COLLOREDO-WALLSEE Rudolf 2.12.1585-?24.1.1657: Porovnání verzí
(COLLOREDO-Wallsee_Rudolf_2.11.1585-1657) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf COLLOREDO- | | jméno = Rudolf COLLOREDO-WALLSEE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2. | | datum narození = 2.12.1585 | ||
| místo narození = | | místo narození = České Budějovice | ||
| datum úmrtí = 1657 | | datum úmrtí = 24.1. nebo 2.1657 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''COLLOREDO-WALLSEE, Rudolf''', ''* 2. 12. 1585 České Budějovice, † 24. 1. nebo 2. 1657 Praha, generál polní zbrojmistr, velkopřevor maltézského řádu'' | |||
Rod Wallsee pocházel ze švábské marky, 1593 získal v Království | |||
českém inkolát. Otec Ludvík byl císařským komořím, | |||
matka Perla, roz. de Bolcenico. C. již v chlapeckém věku | |||
složil řeholní sliby jako rytíř řádu johanitů (maltézských rytířů) | |||
a byl zařazen do komend Týnec u Svídnice a Hrobníky | |||
ve Slezsku (Grobniki). Z řádových rytířů se hojně rekrutovali | |||
důstojníci císařské armády. Tak tomu bylo i u C., který | |||
se účastnil řady vojenských tažení, proti Turkům v Uhrách, | |||
bojoval v zájmu Benátské republiky proti Mantovským | |||
a na dalších bojištích třicetileté války. V bitvě na Bílé Hoře | |||
1620 velel v hodnosti generála polního zbrojmistra, dále | |||
se účastnil pod generálem Tillym bojů proti Mansfeldovi | |||
a proti Dánům bojoval u Magdeburku. 1637 po smrti velkopřevora | |||
Viléma Zdeňka Vratislava z Mitrovic byl pražským | |||
konventem maltézského řádu zvolen velmistrem a vzápětí | |||
na Maltě potvrzen do funkce představeného českého velkopřevorství, | |||
kterému v té době podléhaly komendy a konventy | |||
zemí Koruny české, v Uhrách, Polsku, Rakousích, | |||
Dalmácii a Slavonii. Když 26. 7. 1648 pronikla švédská vojska | |||
pod vedením generála Königsmarka na pražskou Malou | |||
Stranu, byl C. v malostranském Maltézském paláci. Podařilo | |||
se mu uniknout na Staré Město. Jako polní maršál císařských | |||
vojsk se ujal obrany Prahy a za účasti nejen vojenské posádky, | |||
ale i dobrovolníků z řad měšťanů a studentů bránil pražská | |||
města až do uzavření vestfálského míru. Zemřel v Praze jako | |||
řeholní rytíř v hodnosti velkopřevora v Maltézském paláci | |||
a byl pohřben v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem. | |||
1857 byla instalována nad C. pohřebním místem socha | |||
z carrarského mramoru od Emanuela Maxe. | |||
'''L:''' Významné osobnosti okresu Rychnova nad Kněžnou, 1994, s. 71; B. Lifka, | |||
Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 164n.; OSN | |||
5, s. 518; MČE 1, s. 709; NDB 3, s. 328n.; BL 1, s. 207; DBE 2, s. 358. | |||
František Skřivánek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 56: | ||
[[Kategorie:1585]] | [[Kategorie:1585]] | ||
[[Kategorie:České Budějovice]] | |||
[[Kategorie:1657]] | [[Kategorie:1657]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 7. 11. 2016, 10:56
| Rudolf COLLOREDO-WALLSEE | |
 | |
| Narození | 2.12.1585 |
|---|---|
| Místo narození | České Budějovice |
| Úmrtí | 24.1. nebo 2.1657 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44085 |
COLLOREDO-WALLSEE, Rudolf, * 2. 12. 1585 České Budějovice, † 24. 1. nebo 2. 1657 Praha, generál polní zbrojmistr, velkopřevor maltézského řádu
Rod Wallsee pocházel ze švábské marky, 1593 získal v Království českém inkolát. Otec Ludvík byl císařským komořím, matka Perla, roz. de Bolcenico. C. již v chlapeckém věku složil řeholní sliby jako rytíř řádu johanitů (maltézských rytířů) a byl zařazen do komend Týnec u Svídnice a Hrobníky ve Slezsku (Grobniki). Z řádových rytířů se hojně rekrutovali důstojníci císařské armády. Tak tomu bylo i u C., který se účastnil řady vojenských tažení, proti Turkům v Uhrách, bojoval v zájmu Benátské republiky proti Mantovským a na dalších bojištích třicetileté války. V bitvě na Bílé Hoře 1620 velel v hodnosti generála polního zbrojmistra, dále se účastnil pod generálem Tillym bojů proti Mansfeldovi a proti Dánům bojoval u Magdeburku. 1637 po smrti velkopřevora Viléma Zdeňka Vratislava z Mitrovic byl pražským konventem maltézského řádu zvolen velmistrem a vzápětí na Maltě potvrzen do funkce představeného českého velkopřevorství, kterému v té době podléhaly komendy a konventy zemí Koruny české, v Uhrách, Polsku, Rakousích, Dalmácii a Slavonii. Když 26. 7. 1648 pronikla švédská vojska pod vedením generála Königsmarka na pražskou Malou Stranu, byl C. v malostranském Maltézském paláci. Podařilo se mu uniknout na Staré Město. Jako polní maršál císařských vojsk se ujal obrany Prahy a za účasti nejen vojenské posádky, ale i dobrovolníků z řad měšťanů a studentů bránil pražská města až do uzavření vestfálského míru. Zemřel v Praze jako řeholní rytíř v hodnosti velkopřevora v Maltézském paláci a byl pohřben v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem. 1857 byla instalována nad C. pohřebním místem socha z carrarského mramoru od Emanuela Maxe.
L: Významné osobnosti okresu Rychnova nad Kněžnou, 1994, s. 71; B. Lifka, Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí, 1993, s. 164n.; OSN 5, s. 518; MČE 1, s. 709; NDB 3, s. 328n.; BL 1, s. 207; DBE 2, s. 358.
František Skřivánek