CUBR František 8.1.1911-30.6.1976: Porovnání verzí
(CUBR_František_1911-30.6.1976) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = František CUBR | | jméno = František CUBR | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1911 | | datum narození = 8.1.1911 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 30.6.1976 | | datum úmrtí = 30.6.1976 | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''CUBR, František''', ''* 8. 1. 1911 Praha, † 30. 6. 1976 Praha, architekt'' | |||
Studoval 1928–34 architekturu a pozemní stavitelství | |||
na ČVUT v Praze. Po návratu z vojenské prezenční služby | |||
pracoval jako samostatný architekt. Se Z. Hölzlem a V. Obrtelem | |||
realizovali 1938 nájemní dům v pražské Štěpánské | |||
ulici. Od 1937 spolupracoval C. se Zdeňkem Pokorným, | |||
1938 společně navrhli kolonii rodinných domků v Chotěboři, | |||
1939 byli autory zařízení interiéru prvního patra československého | |||
pavilonu na Světové výstavě v New Yorku. | |||
Za druhé světové války vytvořili několik studií domů Kotvy | |||
pro baťovský Zlín. 1940 navrhli rodinný dům v Seči, postaven | |||
byl 1940–42, připravili 1947 československou expozici | |||
na VIII. trienále v Miláně. Pro veletrh v Paříži 1949 C. navrhl | |||
československou expozici. 1950–52 zpracovali se Z. Pokorným | |||
projekt adaptace funkcionalistického obchodního | |||
a kacelářského domu čp. 583/I na Starém Městě (postaveném | |||
1927–29 podle projektu Ludvíka Kysely) na Dětský dům. | |||
1953 vytvořil C. návrhy pro pražské Mírové výstavy, výstavu | |||
o Koperníkovi v Melantrichu a výstavu Vesmír v Berlíně. | |||
Ve stejném roce se podle C. návrhu realizovala architektonická | |||
úprava pohřbu Klementa Gottwalda. 1954 následovaly | |||
výstavy Vesmír v Brně, československá expozice na veletrhu | |||
v Damašku, vzorkovna v Bejrútu a Československá výstava | |||
v Káhiře. Řešení výstavy 10 let lidově demokratického Československa | |||
v Moskvě připravil ve spolupráci s J. Hrubým | |||
a Z. Pokorným, s nimiž 1954 získal hlavní cenu v soutěži | |||
na hotel Jalta v Praze. 1956–58 navrhli ještě československý | |||
pavilon a restauraci Praha pro světovou výstavu Expo konanou | |||
1958 v Bruselu; za projekt pavilonu a instalace výstavy | |||
obdrželi dvě velké ceny. 1958 pak opět společně vypracovali | |||
návrh adaptace a vnitřního zařízení Laterny magiky v Praze | |||
a 1959 připravili způsob přenesení a rekonstrukce bruselského | |||
pavilonu a restaurace do Prahy. Po období ovlivněném | |||
socialistickým realismem tak československá tvorba navázala | |||
na tradiční úroveň meziválečné československé architektury. | |||
1959 navrhl C. československou expozici na veletrzích | |||
v New Yorku a Montrealu. Pro II. celostátní spartakiádu vypracoval | |||
s J. Hrubým, V. Formáčkem a J. Kándlem úpravy | |||
Strahovského stadionu a jeho okolí. Za tuto práci obdržel C. | |||
odznak Za zásluhy. Spolu s J. Hrubým a J. Pilařem vytvořili | |||
1960 návrh výstavy 15 let lidově demokratického Československa | |||
a se Z. Pokorným vypracovali typizaci vnitřního zařízení | |||
zastupitelských úřadů ČSSR v zahraničí. Ve stejném | |||
roce projektoval také československou expozici na veletrhu | |||
ve Frankfurtu nad Mohanem a o rok později také v Barceloně. | |||
1961–65 navrhl s J. Hrubým generel III. celostátní | |||
spartakiády a s J. Kándlem a V. Formáčkem studentské | |||
městečko na Strahově; s J. Hrubým 1963–64 rekonstrukci | |||
dvou Rudolfových koníren na Obrazárnu Pražského hradu. | |||
Vznikla přeměnou prostor pod Španělským sálem a přilehlé | |||
prostory pod Rothmayerovým schodištěm. S J. Pilařem | |||
zpracoval na přelomu 60. a 70. let podklady přestavby bývalého | |||
kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě pro | |||
potřeby Národní galerie. Rekonstrukce proběhla 1963–74 | |||
a 1976 tam byla veřejnosti zpřístupněna stálá expozice starého | |||
českého umění. Prezentace exponátů byla velmi moderní, | |||
stavební úpravy však znamenaly nevhodný zásah do historických | |||
konstrukcí klášterního areálu. S J. Hrubým a Z. Pokorným | |||
se zúčastnil 1965 soutěže na stavbu budovy nakladatelství | |||
Albatros v Praze, společně navrhli i část interiérů | |||
hotelu Intercontinental na Starém Městě čp. 43/I (Cechovní | |||
síň, Primátorský salonek a vinárnu Mázhaus), postaveném | |||
1968–74. Jejich další prací byl interiér československého pavilonu | |||
na Expo 67 v Montrealu. 1969–75 projektovali budovu | |||
československého velvyslanectví v Athénách. Počátkem | |||
70. let vznikla podle jejich návrhu Ústřední telekomunikační | |||
stanice na Žižkově. C. patřil 1948 k zakládajícím členům | |||
Stavoprojektu, o rok později se tam stal vedoucím ateliéru. | |||
Pak působil 1949–60 v Krajském projektovém ústavu v Praze. | |||
Věnoval se tam zejména návrhům interiérů a výstavnictví. | |||
1961 byl jmenován profesorem na katedře architektonické | |||
tvorby Stavební fakulty ČVUT v Praze. Od 1968 byl profesorem | |||
AVU v Praze. | |||
Stal se členem Klubu architektů, Bloku architektonických | |||
pokrokových spolků, Spolku výtvarných umělců Mánes, | |||
Svazu československých výtvarných umělců a Svazu architektů | |||
ČSSR. Od 1959 byl nositelem Státní ceny, 1965 byla | |||
jeho práce oceněna titulem zasloužilý umělec. S manželkou | |||
Boženou, roz. Hrádkovou, měli dceru Magdalenu (* 1952), | |||
která se později stala malířkou. | |||
'''L:''' O. Nový – J. Šetlík, C. – Hrubý – Pokorný, 1962; M. Benešová, F. C., | |||
in: Architekt 37, 1991, č. 1, s. 2; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. | |||
Staré Město, Josefov, 1996, s. 163; 260, 389; tíž, Umělecké památky Prahy. | |||
Pražský hrad a Hradčany, 2000, s. 185, 230; R. Baťková a kol., Umělecké | |||
památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, 1998, s. 201, 564; SČSVU 1, s. 278; | |||
NEČVU 1, s. 110; Tomeš 1, s. 176. | |||
Jana Kleinová | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] |
Verze z 11. 11. 2016, 18:45
František CUBR | |
Narození | 8.1.1911 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 30.6.1976 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 74- Architekt |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44205 |
CUBR, František, * 8. 1. 1911 Praha, † 30. 6. 1976 Praha, architekt
Studoval 1928–34 architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT v Praze. Po návratu z vojenské prezenční služby pracoval jako samostatný architekt. Se Z. Hölzlem a V. Obrtelem realizovali 1938 nájemní dům v pražské Štěpánské ulici. Od 1937 spolupracoval C. se Zdeňkem Pokorným, 1938 společně navrhli kolonii rodinných domků v Chotěboři, 1939 byli autory zařízení interiéru prvního patra československého pavilonu na Světové výstavě v New Yorku. Za druhé světové války vytvořili několik studií domů Kotvy pro baťovský Zlín. 1940 navrhli rodinný dům v Seči, postaven byl 1940–42, připravili 1947 československou expozici na VIII. trienále v Miláně. Pro veletrh v Paříži 1949 C. navrhl československou expozici. 1950–52 zpracovali se Z. Pokorným projekt adaptace funkcionalistického obchodního a kacelářského domu čp. 583/I na Starém Městě (postaveném 1927–29 podle projektu Ludvíka Kysely) na Dětský dům. 1953 vytvořil C. návrhy pro pražské Mírové výstavy, výstavu o Koperníkovi v Melantrichu a výstavu Vesmír v Berlíně. Ve stejném roce se podle C. návrhu realizovala architektonická úprava pohřbu Klementa Gottwalda. 1954 následovaly výstavy Vesmír v Brně, československá expozice na veletrhu v Damašku, vzorkovna v Bejrútu a Československá výstava v Káhiře. Řešení výstavy 10 let lidově demokratického Československa v Moskvě připravil ve spolupráci s J. Hrubým a Z. Pokorným, s nimiž 1954 získal hlavní cenu v soutěži na hotel Jalta v Praze. 1956–58 navrhli ještě československý pavilon a restauraci Praha pro světovou výstavu Expo konanou 1958 v Bruselu; za projekt pavilonu a instalace výstavy obdrželi dvě velké ceny. 1958 pak opět společně vypracovali návrh adaptace a vnitřního zařízení Laterny magiky v Praze a 1959 připravili způsob přenesení a rekonstrukce bruselského pavilonu a restaurace do Prahy. Po období ovlivněném socialistickým realismem tak československá tvorba navázala na tradiční úroveň meziválečné československé architektury. 1959 navrhl C. československou expozici na veletrzích v New Yorku a Montrealu. Pro II. celostátní spartakiádu vypracoval s J. Hrubým, V. Formáčkem a J. Kándlem úpravy Strahovského stadionu a jeho okolí. Za tuto práci obdržel C. odznak Za zásluhy. Spolu s J. Hrubým a J. Pilařem vytvořili 1960 návrh výstavy 15 let lidově demokratického Československa a se Z. Pokorným vypracovali typizaci vnitřního zařízení zastupitelských úřadů ČSSR v zahraničí. Ve stejném roce projektoval také československou expozici na veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem a o rok později také v Barceloně. 1961–65 navrhl s J. Hrubým generel III. celostátní spartakiády a s J. Kándlem a V. Formáčkem studentské městečko na Strahově; s J. Hrubým 1963–64 rekonstrukci dvou Rudolfových koníren na Obrazárnu Pražského hradu. Vznikla přeměnou prostor pod Španělským sálem a přilehlé prostory pod Rothmayerovým schodištěm. S J. Pilařem zpracoval na přelomu 60. a 70. let podklady přestavby bývalého kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě pro potřeby Národní galerie. Rekonstrukce proběhla 1963–74 a 1976 tam byla veřejnosti zpřístupněna stálá expozice starého českého umění. Prezentace exponátů byla velmi moderní, stavební úpravy však znamenaly nevhodný zásah do historických konstrukcí klášterního areálu. S J. Hrubým a Z. Pokorným se zúčastnil 1965 soutěže na stavbu budovy nakladatelství Albatros v Praze, společně navrhli i část interiérů hotelu Intercontinental na Starém Městě čp. 43/I (Cechovní síň, Primátorský salonek a vinárnu Mázhaus), postaveném 1968–74. Jejich další prací byl interiér československého pavilonu na Expo 67 v Montrealu. 1969–75 projektovali budovu československého velvyslanectví v Athénách. Počátkem 70. let vznikla podle jejich návrhu Ústřední telekomunikační stanice na Žižkově. C. patřil 1948 k zakládajícím členům Stavoprojektu, o rok později se tam stal vedoucím ateliéru. Pak působil 1949–60 v Krajském projektovém ústavu v Praze. Věnoval se tam zejména návrhům interiérů a výstavnictví. 1961 byl jmenován profesorem na katedře architektonické tvorby Stavební fakulty ČVUT v Praze. Od 1968 byl profesorem AVU v Praze.
Stal se členem Klubu architektů, Bloku architektonických pokrokových spolků, Spolku výtvarných umělců Mánes, Svazu československých výtvarných umělců a Svazu architektů ČSSR. Od 1959 byl nositelem Státní ceny, 1965 byla jeho práce oceněna titulem zasloužilý umělec. S manželkou Boženou, roz. Hrádkovou, měli dceru Magdalenu (* 1952), která se později stala malířkou.
L: O. Nový – J. Šetlík, C. – Hrubý – Pokorný, 1962; M. Benešová, F. C., in: Architekt 37, 1991, č. 1, s. 2; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, 1996, s. 163; 260, 389; tíž, Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000, s. 185, 230; R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, 1998, s. 201, 564; SČSVU 1, s. 278; NEČVU 1, s. 110; Tomeš 1, s. 176.
Jana Kleinová