BOUČEK Vladimír 16.1.1901-21.7.1985: Porovnání verzí
(BOUČEK_Vladimír_16.1.1901-21.7.1985) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.1.1901 | | datum narození = 16.1.1901 | ||
| místo narození = Vídeň | | místo narození = Vídeň (Rakousko) | ||
| datum úmrtí = 21.7.1985 | | datum úmrtí = 21.7.1985 | ||
| místo úmrtí = Uherské Hradiště | | místo úmrtí = Uherské Hradiště | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BOUČEK, Vladimír,''' ''* 16. 1. 1901 Vídeň (Rakousko), † 21. 7. 1985 Uherské Hradiště, architekt, pedagog, národopisný pracovník'' | |||
Vystudoval odbor architektura a pozemní stavitelství na České | |||
vysoké škole technické v Brně (1920–26). Od 1929 pracoval | |||
v ateliéru architekta B. Fuchse, 1931–38 vedl Městský | |||
stavební úřad v Hodoníně. Ve dvacátých a třicátých letech | |||
se zúčastnil několika významných architektonických soutěží, | |||
např. s projektem kostela sv. Václava v Praze-Vršovicích | |||
(1926), ozdravovny ve Vyšných Hágách (1935) nebo interiéru | |||
státní expozice čs. pavilonu na Světové výstavě v Bruselu | |||
(1935). Podle B. návrhů se realizovaly také soukromé bytové | |||
interiéry a veřejné sady. 1939–42 byl vězněn v koncentračním | |||
táboře. Pak působil do 1946 jako výtvarný pedagog na Škole | |||
umění ve Zlíně. 1945 se stal jedním ze zakladatelů Ústředí | |||
lidové umělecké výroby (ÚLUV). Tam pracoval do 1952 | |||
v oblastním středisku v Uherském Hradišti a pak 1953–61 | |||
v oddělení výzkumu, vývoje a výroby v Praze. Působil i jako | |||
teoretik lidové umělecké výroby v rámci Národopisné komise | |||
Zemské osvětové rady zřízené v Brně. Ve spolupráci s etnografy | |||
rozpracoval způsoby aplikace i začleňování tradičních | |||
lidových výrobků do soudobých podmínek s přihlédnutím | |||
k jejich využití pro potřeby moderní společnosti. Kladl důraz | |||
na rukodělné zpracování, přírodní materiál a regionalitu. | |||
Vybudoval Vzorkové dílny v Uherském Hradišti, podnikal | |||
výzkumné cesty po Čechách, Moravě a Slovensku a shromažďoval | |||
dokumentační materiál. Kromě návrhů instalací výstav | |||
a muzejních sbírek je autorem úpravy pomníku J. A. Komenského | |||
v Uherském Brodě (sochař V. Makovský). V padesátých | |||
a šedesátých letech byl členem redakčních rad časopisů ''Tvar'' | |||
a ''Umění a řemesla''. Zpracoval a v Krajském muzeu v Gottwaldově | |||
(Zlín) vydal souborné pojednání ''Minulost a přítomnost'' | |||
''lidové výroby v Gottwaldovském kraji'' (1957). V časopisech | |||
''Český lid'', ''Věci a lidé'', ''Blok'', ''Tvar'' a ''Umění a řemesla'' publikoval | |||
odborné články o lidové výrobě. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 82; V. Brož (ed.), Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 95; | |||
B. Minaříková, Zemřel V. B., in: Malovaný kraj 21, 1985, č. 5, s. 23; SČSVU | |||
1, s. 200; Knapík, s. 57. | |||
Vladislava Valchářová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1985]] | [[Kategorie:1985]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Uherské Hradiště]] | ||
Verze z 24. 10. 2016, 14:14
| Vladimír BOUČEK | |
 | |
| Narození | 16.1.1901 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 21.7.1985 |
| Místo úmrtí | Uherské Hradiště |
| Povolání |
74- Architekt 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43631 |
BOUČEK, Vladimír, * 16. 1. 1901 Vídeň (Rakousko), † 21. 7. 1985 Uherské Hradiště, architekt, pedagog, národopisný pracovník
Vystudoval odbor architektura a pozemní stavitelství na České vysoké škole technické v Brně (1920–26). Od 1929 pracoval v ateliéru architekta B. Fuchse, 1931–38 vedl Městský stavební úřad v Hodoníně. Ve dvacátých a třicátých letech se zúčastnil několika významných architektonických soutěží, např. s projektem kostela sv. Václava v Praze-Vršovicích (1926), ozdravovny ve Vyšných Hágách (1935) nebo interiéru státní expozice čs. pavilonu na Světové výstavě v Bruselu (1935). Podle B. návrhů se realizovaly také soukromé bytové interiéry a veřejné sady. 1939–42 byl vězněn v koncentračním táboře. Pak působil do 1946 jako výtvarný pedagog na Škole umění ve Zlíně. 1945 se stal jedním ze zakladatelů Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV). Tam pracoval do 1952 v oblastním středisku v Uherském Hradišti a pak 1953–61 v oddělení výzkumu, vývoje a výroby v Praze. Působil i jako teoretik lidové umělecké výroby v rámci Národopisné komise Zemské osvětové rady zřízené v Brně. Ve spolupráci s etnografy rozpracoval způsoby aplikace i začleňování tradičních lidových výrobků do soudobých podmínek s přihlédnutím k jejich využití pro potřeby moderní společnosti. Kladl důraz na rukodělné zpracování, přírodní materiál a regionalitu. Vybudoval Vzorkové dílny v Uherském Hradišti, podnikal výzkumné cesty po Čechách, Moravě a Slovensku a shromažďoval dokumentační materiál. Kromě návrhů instalací výstav a muzejních sbírek je autorem úpravy pomníku J. A. Komenského v Uherském Brodě (sochař V. Makovský). V padesátých a šedesátých letech byl členem redakčních rad časopisů Tvar a Umění a řemesla. Zpracoval a v Krajském muzeu v Gottwaldově (Zlín) vydal souborné pojednání Minulost a přítomnost lidové výroby v Gottwaldovském kraji (1957). V časopisech Český lid, Věci a lidé, Blok, Tvar a Umění a řemesla publikoval odborné články o lidové výrobě.
L: Toman 1, s. 82; V. Brož (ed.), Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 95; B. Minaříková, Zemřel V. B., in: Malovaný kraj 21, 1985, č. 5, s. 23; SČSVU 1, s. 200; Knapík, s. 57.
Vladislava Valchářová