BONDI Gustav 1.11.1860-11.5.1941: Porovnání verzí
(BONDI_Gustav_1.11.1860-11.5.1941) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.11.1860 | | datum narození = 1.11.1860 | ||
| místo narození = Pohořelice | | místo narození = Pohořelice u Brna | ||
| datum úmrtí = 11.5.1941 | | datum úmrtí = 11.5.1941 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BONDI, Gustav,''' ''* 1. 11. 1860 Pohořelice u Brna, † 11. 5. 1941 Brno, divadelní sekretář a ředitel'' | |||
Pocházel z učitelské rodiny a stal se též učitelem. Od 1883 | |||
se věnoval herectví. Zpočátku hrál zřejmě s malými, dnes | |||
neznámými německými společnostmi; jeho dráhu lze sledovat | |||
až od 1893, kdy se stal tajemníkem ředitele Antona Carla | |||
Lechnera v městském divadle v Salcburku. 1898 se Lechner | |||
ujal funkce divadelního ředitele v Brně a B. ho i s manželkou | |||
Marií, též herečkou, doprovázel jako jeho tajemník. V Brně | |||
se B. usadil natrvalo. Během dalších let spolupracoval jako | |||
tajemník s divadelními řediteli Juliem Hertzkou (1910–18, | |||
1924/25), Rudolfem Beerem (1918–21), Maxem Höllerem | |||
(1921/22) a Georgem Hölleringem (1922–24). Jako místoředitel | |||
působil za Hanse Demetze (1926–32), Felixe Knüfflera (1932–35) a Leopolda Kramera (1935–36). V sezoně | |||
1925/26 pak vedl divadlo sám. V prvních letech psal též texty | |||
vánočních pohádek a operet, k nimž komponoval hudbu | |||
Alois Radlegger. Opera ''Der Traum'' s hudbou J. G. Mraczka | |||
byla uvedena v Brně 1909 a v Královské opeře v Berlíně | |||
1912. Později se B. plně věnoval psaní dějin brněnské scény, | |||
které zpracoval ve dvou svazcích. Byl svědomitým divadelním | |||
kronikářem, jehož dílo zůstalo vzácným svědectvím | |||
pamětníka. Používal také umělecké jméno Gustav Kafka. | |||
'''D:''' Brünner Th eater-Humoresken, 1910; Fünfundzwanzig Jahre Eigenregie | |||
1882–1907. Geschichte des Brünner Stadttheaters, 1907; Geschichte des | |||
Brünner deutschen Th eaters 1600–1925, 1924; libreta: Der verwunschene | |||
Prinz (dětská hra se zpěvy), 1901; Frau Holle. Der König hat’s gesagt (komedie | |||
se zpěvy a tancem), 1902; Tausend und eine Nacht (pohádková opereta), | |||
1903; Von Sieben die Hässlichste (operetní libreto, hudba A. Radlegger), | |||
Wien [1904]; Der gestiefelte Kater (pohádka se zpěvem a tancem, hudba | |||
A. Radlegger), 1906; Manöverliebe (operetní libreto, hudba Robert Stolz), | |||
1906; Der Traum (operní libreto, hudba J. G. Mraczek), 1909. | |||
'''L:''' Deutsches Bühnenjahrbuch 1895, s. 502; 1896, s. 482; 1898, s. 598; | |||
1933, s. 653 [50 let u divadla]; 1937, s. 262.; Fünfundzwanzig Jahre Eigenregie | |||
1882–1907. Geschichte des Brünner Stadttheaters, 1907; Pazdírek, s. 93; | |||
Kosch, s. 179 (s neúplným soupisem prací). | |||
'''P:''' NA Praha, matrika zemřelých Náboženské obce židovské v Brně, HBMa | |||
141, s. 134. | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1860]] | [[Kategorie:1860]] | ||
[[Kategorie:Pohořelice]] | [[Kategorie:Pohořelice]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 7. 10. 2016, 08:12
| Gustav BONDI | |
 | |
| Narození | 1.11.1860 |
|---|---|
| Místo narození | Pohořelice u Brna |
| Úmrtí | 11.5.1941 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
63- Spisovatel 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42562 |
BONDI, Gustav, * 1. 11. 1860 Pohořelice u Brna, † 11. 5. 1941 Brno, divadelní sekretář a ředitel
Pocházel z učitelské rodiny a stal se též učitelem. Od 1883 se věnoval herectví. Zpočátku hrál zřejmě s malými, dnes neznámými německými společnostmi; jeho dráhu lze sledovat až od 1893, kdy se stal tajemníkem ředitele Antona Carla Lechnera v městském divadle v Salcburku. 1898 se Lechner ujal funkce divadelního ředitele v Brně a B. ho i s manželkou Marií, též herečkou, doprovázel jako jeho tajemník. V Brně se B. usadil natrvalo. Během dalších let spolupracoval jako tajemník s divadelními řediteli Juliem Hertzkou (1910–18, 1924/25), Rudolfem Beerem (1918–21), Maxem Höllerem (1921/22) a Georgem Hölleringem (1922–24). Jako místoředitel působil za Hanse Demetze (1926–32), Felixe Knüfflera (1932–35) a Leopolda Kramera (1935–36). V sezoně 1925/26 pak vedl divadlo sám. V prvních letech psal též texty vánočních pohádek a operet, k nimž komponoval hudbu Alois Radlegger. Opera Der Traum s hudbou J. G. Mraczka byla uvedena v Brně 1909 a v Královské opeře v Berlíně 1912. Později se B. plně věnoval psaní dějin brněnské scény, které zpracoval ve dvou svazcích. Byl svědomitým divadelním kronikářem, jehož dílo zůstalo vzácným svědectvím pamětníka. Používal také umělecké jméno Gustav Kafka.
D: Brünner Th eater-Humoresken, 1910; Fünfundzwanzig Jahre Eigenregie 1882–1907. Geschichte des Brünner Stadttheaters, 1907; Geschichte des Brünner deutschen Th eaters 1600–1925, 1924; libreta: Der verwunschene Prinz (dětská hra se zpěvy), 1901; Frau Holle. Der König hat’s gesagt (komedie se zpěvy a tancem), 1902; Tausend und eine Nacht (pohádková opereta), 1903; Von Sieben die Hässlichste (operetní libreto, hudba A. Radlegger), Wien [1904]; Der gestiefelte Kater (pohádka se zpěvem a tancem, hudba A. Radlegger), 1906; Manöverliebe (operetní libreto, hudba Robert Stolz), 1906; Der Traum (operní libreto, hudba J. G. Mraczek), 1909.
L: Deutsches Bühnenjahrbuch 1895, s. 502; 1896, s. 482; 1898, s. 598; 1933, s. 653 [50 let u divadla]; 1937, s. 262.; Fünfundzwanzig Jahre Eigenregie 1882–1907. Geschichte des Brünner Stadttheaters, 1907; Pazdírek, s. 93; Kosch, s. 179 (s neúplným soupisem prací).
P: NA Praha, matrika zemřelých Náboženské obce židovské v Brně, HBMa 141, s. 134.
Jitka Ludvová