COLLOREDO-WALLSEE Josef Maria 11.9.1735-26.11.1818: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(COLLOREDO-Wallsee_Josef_Maria_11.9.1735-26.11.1818)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Maria  COLLOREDO-Wallsee
| jméno = Josef Maria  COLLOREDO-WALLSEE
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 11.9.1735
| datum narození = 11.9.1735
| místo narození =  
| místo narození = Řezno (Německo)
| datum úmrtí = 26.11.1818
| datum úmrtí = 26.11.1818
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef Maria COLLOREDO-Wallsee
}}
'''COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria''', ''* 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu''
 
Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské
větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka
Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných
pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů
se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným
František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského
a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem
řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly
za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C.
se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem.
Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního
maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího
pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva.
Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756
se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka,
a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské
dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské
sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského
řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti
velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován
velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl
některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl
důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu
a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium).
1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými
komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes
papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem.
Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi
fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule,
která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem
19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích
(1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství
v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení
proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový
kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup
klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot
1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze
na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží.
Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu
řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy
ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C.
byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.
 
'''L:''' OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho
okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.
 
František Skřivánek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]


[[Kategorie:1735]]
[[Kategorie:1735]]
[[Kategorie:Řezno]]
[[Kategorie:1818]]
[[Kategorie:1818]]
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 7. 11. 2016, 10:42

Josef Maria COLLOREDO-WALLSEE
Narození 11.9.1735
Místo narození Řezno (Německo)
Úmrtí 26.11.1818
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67289

COLLOREDO-WALLSEE, Josef Maria, * 11. 9. 1735 Řezno (Německo), † 26. 11. 1818 Vídeň (Rakousko), voják, velkopřevor maltézského řádu

Byl synem Rudolfa Josefa hraběte C. (1706–1788) ze švábské větve rodu usedlého v zemích habsburské monarchie, matka Marie Gabriela (1707–1793) pocházela z rodiny svobodných pánů ze Starhemberga. Měl sedmnáct sourozenců, z bratrů se dospělosti dožili dva, oba se věnovali církevní dráze. Jeroným František Josef dosáhl hodnosti arcibiskupa salcburského a Václav se věnoval kariéře politické a vojenské a stal se komturem řádu německých rytířů v Koblenci. Sestry se provdaly za přední rakouské šlechtice, potomstvo však nezanechaly. C. se převážně věnoval vojenské profesi a stal se důstojníkem. Dosáhl hodnosti tajného rady, hodnosti generálního polního maršála, titulu dvorního válečného rady, byl majitelem pěšího pluku a stal se generálním ředitelem c. a k. dělostřelectva. Do armády vstoupil 1752, bojoval v sedmileté válce, 1756 se účastnil bitvy u Lovosic, po níž byl povýšen na plukovníka, a 1757 u Kolína. Reformoval a organizoval rakouské dělostřelectvo. Ve vídeňském kostele sv. Jana složil kněžské sliby, potvrzené 3. 11. 1773 a stal se komturem maltézského řádu v Dožicích, Měcholupech a Mailbergu. 1790 po smrti velkopřevora Michaela Ferdinanda Althanna byl jmenován velmistrem řádu v Čechách, funkce se ujal až 1791. Provedl některé změny ve vlastnických poměrech řádu (mj. převedl důchody z rakouského Strohaimu na komendu v Mailbergu a komturství v Pulstu bylo změněno na farní řádové beneficium). 1797 zřídil české velkopřevorství, zastoupené četnými komendami po celé habsburské monarchii a řízené C., přes papežovo rozhodnutí uznat ruského cara Pavla I. velmistrem. Podřídilo se mezitím zvolenému zástupci velmistra komturovi fraterovi Giovanni Battistovi Tommasimu a kapitule, která po Maltě nalezla útočiště v Catanii (1803–79). Počátkem 19. století prodal C. komendu v Horních Kralovicích (1803) a poté zřídil peněžní komendu pro komturství v Brně. 1805 se zúčastnil bitvy u Slavkova, 1809 a 1813 tažení proti Napoleonovi, vídeňským dvorem byl přizván na mírový kongres 1815. Hospodářské oživení provázející nástup klasicismu (řádu se citelně dotkl rakouský státní bankrot 1811) umožnilo C. přebudovat Velkopřevorský palác v Praze na Malé Straně a postavit budovu pro nový konvent kněží. Po ekonomické stránce pozvedl maltézský řád k rozkvětu řadu komend, např. Vídeň, Strakonice, Mailberg a komendy ve zbytku Slezska, které zůstaly habsburské monarchii. C. byl pohřben maltézskými rytíři ve Vídni.

L: OSN 5, s. 518n.; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 218n.; Wurzbach 1, s. 427n.; ÖBL 1, s. 151; DBE 2, s. 358.

František Skřivánek