BEZDÍČEK Karel 27.1.1888-9.5.1915: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BEZDÍČEK_Karel_27.1.1888-9.5.1915)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 27.1.1888
| datum narození = 27.1.1888
| místo narození = Vídeň
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 9.5.1915
| datum úmrtí = 9.5.1915
| místo úmrtí = Arras
| místo úmrtí = u La Targette u Arrasu (Francie)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel BEZDÍČEK
}}


== Literatura ==
'''BEZDÍČEK, Karel,''' ''* 27. 1. 1888 Vídeň (Rakousko), † 9. 5. 1915 u La Targette u Arrasu (Francie), účastník 1. odboje''
 
Otec byl krejčovským mistrem, který se 1888 přestěhoval
s rodinou z Vídně do Sezemic u Pardubic. 1902–04, po
ukončení docházky na měšťanské škole, se B. učil u otce
krejčím. Pak odcestoval nejdříve do Vídně za staršími sourozenci
a 1905 do Berlína. Tam se zapojil do činnosti krajanského
sociálnědemokratického spolku. Krátce pracoval
v Kolíně nad Rýnem a 1907 odešel za prací do Londýna.
V dubnu 1908 nastoupil jako mistr v krejčovském závodě
v anglickém Brightonu. Pro své radikální socialistické názory
byl pravděpodobně nežádoucím, a tak brzy požádal na rakousko-
uherském konzulátě o povolání k nástupu vojenské
prezenční služby. Od 1. 10. 1909 pak sloužil v Tione poblíž
Tridentu (dnes Trento) v jižních Tyrolích. Po roce dosáhl
hodnosti četaře a byl přidělován jako instruktor k výcviku
nováčků. V srpnu 1912 armádu opustil a koncem září
odešel za řemeslem do Paříže. Již v prosinci si otevřel vlastní
krejčovskou dílnu, stal se cvičitelem pařížského Sokola a na
jaře 1914 členem výboru krajanské sokolské jednoty s čestnou
funkcí praporečníka. Po vypuknutí první světové války
spoluorganizoval hnutí krajanské kolonie na pomoc Francii.
Společně s Josefem Pultrem, Běloborem Bernardem a J. Šíbalem
patřil k nejradikálnějším iniciátorům protirakouských
demonstrací. Ovlivněn Václavem Dostalem se přihlásil mezi
prvními do francouzské armády a když byli vojáci cizí státní
příslušnosti odmítnuti, vstoupil do cizinecké legie. Byl
zařazen do 1. čety roty českých dobrovolníků Nazdar, kde
Dostalovi pomáhal při náboru i prvním výcviku. Ve výcvikovém
táboře v Bayonne byl na Pultrův a Bernardův návrh
zvolen praporečníkem jednotky. Zahynul v bitvě u Arrasu.
Jeho ostatky ani prapor nebyly po boji nalezeny.
 
'''L:''' R. Robl, Praporečník K. B., 1935; J. Boháč, Kronika československé legie
ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; J. Galandauer a kol.,
Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 13.
 
'''P:''' osobní archiv autora hesla.
 
Martin Kučera
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1915]]
[[Kategorie:1915]]
[[Kategorie:Arras]]
[[Kategorie:Arras]]

Verze z 6. 7. 2016, 14:27

Karel BEZDÍČEK
Narození 27.1.1888
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 9.5.1915
Místo úmrtí u La Targette u Arrasu (Francie)
Povolání

45- Voják nebo partyzán

72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41356

BEZDÍČEK, Karel, * 27. 1. 1888 Vídeň (Rakousko), † 9. 5. 1915 u La Targette u Arrasu (Francie), účastník 1. odboje

Otec byl krejčovským mistrem, který se 1888 přestěhoval s rodinou z Vídně do Sezemic u Pardubic. 1902–04, po ukončení docházky na měšťanské škole, se B. učil u otce krejčím. Pak odcestoval nejdříve do Vídně za staršími sourozenci a 1905 do Berlína. Tam se zapojil do činnosti krajanského sociálnědemokratického spolku. Krátce pracoval v Kolíně nad Rýnem a 1907 odešel za prací do Londýna. V dubnu 1908 nastoupil jako mistr v krejčovském závodě v anglickém Brightonu. Pro své radikální socialistické názory byl pravděpodobně nežádoucím, a tak brzy požádal na rakousko- uherském konzulátě o povolání k nástupu vojenské prezenční služby. Od 1. 10. 1909 pak sloužil v Tione poblíž Tridentu (dnes Trento) v jižních Tyrolích. Po roce dosáhl hodnosti četaře a byl přidělován jako instruktor k výcviku nováčků. V srpnu 1912 armádu opustil a koncem září odešel za řemeslem do Paříže. Již v prosinci si otevřel vlastní krejčovskou dílnu, stal se cvičitelem pařížského Sokola a na jaře 1914 členem výboru krajanské sokolské jednoty s čestnou funkcí praporečníka. Po vypuknutí první světové války spoluorganizoval hnutí krajanské kolonie na pomoc Francii. Společně s Josefem Pultrem, Běloborem Bernardem a J. Šíbalem patřil k nejradikálnějším iniciátorům protirakouských demonstrací. Ovlivněn Václavem Dostalem se přihlásil mezi prvními do francouzské armády a když byli vojáci cizí státní příslušnosti odmítnuti, vstoupil do cizinecké legie. Byl zařazen do 1. čety roty českých dobrovolníků Nazdar, kde Dostalovi pomáhal při náboru i prvním výcviku. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl na Pultrův a Bernardův návrh zvolen praporečníkem jednotky. Zahynul v bitvě u Arrasu. Jeho ostatky ani prapor nebyly po boji nalezeny.

L: R. Robl, Praporečník K. B., 1935; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 13.

P: osobní archiv autora hesla.

Martin Kučera