Biografický slovník
BEZDÍČEK Karel 27.1.1888-9.5.1915: Porovnání verzí
(BEZDÍČEK_Karel_27.1.1888-9.5.1915) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.1.1888 | | datum narození = 27.1.1888 | ||
| − | | místo narození = Vídeň | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 9.5.1915 | | datum úmrtí = 9.5.1915 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = u La Targette u Arrasu (Francie) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BEZDÍČEK, Karel,''' ''* 27. 1. 1888 Vídeň (Rakousko), † 9. 5. 1915 u La Targette u Arrasu (Francie), účastník 1. odboje'' | |
| + | |||
| + | Otec byl krejčovským mistrem, který se 1888 přestěhoval | ||
| + | s rodinou z Vídně do Sezemic u Pardubic. 1902–04, po | ||
| + | ukončení docházky na měšťanské škole, se B. učil u otce | ||
| + | krejčím. Pak odcestoval nejdříve do Vídně za staršími sourozenci | ||
| + | a 1905 do Berlína. Tam se zapojil do činnosti krajanského | ||
| + | sociálnědemokratického spolku. Krátce pracoval | ||
| + | v Kolíně nad Rýnem a 1907 odešel za prací do Londýna. | ||
| + | V dubnu 1908 nastoupil jako mistr v krejčovském závodě | ||
| + | v anglickém Brightonu. Pro své radikální socialistické názory | ||
| + | byl pravděpodobně nežádoucím, a tak brzy požádal na rakousko- | ||
| + | uherském konzulátě o povolání k nástupu vojenské | ||
| + | prezenční služby. Od 1. 10. 1909 pak sloužil v Tione poblíž | ||
| + | Tridentu (dnes Trento) v jižních Tyrolích. Po roce dosáhl | ||
| + | hodnosti četaře a byl přidělován jako instruktor k výcviku | ||
| + | nováčků. V srpnu 1912 armádu opustil a koncem září | ||
| + | odešel za řemeslem do Paříže. Již v prosinci si otevřel vlastní | ||
| + | krejčovskou dílnu, stal se cvičitelem pařížského Sokola a na | ||
| + | jaře 1914 členem výboru krajanské sokolské jednoty s čestnou | ||
| + | funkcí praporečníka. Po vypuknutí první světové války | ||
| + | spoluorganizoval hnutí krajanské kolonie na pomoc Francii. | ||
| + | Společně s Josefem Pultrem, Běloborem Bernardem a J. Šíbalem | ||
| + | patřil k nejradikálnějším iniciátorům protirakouských | ||
| + | demonstrací. Ovlivněn Václavem Dostalem se přihlásil mezi | ||
| + | prvními do francouzské armády a když byli vojáci cizí státní | ||
| + | příslušnosti odmítnuti, vstoupil do cizinecké legie. Byl | ||
| + | zařazen do 1. čety roty českých dobrovolníků Nazdar, kde | ||
| + | Dostalovi pomáhal při náboru i prvním výcviku. Ve výcvikovém | ||
| + | táboře v Bayonne byl na Pultrův a Bernardův návrh | ||
| + | zvolen praporečníkem jednotky. Zahynul v bitvě u Arrasu. | ||
| + | Jeho ostatky ani prapor nebyly po boji nalezeny. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' R. Robl, Praporečník K. B., 1935; J. Boháč, Kronika československé legie | ||
| + | ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; J. Galandauer a kol., | ||
| + | Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 13. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' osobní archiv autora hesla. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] | ||
[[Kategorie:Arras]] | [[Kategorie:Arras]] | ||
Verze z 6. 7. 2016, 16:27
| Karel BEZDÍČEK | |
 | |
| Narození | 27.1.1888 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 9.5.1915 |
| Místo úmrtí | u La Targette u Arrasu (Francie) |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41356 |
BEZDÍČEK, Karel, * 27. 1. 1888 Vídeň (Rakousko), † 9. 5. 1915 u La Targette u Arrasu (Francie), účastník 1. odboje
Otec byl krejčovským mistrem, který se 1888 přestěhoval s rodinou z Vídně do Sezemic u Pardubic. 1902–04, po ukončení docházky na měšťanské škole, se B. učil u otce krejčím. Pak odcestoval nejdříve do Vídně za staršími sourozenci a 1905 do Berlína. Tam se zapojil do činnosti krajanského sociálnědemokratického spolku. Krátce pracoval v Kolíně nad Rýnem a 1907 odešel za prací do Londýna. V dubnu 1908 nastoupil jako mistr v krejčovském závodě v anglickém Brightonu. Pro své radikální socialistické názory byl pravděpodobně nežádoucím, a tak brzy požádal na rakousko- uherském konzulátě o povolání k nástupu vojenské prezenční služby. Od 1. 10. 1909 pak sloužil v Tione poblíž Tridentu (dnes Trento) v jižních Tyrolích. Po roce dosáhl hodnosti četaře a byl přidělován jako instruktor k výcviku nováčků. V srpnu 1912 armádu opustil a koncem září odešel za řemeslem do Paříže. Již v prosinci si otevřel vlastní krejčovskou dílnu, stal se cvičitelem pařížského Sokola a na jaře 1914 členem výboru krajanské sokolské jednoty s čestnou funkcí praporečníka. Po vypuknutí první světové války spoluorganizoval hnutí krajanské kolonie na pomoc Francii. Společně s Josefem Pultrem, Běloborem Bernardem a J. Šíbalem patřil k nejradikálnějším iniciátorům protirakouských demonstrací. Ovlivněn Václavem Dostalem se přihlásil mezi prvními do francouzské armády a když byli vojáci cizí státní příslušnosti odmítnuti, vstoupil do cizinecké legie. Byl zařazen do 1. čety roty českých dobrovolníků Nazdar, kde Dostalovi pomáhal při náboru i prvním výcviku. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl na Pultrův a Bernardův návrh zvolen praporečníkem jednotky. Zahynul v bitvě u Arrasu. Jeho ostatky ani prapor nebyly po boji nalezeny.
L: R. Robl, Praporečník K. B., 1935; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916, 1938, passim; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 13.
P: osobní archiv autora hesla.
Martin Kučera
