CIRKL Jiří 28.7.1920-12.1.1996: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 19: Řádek 19:
do Filmového studia Barrandov, kde se od počátku zaměřil
do Filmového studia Barrandov, kde se od počátku zaměřil
na filmy pro děti a mládež, jimž se také věnoval ve své tvorbě
na filmy pro děti a mládež, jimž se také věnoval ve své tvorbě
literární. Jeho prvním realizovaným scénářem byl Malý
literární. Jeho prvním realizovaným scénářem byl ''Malý''
partyzán režiséra P. Blumenfelda. Diváckého ohlasu se dočkal
''partyzán'' režiséra P. Blumenfelda. Diváckého ohlasu se dočkal
film Smrt v sedle, na jehož scénáři spolupracoval s režisérem
film ''Smrt v sedle'', na jehož scénáři spolupracoval s režisérem
J. Polákem. S Blumenfeldem natočil i další filmy pro dospívající
J. Polákem. S Blumenfeldem natočil i další filmy pro dospívající
mládež s výchovným podtextem (Křižovatky, Strakatí
mládež s výchovným podtextem (''Křižovatky, Strakatí''
andělé). Scénář snímku Bylo nás deset s tematikou vojny a vojáků
''andělé''). Scénář snímku ''Bylo nás deset'' s tematikou vojny a vojáků
vytvořil s jeho režisérem a autorem literární předlohy
vytvořil s jeho režisérem a autorem literární předlohy
A. Kachlíkem a sám si v něm i zahrál. Zázračný hlavolam,
A. Kachlíkem a sám si v něm i zahrál. ''Zázračný hlavolam'',
film opět věnovaný dětem, se odehrával ve světě fantazie,
film opět věnovaný dětem, se odehrával ve světě fantazie,
v němž chlapci pomocí drátěného hlavolamu mohou plnit
v němž chlapci pomocí drátěného hlavolamu mohou plnit
Řádek 33: Řádek 33:
s J. Polákem vytvořil C. i velmi populární postavu klauna
s J. Polákem vytvořil C. i velmi populární postavu klauna
Ferdinanda (hrál ho J. Vršťala), která se poprvé objevila 1958
Ferdinanda (hrál ho J. Vršťala), která se poprvé objevila 1958
nejdříve v Divadle komedie ve hře Kouzelný domeček klauna
nejdříve v Divadle komedie ve hře ''Kouzelný domeček klauna''
Ferdinanda, pak i v televizním seriálu Klaun Ferdinand a raketa.
''Ferdinanda'', pak i v televizním seriálu ''Klaun Ferdinand a raketa''.
S režisérem V. Krškou realizovali film na motivy románu
S režisérem V. Krškou realizovali film na motivy románu
M. Majerové Kde řeky mají slunce. V oblasti dokumentaristiky
M. Majerové ''Kde řeky mají slunce''. V oblasti dokumentaristiky
C. spolupracoval na dvou filmech: Mykoin PH 510, popisujícím
C. spolupracoval na dvou filmech: ''Mykoin PH 510'', popisujícím
úsilí o úspěšnou výrobu penicilinu koncem druhé
úsilí o úspěšnou výrobu penicilinu koncem druhé
války, a pak na díle režiséra I. Tomana Výstřely v Mariánských
války, a pak na díle režiséra I. Tomana ''Výstřely v Mariánských''
Lázních, který byl inspirován nacisty spáchanou vraždou vědce
''Lázních'', který byl inspirován nacisty spáchanou vraždou vědce
Theodora Lessinga z roku 1933. K pohádkám se ve svém
Theodora Lessinga z roku 1933. K pohádkám se ve svém
scénáři vrátil v koprodukčním filmu Nevěsta s nejkrásnějšíma
scénáři vrátil v koprodukčním filmu ''Nevěsta s nejkrásnějšíma''
očima. K jeho posledním realizovaným scénářům patřil film
''očima''. K jeho posledním realizovaným scénářům patřil film
Zakázaný výlet, tragicky končící příběh na pozadí historické
''Zakázaný výlet'', tragicky končící příběh na pozadí historické
události, střelby do dělníků v Radotíně v létě 1930.
události, střelby do dělníků v Radotíně v létě 1930.



Verze z 2. 11. 2016, 18:42

Jiří CIRKL
Narození 28.7.1920
Místo narození Kolín
Úmrtí 12.1.1996
Místo úmrtí Praha
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43985

CIRKL, Jiří, * 28. 7. 1920 Kolín, † 12. 1. 1996 Praha, scenárista, dramaturg

Po maturitě se zapsal ke studiu Filozofické fakulty UK v Praze, které přerušila válka, během níž prošel několika zaměstnáními. Po osvobození se na fakultu vrátil a začal spolupracovat s nakladatelstvím Mladá fronta, v němž se později stal šéfredaktorem. Od 1949 odešel jako dramaturg a scenárista do Filmového studia Barrandov, kde se od počátku zaměřil na filmy pro děti a mládež, jimž se také věnoval ve své tvorbě literární. Jeho prvním realizovaným scénářem byl Malý partyzán režiséra P. Blumenfelda. Diváckého ohlasu se dočkal film Smrt v sedle, na jehož scénáři spolupracoval s režisérem J. Polákem. S Blumenfeldem natočil i další filmy pro dospívající mládež s výchovným podtextem (Křižovatky, Strakatí andělé). Scénář snímku Bylo nás deset s tematikou vojny a vojáků vytvořil s jeho režisérem a autorem literární předlohy A. Kachlíkem a sám si v něm i zahrál. Zázračný hlavolam, film opět věnovaný dětem, se odehrával ve světě fantazie, v němž chlapci pomocí drátěného hlavolamu mohou plnit všechna nejneuvěřitelnější přání, avšak čarovná moc funguje jen do doby, než ji začnou prozkoumávat dospělí. Spolu s J. Polákem vytvořil C. i velmi populární postavu klauna Ferdinanda (hrál ho J. Vršťala), která se poprvé objevila 1958 nejdříve v Divadle komedie ve hře Kouzelný domeček klauna Ferdinanda, pak i v televizním seriálu Klaun Ferdinand a raketa. S režisérem V. Krškou realizovali film na motivy románu M. Majerové Kde řeky mají slunce. V oblasti dokumentaristiky C. spolupracoval na dvou filmech: Mykoin PH 510, popisujícím úsilí o úspěšnou výrobu penicilinu koncem druhé války, a pak na díle režiséra I. Tomana Výstřely v Mariánských Lázních, který byl inspirován nacisty spáchanou vraždou vědce Theodora Lessinga z roku 1933. K pohádkám se ve svém scénáři vrátil v koprodukčním filmu Nevěsta s nejkrásnějšíma očima. K jeho posledním realizovaným scénářům patřil film Zakázaný výlet, tragicky končící příběh na pozadí historické události, střelby do dělníků v Radotíně v létě 1930.

D: scénáře a náměty filmů: Malý partyzán, 1950 (režie P. Blumenfeld); Smrt v sedle, 1958 (režie J. Polák); Křižovatky, 1959 (režie P. Blumenfeld); Kde řeky mají slunce, 1961 (režie V. Krška); Bylo nás deset, 1963 (režie A. Kachlík); Mykoin PH 510, 1963 (režie J. Lehovec); Strakatí andělé, 1964 (režie P. Blumenfeld); Zázračný hlavolam, 1967 (režie V. Táborský); Nevěsta s nejkrásnějšíma očima, 1975 (režie I. Toman); Zakázaný výlet, 1981 (režie Š. Skalský); literární: Honza z Telecího, 1948; Zdalipak to víš?, 1948; Dovedníček, 1960; Kytička pro štěstí, 1974; Zneuznaní Edisoni, 1979; Královský most: stručná zpráva z dějin a zábavný průvodce po Karlově mostě, 1991.

L: Filmové informace, 1959, č. 12, s. 4; FP 1, s. 71n.; Knapík, s. 64; Filmový přehled, 1996, č. 2, s. 46; Český hraný film 3–4, 1995, rejstřík; www.cfn.cz.

Marie Makariusová