BÍTOVSKÝ z Bítova Václav ?1580-27.3.1628: Porovnání verzí
(BÍTOVSKÝ_z_Bítova_Václav_1580-27.3.1628) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Václav BÍTOVSKÝ z Bítova | | jméno = Václav BÍTOVSKÝ z Bítova | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1580 | | datum narození = před 1580 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 27.3.1628 | | datum úmrtí = 27.3.1628 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BÍTOVSKÝ z Bítova, Václav,''' ''* před 1580 ?, † 27. 3. 1628 Brno, politik, direktor, nejvyšší dvorský sudí'' | |||
Poprvé je uváděn 1607 jako majitel biskupského léna Litultovice | |||
na Opavsku, 1612 mu tam patřil i statek Jezdkovice. | |||
Sloužil jako rada knížete Jana Jiřího Krnovského. Za bojů | |||
o moc mezi Rudolfem II. a Matyášem byl na straně Matyášově | |||
a 1609 na sebe upozornil procesem, který vedl jménem | |||
opavských stavů s místním děkanem Mikulášem Sarkanderem, | |||
věrným Rudolfovi. B. se 1614 postavil na moravském | |||
sněmu proti pokusu opavského knížete Karla z Liechtensteina | |||
proměnit opavské knížectví v rodinné léno Liechtensteinů. | |||
1614 prodal Litultovice i Jezdkovice. Sňatkem s Bohunkou Prusinovskou z Víckova vyženil Bystřici pod Hostýnem | |||
a Prusinovice. Pak přesídlil na Moravu a zahájil svůj vzestup | |||
ze skromných poměrů k vyššímu společenskému postavení. | |||
Tehdy se dostal do majetkového sporu s Albrechtem z Valdštejna, | |||
protože oba nárokovali dědická práva svých manželek | |||
na panství Lukov a na statek Rymice na Holešovsku. Odtud | |||
pocházelo dlouholeté nepřátelství obou mužů. V moravské | |||
stavovské politice se B. řadil k protestantským radikálům | |||
a 1619 patřil k původcům stavovského povstání na Moravě. | |||
Byl zvolen direktorem za rytířský stav a byl jmenován nejvyšším | |||
dvorským sudím (hofrychtéřem). Z tohoto titulu se stal | |||
i mluvčím moravského rytířstva. 1620 byl jedním z kmotrů | |||
na křtinách syna Fridricha Falckého a král ho jmenoval svým | |||
komořím. Spolu s Ladislavem Velenem ze Žerotína B. velel | |||
jako jeho zástupce moravské zemské hotovosti. V únoru | |||
a v březnu 1620 byl členem stavovské vyšetřovací komise během | |||
vyšetřování kněze Jana Sarkandera v Olomouci, a proto | |||
v katolické tradici figuruje jako hlavní viník jeho smrti. Po | |||
porážce na Bílé hoře B. uprchl k Janu Jiřímu Krnovskému, | |||
který v Nise sbíral vojsko proti Habsburkům. Za nepřítomnosti | |||
byl B. 1622 spolu s dalšími rebely odsouzen v Brně | |||
k trestu smrti a jeho jméno bylo přibito na šibenici. 1625 | |||
bojoval v emigrantském vojsku ve službách dánského krále | |||
a zúčastnil se dánské okupace severní Moravy. Za ústupu | |||
Slezskem byl v létě 1627 zajat Albrechtem z Valdštejna a vydán | |||
kardinálu Františku z Ditrichštejna do Brna. Tam byl B. | |||
mučen a byl nad ním obnoven ortel smrti. Byl veřejně sťat | |||
před brněnskou radnicí. | |||
'''L:''' KSN 1, s. 563; V. Fialová, V. B. a Bohunka z Víckova, in: Naše Valašsko 4, | |||
1936/38; F. Hrubý, Kněz Jan Sarkander, moravský mučedník doby bělohorské | |||
a jeho legenda, in: ČČH 45, 1939, s. 236n.; J. Janáček, Valdštejnova pomsta, | |||
1992, passim; D. Uhlíř, Konec V. B. z B., in: Brněnský pitaval, 1992. | |||
Dušan Uhlíř | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1580]] | [[Kategorie:1580]] | ||
[[Kategorie:1628]] | [[Kategorie:1628]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
Verze z 11. 8. 2016, 10:02
| Václav BÍTOVSKÝ z Bítova | |
 | |
| Narození | před 1580 |
|---|---|
| Úmrtí | 27.3.1628 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58247 |
BÍTOVSKÝ z Bítova, Václav, * před 1580 ?, † 27. 3. 1628 Brno, politik, direktor, nejvyšší dvorský sudí
Poprvé je uváděn 1607 jako majitel biskupského léna Litultovice na Opavsku, 1612 mu tam patřil i statek Jezdkovice. Sloužil jako rada knížete Jana Jiřího Krnovského. Za bojů o moc mezi Rudolfem II. a Matyášem byl na straně Matyášově a 1609 na sebe upozornil procesem, který vedl jménem opavských stavů s místním děkanem Mikulášem Sarkanderem, věrným Rudolfovi. B. se 1614 postavil na moravském sněmu proti pokusu opavského knížete Karla z Liechtensteina proměnit opavské knížectví v rodinné léno Liechtensteinů. 1614 prodal Litultovice i Jezdkovice. Sňatkem s Bohunkou Prusinovskou z Víckova vyženil Bystřici pod Hostýnem a Prusinovice. Pak přesídlil na Moravu a zahájil svůj vzestup ze skromných poměrů k vyššímu společenskému postavení. Tehdy se dostal do majetkového sporu s Albrechtem z Valdštejna, protože oba nárokovali dědická práva svých manželek na panství Lukov a na statek Rymice na Holešovsku. Odtud pocházelo dlouholeté nepřátelství obou mužů. V moravské stavovské politice se B. řadil k protestantským radikálům a 1619 patřil k původcům stavovského povstání na Moravě. Byl zvolen direktorem za rytířský stav a byl jmenován nejvyšším dvorským sudím (hofrychtéřem). Z tohoto titulu se stal i mluvčím moravského rytířstva. 1620 byl jedním z kmotrů na křtinách syna Fridricha Falckého a král ho jmenoval svým komořím. Spolu s Ladislavem Velenem ze Žerotína B. velel jako jeho zástupce moravské zemské hotovosti. V únoru a v březnu 1620 byl členem stavovské vyšetřovací komise během vyšetřování kněze Jana Sarkandera v Olomouci, a proto v katolické tradici figuruje jako hlavní viník jeho smrti. Po porážce na Bílé hoře B. uprchl k Janu Jiřímu Krnovskému, který v Nise sbíral vojsko proti Habsburkům. Za nepřítomnosti byl B. 1622 spolu s dalšími rebely odsouzen v Brně k trestu smrti a jeho jméno bylo přibito na šibenici. 1625 bojoval v emigrantském vojsku ve službách dánského krále a zúčastnil se dánské okupace severní Moravy. Za ústupu Slezskem byl v létě 1627 zajat Albrechtem z Valdštejna a vydán kardinálu Františku z Ditrichštejna do Brna. Tam byl B. mučen a byl nad ním obnoven ortel smrti. Byl veřejně sťat před brněnskou radnicí.
L: KSN 1, s. 563; V. Fialová, V. B. a Bohunka z Víckova, in: Naše Valašsko 4, 1936/38; F. Hrubý, Kněz Jan Sarkander, moravský mučedník doby bělohorské a jeho legenda, in: ČČH 45, 1939, s. 236n.; J. Janáček, Valdštejnova pomsta, 1992, passim; D. Uhlíř, Konec V. B. z B., in: Brněnský pitaval, 1992.
Dušan Uhlíř