CAHA Jaroslav Jan 20.6.1883-23.1.1941: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(CAHA_Jaroslav_20.6.1883-23.1.1941)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jaroslav CAHA
| jméno = Jaroslav Jan CAHA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.6.1883
| datum narození = 20.6.1883
| místo narození = Rozsochy
| místo narození = Rozsochy u Bystřice nad
Pernštejnem
| datum úmrtí = 23.1.1941
| datum úmrtí = 23.1.1941
| místo úmrtí = Brno
| místo úmrtí = Brno
Řádek 9: Řádek 10:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav CAHA
}}
 
'''CAHA, Jaroslav Jan,''' ''* 20. 6. 1883 Rozsochy u Bystřice nad Pernštejnem, † 23. 1. 1941 Brno, správní úředník, moravskoslezský zemský prezident''
 
Pocházel z rodiny nájemce dvora v Rozsochách; byl bratrem
Jana C. (1872–1937), právníka, finančního úředníka, pedagoga
a odborného spisovatele, a JUDr. Vladimíra C., sekčního
šéfa na ministerstvu pošt a telegrafů v Praze. Po absolvování
studia práv na české univerzitě v Praze a na univerzitě
ve Štýrském Hradci vstoupil 12. 12. 1906 do státních služeb.
Byl zařazen mezi konceptní úřednictvo u moravského místodržitelství
v Brně a pak přidělen k úřadům okresní politické
správy. Působil krátce u okresního hejtmanství v Třebíči
(1908) a nejdelší čas strávil u okresního hejtmanství v Brně
(1908–10 a 1912–18). Mezitím se oženil v Brně 24. 10. 1908
a v letech 1910–12 zastával funkci pomocné síly instruktora
české sekce při živnostenském společenstvu. Konec monarchie
jej zastihl v hodnosti okresního komisaře na brněnském
okresním hejtmanství, jehož vedením byl po převratu na krátkou
dobu 1918–19 pověřen. Od moravské politické správy
byl převeden do úřednického aparátu prezidia ministerské
rady (předsednictva vlády) v Praze. Tam působil v administrativním
odboru, kde mu byla svěřena funkce tajemníka tzv.
Pětky. Pak se stal 1928 přednostou IV. odboru prezidia, do jehož
kompetence spadaly všechny národnostní, náboženské
a politické záležitosti nepříslušející politickému sekretariátu
a dále agenda spojená s automobilismem, státním rozpočtem
či udělováním Řádu bílého lva. Podstatnou část administrativy
odboru však zabralo koncipování odpovědí na interpelace
a dotazy podané v národním shromáždění a ve stálém výboru
parlamentu, přičemž byl C., jako přednosta odboru, osobně
zodpovědný za kontakt mezi ministerským předsedou a národním
shromážděním. V této pozici zůstal na předsednictvu
vlády až do 1939. Pak se vrátil do Brna, kde jeho profesní
kariéra vyvrcholila. Převzal funkci moravskoslezského zemského
prezidenta a tento úřad zastával do ledna 1941, kdy byl
patrně nešťastnou náhodou usmr cen elektrickým proudem
(byly však zmiňovány záhadné okolnosti jeho skonu). Dnes je
pochován v čestném hrobě města Brna na Ústředním hřbitově
ve Vídeňské ulici, skupina 28/102–103.
 
'''L:''' Tomeš 1, s. 167; Personalstand der politischen Behörden in der Markgrafschaft
Mähren, 1907–1918 (nestr.); Batovcův almanach. Politický kalendář,
schematismus, statistika a adresář, 1918–1938.
 
'''P:''' Městský úřad v Bystřici nad Pernštejnem, matriční kniha obce Rozsochy,
sv. IV, roč. 1883, fol. 45, pořadové číslo neuvedeno.
 
Aleš Vyskočil


== Literatura ==
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

Verze z 7. 10. 2016, 06:42

Jaroslav Jan CAHA
Narození 20.6.1883
Místo narození

Rozsochy u Bystřice nad

Pernštejnem
Úmrtí 23.1.1941
Místo úmrtí Brno
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134913

CAHA, Jaroslav Jan, * 20. 6. 1883 Rozsochy u Bystřice nad Pernštejnem, † 23. 1. 1941 Brno, správní úředník, moravskoslezský zemský prezident

Pocházel z rodiny nájemce dvora v Rozsochách; byl bratrem Jana C. (1872–1937), právníka, finančního úředníka, pedagoga a odborného spisovatele, a JUDr. Vladimíra C., sekčního šéfa na ministerstvu pošt a telegrafů v Praze. Po absolvování studia práv na české univerzitě v Praze a na univerzitě ve Štýrském Hradci vstoupil 12. 12. 1906 do státních služeb. Byl zařazen mezi konceptní úřednictvo u moravského místodržitelství v Brně a pak přidělen k úřadům okresní politické správy. Působil krátce u okresního hejtmanství v Třebíči (1908) a nejdelší čas strávil u okresního hejtmanství v Brně (1908–10 a 1912–18). Mezitím se oženil v Brně 24. 10. 1908 a v letech 1910–12 zastával funkci pomocné síly instruktora české sekce při živnostenském společenstvu. Konec monarchie jej zastihl v hodnosti okresního komisaře na brněnském okresním hejtmanství, jehož vedením byl po převratu na krátkou dobu 1918–19 pověřen. Od moravské politické správy byl převeden do úřednického aparátu prezidia ministerské rady (předsednictva vlády) v Praze. Tam působil v administrativním odboru, kde mu byla svěřena funkce tajemníka tzv. Pětky. Pak se stal 1928 přednostou IV. odboru prezidia, do jehož kompetence spadaly všechny národnostní, náboženské a politické záležitosti nepříslušející politickému sekretariátu a dále agenda spojená s automobilismem, státním rozpočtem či udělováním Řádu bílého lva. Podstatnou část administrativy odboru však zabralo koncipování odpovědí na interpelace a dotazy podané v národním shromáždění a ve stálém výboru parlamentu, přičemž byl C., jako přednosta odboru, osobně zodpovědný za kontakt mezi ministerským předsedou a národním shromážděním. V této pozici zůstal na předsednictvu vlády až do 1939. Pak se vrátil do Brna, kde jeho profesní kariéra vyvrcholila. Převzal funkci moravskoslezského zemského prezidenta a tento úřad zastával do ledna 1941, kdy byl patrně nešťastnou náhodou usmr cen elektrickým proudem (byly však zmiňovány záhadné okolnosti jeho skonu). Dnes je pochován v čestném hrobě města Brna na Ústředním hřbitově ve Vídeňské ulici, skupina 28/102–103.

L: Tomeš 1, s. 167; Personalstand der politischen Behörden in der Markgrafschaft Mähren, 1907–1918 (nestr.); Batovcův almanach. Politický kalendář, schematismus, statistika a adresář, 1918–1938.

P: Městský úřad v Bystřici nad Pernštejnem, matriční kniha obce Rozsochy, sv. IV, roč. 1883, fol. 45, pořadové číslo neuvedeno.

Aleš Vyskočil