BOHUSLAV Josef Václav 12.12.1863-24.3.1952: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BOHUSLAV_Josef_Václav_12.12.1863-24.3.1952)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.12.1863
| datum narození = 12.12.1863
| místo narození =  
| místo narození = osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka
| datum úmrtí = 24.3.1952
| datum úmrtí = 24.3.1952
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel
58- Teoretik nebo historik státu a práva
58- Teoretik nebo historik státu a práva


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef Václav BOHUSLAV
}}
 
'''BOHUSLAV, Josef Václav,''' ''* 12. 12. 1863 osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka, † 24. 3. 1952 Praha, prezident soudu, básník, prozaik, překladatel, publicista, odborný spisovatel''
 
Gymnázium začal navštěvovat 1874 v Mladé Boleslavi. Po
maturitě 1882 odešel za studiemi do Prahy, kde absolvoval
zprvu jeden rok na filozofické fakultě. V dalším univerzitním
vzdělávání pokračoval na právnické fakultě a 1887 studia završil
(1888 titul JUDr.). Od 80. let byl činný ve výboru akademického
spolku Slavia, od 1883 přispíval do ''Národních''
''listů'', posléze i do dalších novin a časopisů. 1887 nastoupil
jako praktikant u zemského soudu v Praze, 1891 byl po praxi
i u jiných soudů přeložen jako auskultant do Nových Benátek
(dnes Benátky nad Jizerou). Po svém jmenování soudním
adjunktem 1895 pracoval v Brandýse nad Labem. Po pěti
letech tamního působení se 1900 natrvalo přestěhoval do
Prahy a byl zaměstnán na prezidiu u zemského soudu. 1902
se tam stal soudním tajemníkem, 1909 soudním radou. Svou
právnickou kariéru završil jako senátní prezident Nejvyššího
správního soudu (1923–28). Po řadu let předsedal také
rozhodčímu soudu bratrských pokladen pro obvod revírního
horního úřadu v Praze. Byl ženatý.
 
O krásnou literaturu se počal zajímat již za studií, kdy ponejvíce
povídkami ze života maloměstského a venkovského
a překlady z ruštiny a polštiny přispíval do dobového tisku.
Knižně vydal překlad P. Wilkońské ''Dědička'' ''černolická''
(1890). Krátké prózy shrnul do dvousvazkové sbírky ''Na cestách''
''životem'' (1884–85), humorně laděná pojednání s citacemi
různých autorů pojal do sbírky ''O hubičce'' (1891). Poměrně
krátkou literární činnost, v níž nepřekročil dobové umělecké
tendence, zakončil sbírkou básní ''Krůpěje'' ''rosy'' (1897).
Užíval řadu pseudonymů a šifer, mimo jiné Bohuš Radenský,
Božo Vilič, Dr. Fr. Hojka, Boh., B. R-ý; Dr. B.; Dr. J. V. B.;
J. V. B.; Ref.; -slav. Jeho spisovatelské úsilí se od devadesátých
let stále více obracelo k odborným a popularizačním právnickým
spisům, v nichž se snažil pokrývat praktické potřeby
občanů: 1892 vydal spis ''Poslední'' ''vůle'', 1894 ''O žalobách''
''trestních'', 1894 ''O nemanželských'' ''dětech'', 1897 ''Exekuční'' ''řád''
''v praxi'', 1901 ''Věřitel'' ''a dlužník''. Své bohaté praktické i teoretické
znalosti shrnul do tří knih praktických rádců pro oblast
soudní, politickou a finančně právní. Od 1920 redigoval
patnáct let ''Sbírku'' ''nálezů'' ''nejvyššího'' ''správního'' ''soudu'' ''ve věcech''
''finančních'' ''a ve'' ''věcech'' ''administrativních'', která byla po něm
nazvána ''Bohuslavova'' ''sbírka''. Vedle toho psal a vydával také
turistické příručky jako ''Turistův'' ''zákoníček'' (1912), ''33 výlety''
''a procházky'' ''z Řevnic'' (1915), ''Švýcary'' (1927) ''a Řevnice'' ''jako''
''letovisko'' ''a turistická'' ''brána'' ''brdská'' (1930).
 
'''D:''' další odborné práce: Rukověť života spolkového, 1901; Vigilantibus
jura, 1903; Praktický rádce v záležitostech soudních, 1903; Praktický rádce
v záležitostech politických, 1904; Praktický rádce v záležitostech finančně
právních, 1905; Sazby poplatkové a kolkové, 1905; Řád konkursní, vyrovnávací
a odpůrčí, 1906; Živnostenské právo rakouské, 1908.
 
''L:'' F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 101;
OSN 4, s. 260, 28, s. 117; OSND 1/1, s. 664; KSN 1, s. 593; M. Navrátil,
K padesátým narozeninám J. V. B., in: Máj 12, 1913–15, č. 10, s. 117n.;
Kulturní adresář 1936; 250 let gymnasia v Mladé Boleslavi (ed. J. Slánský),
1938, s. 180; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled spisovatelů a publicistů zemřelých
od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 22 (kde chybné místo narození);
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973,
s. 411n. (s místem narození Radenice u Nových Benátek); LČL 1, s. 260.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha.
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
[[Kategorie:1863]]
[[Kategorie:1863]]
[[Kategorie:Všejany]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 22. 9. 2016, 13:59

Josef Václav BOHUSLAV
Narození 12.12.1863
Místo narození osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka
Úmrtí 24.3.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel

58- Teoretik nebo historik státu a práva
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42488

BOHUSLAV, Josef Václav, * 12. 12. 1863 osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka, † 24. 3. 1952 Praha, prezident soudu, básník, prozaik, překladatel, publicista, odborný spisovatel

Gymnázium začal navštěvovat 1874 v Mladé Boleslavi. Po maturitě 1882 odešel za studiemi do Prahy, kde absolvoval zprvu jeden rok na filozofické fakultě. V dalším univerzitním vzdělávání pokračoval na právnické fakultě a 1887 studia završil (1888 titul JUDr.). Od 80. let byl činný ve výboru akademického spolku Slavia, od 1883 přispíval do Národních listů, posléze i do dalších novin a časopisů. 1887 nastoupil jako praktikant u zemského soudu v Praze, 1891 byl po praxi i u jiných soudů přeložen jako auskultant do Nových Benátek (dnes Benátky nad Jizerou). Po svém jmenování soudním adjunktem 1895 pracoval v Brandýse nad Labem. Po pěti letech tamního působení se 1900 natrvalo přestěhoval do Prahy a byl zaměstnán na prezidiu u zemského soudu. 1902 se tam stal soudním tajemníkem, 1909 soudním radou. Svou právnickou kariéru završil jako senátní prezident Nejvyššího správního soudu (1923–28). Po řadu let předsedal také rozhodčímu soudu bratrských pokladen pro obvod revírního horního úřadu v Praze. Byl ženatý.

O krásnou literaturu se počal zajímat již za studií, kdy ponejvíce povídkami ze života maloměstského a venkovského a překlady z ruštiny a polštiny přispíval do dobového tisku. Knižně vydal překlad P. Wilkońské Dědička černolická (1890). Krátké prózy shrnul do dvousvazkové sbírky Na cestách životem (1884–85), humorně laděná pojednání s citacemi různých autorů pojal do sbírky O hubičce (1891). Poměrně krátkou literární činnost, v níž nepřekročil dobové umělecké tendence, zakončil sbírkou básní Krůpěje rosy (1897). Užíval řadu pseudonymů a šifer, mimo jiné Bohuš Radenský, Božo Vilič, Dr. Fr. Hojka, Boh., B. R-ý; Dr. B.; Dr. J. V. B.; J. V. B.; Ref.; -slav. Jeho spisovatelské úsilí se od devadesátých let stále více obracelo k odborným a popularizačním právnickým spisům, v nichž se snažil pokrývat praktické potřeby občanů: 1892 vydal spis Poslední vůle, 1894 O žalobách trestních, 1894 O nemanželských dětech, 1897 Exekuční řád v praxi, 1901 Věřitel a dlužník. Své bohaté praktické i teoretické znalosti shrnul do tří knih praktických rádců pro oblast soudní, politickou a finančně právní. Od 1920 redigoval patnáct let Sbírku nálezů nejvyššího správního soudu ve věcech finančních a ve věcech administrativních, která byla po něm nazvána Bohuslavova sbírka. Vedle toho psal a vydával také turistické příručky jako Turistův zákoníček (1912), 33 výlety a procházky z Řevnic (1915), Švýcary (1927) a Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská (1930).

D: další odborné práce: Rukověť života spolkového, 1901; Vigilantibus jura, 1903; Praktický rádce v záležitostech soudních, 1903; Praktický rádce v záležitostech politických, 1904; Praktický rádce v záležitostech finančně právních, 1905; Sazby poplatkové a kolkové, 1905; Řád konkursní, vyrovnávací a odpůrčí, 1906; Živnostenské právo rakouské, 1908.

L: F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 101; OSN 4, s. 260, 28, s. 117; OSND 1/1, s. 664; KSN 1, s. 593; M. Navrátil, K padesátým narozeninám J. V. B., in: Máj 12, 1913–15, č. 10, s. 117n.; Kulturní adresář 1936; 250 let gymnasia v Mladé Boleslavi (ed. J. Slánský), 1938, s. 180; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 22 (kde chybné místo narození); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 411n. (s místem narození Radenice u Nových Benátek); LČL 1, s. 260.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová