paměti Augustina Bergra, 1944; L. Novák, Stará Garda Národního divadla, 1944; Tanzarchiv č. 3, 4, Hamburg 1954; č. 6, 1957; č. 5, 1960; č. 3, 1962; č. 7, 1963; č. 8, 1970; H. Koegler, The Concise Oxford Dictionary of Ballet, New York 1987; Deutsches Bühnen Jahrbuch 1942–1970; Český taneční slovník, 2001, s. 20.
P: Archiv ND Praha.
Jana Holeňová, Jitka Ludvová