BIELA Franz 3.4.1789-15.4.1871: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BIELA_Franz_3.4.1789-15.4.1871)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.4.1789
| datum narození = 3.4.1789
| místo narození =  
| místo narození = Opava
| datum úmrtí = 15.4.1871
| datum úmrtí = 15.4.1871
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 74- Architekt
| povolání = 74- Architekt
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Franz BIELA
}}
 
'''BIELA, Franz,''' ''* 3. 4. 1789 Opava, † 15. 4. 1871 Brno, malíř, kreslíř, architekt''
 
Syn učitele kreslení, stavitelství a geometrie Karla B. (1761
až 1836), pocházejícího z Chuchelné a zemřelého v Opavě,
starší bratr malíře Josefa B. (1793–po 1830). Hlavní školu
začal B. navštěvovat od 1794 v Opavě. 1802 přešel na kreslířskou
školu, kde pobyl jeden rok. Od 1803 do 1808 studoval
architekturu. 1809 odešel do Vídně, kde se rok na vídeňské
výtvarné akademii věnoval krajinomalbě. Po absolutoriu
se vrátil do Slezska a nastoupil jako vrchnostenský stavitel
a architekt na panství Fulnek. Žil v Opavě. K B. nejvýznačnějším
pracím jeho slezského období patří stavba a návrhy
částí vnitřního vybavení klasicistního farního kostela Vyzdvižení
sv. Kříže v Kuníně (stavbu vedl 1810–12), dále zejména
zámek v Raduni (1838) a měšťanské domy v Opavě
(1839–40). V rozmezí let 1847–48 přesídlil do Brna. Tam
se vedle stavitelské činnosti a obchodu s realitami věnoval
malbě akvarelových vedut a krajin. V Brně přestavěl a modernizoval
několik domů (např. dům J. Šimka, 1857, domy
V. Loose a J. Monka, oba 1862). Kromě toho působil i jako
malíř. Vynikající kvality dosáhl svými akvarelovými vedutami
slezských, moravských a rakouských měst, především
Kroměříže, Olomouce a Brna. Věnoval se také malování dobově
obvyklých krajinek a zátiší, ty však kvalitou nepřevýšily
tehdy běžný průměr. Sbírka plánů a návrhů tohoto slezského
a moravského malíře, kreslíře a architekta se dnes nalézá ve
fondech Slezského zemského muzea v Opavě.
 
'''L:''' E. Klimešová, Veduty F. B. z první poloviny 19. století, in: 150 let Slezského
muzea, 1964, s. 142; Slezsko 1, s. 17n.; BL 1, s. 93; Saur 11, s. 538n.
(kde podrobné odkazy na další li teraturu).
 
Jitka Lněničková
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:1789]]
[[Kategorie:1789]]
[[Kategorie:Opava]]
[[Kategorie:1871]]
[[Kategorie:1871]]
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 26. 7. 2016, 09:58

Franz BIELA
Narození 3.4.1789
Místo narození Opava
Úmrtí 15.4.1871
Místo úmrtí Brno
Povolání

74- Architekt

76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41436

BIELA, Franz, * 3. 4. 1789 Opava, † 15. 4. 1871 Brno, malíř, kreslíř, architekt

Syn učitele kreslení, stavitelství a geometrie Karla B. (1761 až 1836), pocházejícího z Chuchelné a zemřelého v Opavě, starší bratr malíře Josefa B. (1793–po 1830). Hlavní školu začal B. navštěvovat od 1794 v Opavě. 1802 přešel na kreslířskou školu, kde pobyl jeden rok. Od 1803 do 1808 studoval architekturu. 1809 odešel do Vídně, kde se rok na vídeňské výtvarné akademii věnoval krajinomalbě. Po absolutoriu se vrátil do Slezska a nastoupil jako vrchnostenský stavitel a architekt na panství Fulnek. Žil v Opavě. K B. nejvýznačnějším pracím jeho slezského období patří stavba a návrhy částí vnitřního vybavení klasicistního farního kostela Vyzdvižení sv. Kříže v Kuníně (stavbu vedl 1810–12), dále zejména zámek v Raduni (1838) a měšťanské domy v Opavě (1839–40). V rozmezí let 1847–48 přesídlil do Brna. Tam se vedle stavitelské činnosti a obchodu s realitami věnoval malbě akvarelových vedut a krajin. V Brně přestavěl a modernizoval několik domů (např. dům J. Šimka, 1857, domy V. Loose a J. Monka, oba 1862). Kromě toho působil i jako malíř. Vynikající kvality dosáhl svými akvarelovými vedutami slezských, moravských a rakouských měst, především Kroměříže, Olomouce a Brna. Věnoval se také malování dobově obvyklých krajinek a zátiší, ty však kvalitou nepřevýšily tehdy běžný průměr. Sbírka plánů a návrhů tohoto slezského a moravského malíře, kreslíře a architekta se dnes nalézá ve fondech Slezského zemského muzea v Opavě.

L: E. Klimešová, Veduty F. B. z první poloviny 19. století, in: 150 let Slezského muzea, 1964, s. 142; Slezsko 1, s. 17n.; BL 1, s. 93; Saur 11, s. 538n. (kde podrobné odkazy na další li teraturu).

Jitka Lněničková