BERKOPEC Oton 6.12.1906-15.9.1988: Porovnání verzí
(BERKOPEC_Oton_6.12.1906-15.9.1988) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.12.1906 | | datum narození = 6.12.1906 | ||
| místo narození = Vinica | | místo narození = Vinica (Slovinsko) | ||
| datum úmrtí = 15.9.1988 | | datum úmrtí = 15.9.1988 | ||
| místo úmrtí = Lublaň | | místo úmrtí = Lublaň (Slovinsko) | ||
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BERKOPEC, Oton,''' ''* 6. 12. 1906 Vinica (Slovinsko), † 15. 9. 1988 Lublaň (Slovinsko), literární historik, bibliograf, překladatel'' | |||
Pocházel z početné rodiny venkovského obuvníka. 1919–27 | |||
navštěvoval reálné gymnázium v Novém Městě (Novo Mesto, | |||
Slovinsko). Jako nejlepší posluchač prvního ročníku slavistiky | |||
a dějin jihoslovanských národů na filozofické fakultě | |||
univerzity v Lublani dostal 1928 stipendium k pokračování | |||
studia na UK v Praze, které ukončil 1933 získáním titulu | |||
PhDr. 1929–46 působil jako knihovník a referent pro jihoslovanské | |||
literatury v pražské Slovanské knihovně, 1946 až | |||
1947 byl kulturním atašé jugoslávského vyslanectví v Praze, | |||
1947–58 pracoval v Národní knihovně, 1958–63 byl odborným | |||
a vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu ČSAV | |||
(po jeho zrušení 1964–71 Ústavu jazyků a literatur ČSAV) | |||
a 1935–39 a 1945–51 se stal lektorem slovinského jazyka na | |||
UK. 1977 se vrátil do Slovinska. Od 1971 dopisujícím, od | |||
1981 řádným členem Slovinské akademie věd a umění. Od | |||
studia slovinské literatury, na jejímž rozvoji se podílel i jako | |||
básník a prozaik, přešel ke studiu česko-jihoslovanských kulturních | |||
vztahů a k širší problematice slovanské. Ve 30. letech | |||
přispíval nejen do slavistických periodik, ale i do většiny významných | |||
pražských deníků. Po válce se zaměřil na spolupráci | |||
s vědeckými periodiky a sborníky a se slovinským i jiným | |||
jihoslovanským tiskem. V archivech učinil řadu objevů neznámých | |||
materiálů k dějinám česko-slovinských literárních | |||
styků. Základní význam mají jeho knižní publikace z oboru | |||
bibliografie, která se postupně stala hlavní náplní jeho vědecké | |||
činnosti. Do slovinštiny přeložil díla K. Čapka, I. Olbrachta, | |||
F. Langra, K. Nového aj., do češtiny díla I. Cankara, | |||
F. Bevka, Ely Perociové, B. Zupančiče aj. Přátelil se a spolupracoval | |||
s J. Horou, F. Halasem, V. Závadou, J. Hiršalem | |||
a dalšími básníky, které získal k účasti na překladech poezie | |||
P. P. Njegoše, O. Župančiče, S. Kosovela, na antologiích moderní | |||
slovinské poezie a jihoslovanské lidové epiky. | |||
'''D:''' T. G. Masaryk a Jihoslované, 1938; Česká a slovenská literatura, divadlo | |||
a jazykozpyt v Jugoslavii, 1940; France Prešeren v češki literaturi, 1964; Rešetarova | |||
knihovna ragusian, 1967; Michail Šolochov v české literatuře, 1970; | |||
LČL 1, s. 207n. (kde další bibliografie). | |||
'''L:''' Kudělka – Šimeček, s. 45n.; J. Pánek, Dr. O. B. Življenje in delo, Novo | |||
Mesto, 1976 (obsahuje podrobnou bibliografii); LČL 1, s. 207n.; I. Pavlů, | |||
O. B. a česko-jihoslovanské kulturní styky, 1986 (diplomová práce s podrobnou | |||
bibliografií). | |||
Jiří Vacek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 64: | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:48- Politický publicista]] | [[Kategorie:48- Politický publicista]] | ||
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
[[Kategorie:Vinica]] | [[Kategorie:Vinica]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
[[Kategorie:Lublaň]] | [[Kategorie:Lublaň]] | ||
Verze z 5. 7. 2016, 13:21
| Oton BERKOPEC | |
 | |
| Narození | 6.12.1906 |
|---|---|
| Místo narození | Vinica (Slovinsko) |
| Úmrtí | 15.9.1988 |
| Místo úmrtí | Lublaň (Slovinsko) |
| Povolání |
65- Literární historik, kritik nebo teoretik 64- Překladatel 48- Politický publicista |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41193 |
BERKOPEC, Oton, * 6. 12. 1906 Vinica (Slovinsko), † 15. 9. 1988 Lublaň (Slovinsko), literární historik, bibliograf, překladatel
Pocházel z početné rodiny venkovského obuvníka. 1919–27 navštěvoval reálné gymnázium v Novém Městě (Novo Mesto, Slovinsko). Jako nejlepší posluchač prvního ročníku slavistiky a dějin jihoslovanských národů na filozofické fakultě univerzity v Lublani dostal 1928 stipendium k pokračování studia na UK v Praze, které ukončil 1933 získáním titulu PhDr. 1929–46 působil jako knihovník a referent pro jihoslovanské literatury v pražské Slovanské knihovně, 1946 až 1947 byl kulturním atašé jugoslávského vyslanectví v Praze, 1947–58 pracoval v Národní knihovně, 1958–63 byl odborným a vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu ČSAV (po jeho zrušení 1964–71 Ústavu jazyků a literatur ČSAV) a 1935–39 a 1945–51 se stal lektorem slovinského jazyka na UK. 1977 se vrátil do Slovinska. Od 1971 dopisujícím, od 1981 řádným členem Slovinské akademie věd a umění. Od studia slovinské literatury, na jejímž rozvoji se podílel i jako básník a prozaik, přešel ke studiu česko-jihoslovanských kulturních vztahů a k širší problematice slovanské. Ve 30. letech přispíval nejen do slavistických periodik, ale i do většiny významných pražských deníků. Po válce se zaměřil na spolupráci s vědeckými periodiky a sborníky a se slovinským i jiným jihoslovanským tiskem. V archivech učinil řadu objevů neznámých materiálů k dějinám česko-slovinských literárních styků. Základní význam mají jeho knižní publikace z oboru bibliografie, která se postupně stala hlavní náplní jeho vědecké činnosti. Do slovinštiny přeložil díla K. Čapka, I. Olbrachta, F. Langra, K. Nového aj., do češtiny díla I. Cankara, F. Bevka, Ely Perociové, B. Zupančiče aj. Přátelil se a spolupracoval s J. Horou, F. Halasem, V. Závadou, J. Hiršalem a dalšími básníky, které získal k účasti na překladech poezie P. P. Njegoše, O. Župančiče, S. Kosovela, na antologiích moderní slovinské poezie a jihoslovanské lidové epiky.
D: T. G. Masaryk a Jihoslované, 1938; Česká a slovenská literatura, divadlo a jazykozpyt v Jugoslavii, 1940; France Prešeren v češki literaturi, 1964; Rešetarova knihovna ragusian, 1967; Michail Šolochov v české literatuře, 1970; LČL 1, s. 207n. (kde další bibliografie).
L: Kudělka – Šimeček, s. 45n.; J. Pánek, Dr. O. B. Življenje in delo, Novo Mesto, 1976 (obsahuje podrobnou bibliografii); LČL 1, s. 207n.; I. Pavlů, O. B. a česko-jihoslovanské kulturní styky, 1986 (diplomová práce s podrobnou bibliografií).
Jiří Vacek