BOETTINGER Josef 29.1.1839-14.10.1914: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BOETTINGER_Josef_29.1.1839-14.10.1914)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 11: Řádek 11:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef BOETTINGER
}}


== Literatura ==
'''BOETTINGER, Josef''' ''(též BÖTTINGER), * 29. 1. 1839 Plzeň, † 14. 10. 1914 Praha, fotograf, kreslíř, malíř, reprodukční technik''
 
Jeho otec Martin B. byl kaligrafem. B. vystudoval v Praze
chemii. Současně hospitoval na malířské akademii. Pracovat
začal jako pomocná síla ve fotoateliéru pražského akademického
malíře Samuela Kohna. Asi 1864–67 byl zaměstnán
v Příbrami u nakladatele a fotografa Eugena Petersona.
Tehdy se také oženil s Marií Smrkovou, dcerou učitele.
Na počátku 1867 odešel do Plzně, kde se stal společníkem
J. M. Zýky. Téhož roku v květnu se osamostatnil a zřídil
si za kasárnami moderní ateliér Skleněný salon, který však
v 70. letech dvakrát přestěhoval. V Plzni zavedl B. techniku
chromatografie, při které uplatnil i své malířské umění. Byl
uznávaným portrétistou, zhotovil mnoho podobizen plzeňských
a pražských osobností, s oblibou fotografoval architekturu
(kromě měšťanských domů zachytil veřejné budovy,
vznikající průmyslové závody, vytvořil i panoramata Plzně)
a zdokumentoval různé události ve městě i širokém okolí
(Plasy, Kladruby, Stříbro, Strakonice, hrad Krašov ad.). Zabýval
se dokumentací lidových krojů, věnoval se také fotografii
krajin. Angažoval se ve společenském životě, zejména
se podílel na přípravách národních a osvětových akcí, plesů,
slavností a výletů. Byl členem Sokola, Hlaholu a Měšťanské
besedy. Vedle fotografování kreslil a maloval. Od 1870 se
začal věnovat světlotisku a od 1877 litografii. Po finančních
ztrátách odešel 1882 do Prahy, kde se chtěl plně orientovat
na možnosti tehdejší reprodukční techniky, o niž rostl zájem.
V Praze pracoval prvních 5 let převážně ve fotozinkografickém
závodě Jakuba Husníka a krátce u Karla Bellmanna.
Vlastní fotoateliér se mu nepodařilo zbudovat. 1887 odjel
do Milwaukee (USA), kde pro firmu Brown & Co. zřídil
provoz pro světlotisk, domů se vrátil 1889. Fotografie z cesty
spolu se svými světlotisky vystavil na pražské Jubilejní zemské
výstavě 1891, pro kterou instaloval hlavní Průmyslový
palác. Od ledna 1890 pracoval jako vedoucí ateliéru u Josefa
Fiedlera v Praze, potom také jako inženýr v Ústřední
hospodářské společnosti pro Království české s povinností
zabezpečit instalaci každoročních hospodářských výstav
v Královské oboře. Z prvního manželství měl syna Jindřicha
(1868–1886), nadaného malíře a kreslíře. Podruhé se oženil
se sestrou své první ženy Terezií, která byla matkou Huga B.
(1880–1934), známého malíře, grafika a karikaturisty.
 
'''D:''' Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Praha 1934.
L: P. Scheufler, Fotografické album Čech 1839–1914, 1989, s. 435; týž, Galerie
c. k. fotografů, 2001, s. 106n.; J. Janusová, Průkopníci plzeňského českého
podnikání a vlastenectví, in: Sborník Pedagogické fakulty Západočeské
univerzity v Plzni. Dějepis XVI, 1995, s. 50.
 
'''P:''' SOA Praha, matrika oddaných, Příbram 47.
 
Jana Brabencová
   
   
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
Řádek 19: Řádek 70:
[[Kategorie:87- Fotograf]]
[[Kategorie:87- Fotograf]]
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
[[Kategorie:1839]]
[[Kategorie:1839]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1914]]
[[Kategorie:1914]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 8. 2016, 12:03

Josef BOETTINGER
Narození 29.1.1839
Místo narození Plzeň
Úmrtí 14.10.1914
Místo úmrtí Praha
Povolání

62- Osvětový nebo veřejný činitel 87- Fotograf

69- Knihtiskař nebo typograf
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51677

BOETTINGER, Josef (též BÖTTINGER), * 29. 1. 1839 Plzeň, † 14. 10. 1914 Praha, fotograf, kreslíř, malíř, reprodukční technik

Jeho otec Martin B. byl kaligrafem. B. vystudoval v Praze chemii. Současně hospitoval na malířské akademii. Pracovat začal jako pomocná síla ve fotoateliéru pražského akademického malíře Samuela Kohna. Asi 1864–67 byl zaměstnán v Příbrami u nakladatele a fotografa Eugena Petersona. Tehdy se také oženil s Marií Smrkovou, dcerou učitele. Na počátku 1867 odešel do Plzně, kde se stal společníkem J. M. Zýky. Téhož roku v květnu se osamostatnil a zřídil si za kasárnami moderní ateliér Skleněný salon, který však v 70. letech dvakrát přestěhoval. V Plzni zavedl B. techniku chromatografie, při které uplatnil i své malířské umění. Byl uznávaným portrétistou, zhotovil mnoho podobizen plzeňských a pražských osobností, s oblibou fotografoval architekturu (kromě měšťanských domů zachytil veřejné budovy, vznikající průmyslové závody, vytvořil i panoramata Plzně) a zdokumentoval různé události ve městě i širokém okolí (Plasy, Kladruby, Stříbro, Strakonice, hrad Krašov ad.). Zabýval se dokumentací lidových krojů, věnoval se také fotografii krajin. Angažoval se ve společenském životě, zejména se podílel na přípravách národních a osvětových akcí, plesů, slavností a výletů. Byl členem Sokola, Hlaholu a Měšťanské besedy. Vedle fotografování kreslil a maloval. Od 1870 se začal věnovat světlotisku a od 1877 litografii. Po finančních ztrátách odešel 1882 do Prahy, kde se chtěl plně orientovat na možnosti tehdejší reprodukční techniky, o niž rostl zájem. V Praze pracoval prvních 5 let převážně ve fotozinkografickém závodě Jakuba Husníka a krátce u Karla Bellmanna. Vlastní fotoateliér se mu nepodařilo zbudovat. 1887 odjel do Milwaukee (USA), kde pro firmu Brown & Co. zřídil provoz pro světlotisk, domů se vrátil 1889. Fotografie z cesty spolu se svými světlotisky vystavil na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891, pro kterou instaloval hlavní Průmyslový palác. Od ledna 1890 pracoval jako vedoucí ateliéru u Josefa Fiedlera v Praze, potom také jako inženýr v Ústřední hospodářské společnosti pro Království české s povinností zabezpečit instalaci každoročních hospodářských výstav v Královské oboře. Z prvního manželství měl syna Jindřicha (1868–1886), nadaného malíře a kreslíře. Podruhé se oženil se sestrou své první ženy Terezií, která byla matkou Huga B. (1880–1934), známého malíře, grafika a karikaturisty.

D: Výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Praha 1934. L: P. Scheufler, Fotografické album Čech 1839–1914, 1989, s. 435; týž, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 106n.; J. Janusová, Průkopníci plzeňského českého podnikání a vlastenectví, in: Sborník Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dějepis XVI, 1995, s. 50.

P: SOA Praha, matrika oddaných, Příbram 47.

Jana Brabencová