BLÜMEGEN Heinrich Cajetan 29.6.1715-30.7.1788

Heinrich Cajetan BLÜMEGEN
Narození	29.6.1715
Úmrtí	30.7.1788
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41868

BLÜMEGEN, Heinrich Cajetan, * 29. 6. 1715 ?, † 30. 7. 1788 Vídeň (Rakousko), rakouský státník, úředník, velkostatkář, manufakturista

Byl prvorozeným synem vlastníka velkostatku Letovice na Moravě a starším bratrem Hermanna Hanibala B. (1716–1774), římskokatolického kněze a biskupa, a Johanna Chris topha B. (1722–1802), státního úředníka. Ze všech čle nů rodiny se dopracoval nejvyššího postavení. V mládí spolu s mladším bratrem Hermannem Hanibalem cestoval po Německu a po Itálii. Na Moravě 1740 zahájil služební dráhu jako císařský rada, přísedící zemského práva a tribunálu a člen zemské komise pro majetkovou daň. Od 1741 působil jako generální válečný komisař na Moravě, pod jehož dozor spadalo zásobování vojenských magazinů obilím a krmivem. Po zřízení zemské milice na Moravě se 1744 stal členem generálního zemského válečného komisariátu. 1748 byl jmenován skutečným tajným radou, vrchním zemským komořím, prezidentem deputace pro záležitosti kontribuční, kamerální a vojenské, čili nejvyšším představitelem nově zřízeného úřadu nezávislého na brněnském guberniu. Ve stejné době se sblížil s kancléřem hrabětem Haugwitzem, který měl provádět reformy na Moravě. B. hraběti mj. pomohl 1752 zakoupit velkostatek Náměšť nad Oslavou. Při oddělení politické a finanční správy od soudní byl B. 1749 postaven do čela nově zřízeného úřadu královské reprezentace a komory a již 1753 byl panovnicí Marií Terezií jmenován zemským hejtmanem. V padesátých letech osmnáctého století se podílel na budování nového vojenského, kamerálního a bankálního systému na Moravě. B. úspěšný postup při obraně země za sedmileté války mu přinesl strmou státnickou kariéru ve službách císařovny. Nejprve byl 1759 povýšen za zásluhy spolu s bratry do hraběcího stavu. 1760 byl povolán do Vídně, kde mu byly svěřeny vnitřní záležitosti s titulem státního ministra a kde zasedal jako člen nově zřízené státní rady. 1765 byl ustanoven dvorským kancléřem a dekorován velkokřížem Štěpánského řádu. 1771 získal jmenování nejvyšším českým a prvním rakouským kancléřem. Stal se nejen významným rakouským státníkem za Marie Terezie, ale i jedním z hlavních rádců císaře Josefa II. Na počátku své vlády císař využíval B. talentu a zkušeností pro přípravu a uskutečnění reformních kroků a zásahů. Pak se s B. střetl kvůli jeho konzervativním názorům a postojům. Pro zatajení nepořádků v moravských stavovských fondech panovník B. 1782 propustil bez nároku na penzi. Do nemilosti upadl i jeho bratr Johann Christoph B.

Vedle činnosti ve státní správě byl B. také význačným hospodářem (mj. velkostatky Vizovice a Mitrov) a manufakturním podnikatelem. Kromě velkostatku Letovice, kde 1745 založil plátenickou manufakturu a kterou 1763 převedl na bavlnářskou, zakoupil 1762 velkostatek Kettenhof v Dolních Rakousích, kde 1770 zřídil další bavlnářskou manufakturu. Spolu se společníky hrabaty Chorynským a Kořenským 1754 otevřel kožedělnou manufakturu ve Veselí nad Moravou. B. byl dvakrát ženatý: poprvé 1737 s Marií Antonií Chorynskou z Ledské, se kterou měl deset dětí, a podruhé 1788 s Karolinou Breunerovou. Rodinný fideikomis zdědil syn Franz Heinrich B.

L: B. Smutný, Jindřich Kajetán B. – portrét státního úředníka, velkostatkáře a manufakturního podnikatele, in: Studie k sociálním dějinám 7, 2001, s. 5n.; KSN 1, s. 582; BL 1, s. 110; Myška, s. 48n.

Bohumír Smutný