CUNO Heinrich ?-31.3.1829: Porovnání verzí

	Heinrich CUNO
Úmrtí	31.3.1829
Místo úmrtí	Karlovy Vary
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury 63- Spisovatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44218

VizuálníWikitext

Verze z 12. 11. 2016, 13:12

CUNO, Heinrich (též KUNO), * ?, † 31. 3. 1829 Karlovy Vary, herec, dramatik

Pocházel z Pomořan. Začínal jako herec u kočujících divadelních společností (mj. C. C. Döbbelina), údajně byl angažován i v divadle v Coburgu. 1811 byl zaznamenán jako člen divadelní společnosti Georga Schantrocha hostující v Plzni. S tímto souborem se každoročně v letních měsících vracel do Karlových Varů. Od 1815 působil v Karlových Varech jako knihkupec v domě Zum eisernen Kreuz. Postupně se zařadil mezi přední kulturní osobnosti a spřátelil se i s J. W. Goethem při jeho pobytu v lázních. I v letech, kdy se věnoval knihkupectví, dále spolupracoval především jako dramatický autor se Schantrochovou společností, která jeho hry také premiérovala. Po smrti G. Schantrocha obnovila 1820 vdova Theresie Schantrochová rozpadlý činoherní a operní soubor a C. se až do 1828 stal jeho tichým společníkem a dramaturgickým poradcem.

C. dramatické dílo zahrnulo několik veseloher (mj. Das Bild, oder Die Bekanntschaft auf dem breiten Steine, Alles schriftlich oder Der Schlaukopf, podle Goldoniho), dále obrazů ze života (Freundschaft und Bruderliebe) a dramat, k nimž se často inspiroval regionálními či historickými pověstmi (např. Das Diadem oder Die Ruinen von Engelhaus; Boleslaus Verrat am Vaterlande oder Die Zerstörung des Bergschlosses Zunky). Největší popularity dosáhl rytířsko-loupežnickou hrou Die Räuber auf Maria Culm oder Die Kraft des Glaubens, která navzdory naivnímu ději přesně odpovídala dobovému vkusu, libujícímu si v sentimentální romantice spojené se silnými diváckými prožitky z loupežnických scén bojů, únosů, soubojů, dobývání hradů apod. Hra se dostala do repertoáru téměř všech kočujících společností, hrála se i ve stálých divadlech a především na ochotnických scénách. V překladu J. N. Štěpánka byla pod názvem Loupežníci na Chlumu reprízována na scéně pražského Stavovského divadla v sezonách 1815–51 více než desetkrát. Velkou oblibu získala i u českých ochotníků a patřila také k nejoblíbenějším hrám v repertoáru českých lidových loutkářů. Ti dále uváděli i hru Anton Belengardou, která byla C. Loupežníky na Chlumu přímo inspirována. V Stavovském divadle se hrála i C. hra Chytroušek aneb Všechny má za blázny (Alles schriftlich oder der Schlaukopf) a hra Andělská Hora aneb dceřina vina a otcova pomsta, jejíž původní název není znám.

D: hry: Vergeltung oder Der alte Harfenist, 1804; Orakel oder Die Liebe des Volkes, 1810; Freundschaft und Bruderliebe, asi 1811; Alles schriftlich oder Der Schlaukopf, 1813; Die Räuber auf Maria Culm oder Die Kraft des Glaubens, 1816; Das Diadem oder Die Ruinen von Engelhaus, 1818; Vetter Benjamin aus Pohlen oder Achtgroschen-Vetter, 1822; Das Bild oder Die Bekanntschaft auf dem breiten Steine, 1823; Der steinerne Burggraf in Elbogen, 1829; Die Gründung Kaiser-Karlsbads, 1829; Boleslaus Verrat am Vaterlande oder Die Zerstörung des Bergschlosses Zunky. b. d.; Andělská Hora aneb dceřina vina a otcova pomsta (scénicky 1840).

L: A. Bartels, Geschichte der Deutschen Literatur 2, 1901, s. 166; M. Kaufmann, Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, 1932, s. 21n.; Kosch, s. 288; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 313, 464n.

Alice Dubská

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 | jméno = Heinrich CUNO
 | obrázek = No male portrait.png
-| datum narození = 1770
+| datum narození =
 | místo narození =
 | datum úmrtí = 31.3.1829
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Karlovy Vary
 | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 - Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury
@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>Heinrich CUNO
+}}
+'''CUNO, Heinrich''' (též KUNO), ''* ?, † 31. 3. 1829 Karlovy Vary, herec, dramatik''
+Pocházel z Pomořan. Začínal jako herec u kočujících divadelních
+společností (mj. C. C. Döbbelina), údajně byl angažován
+i v divadle v Coburgu. 1811 byl zaznamenán jako člen
+divadelní společnosti Georga Schantrocha hostující v Plzni.
+S tímto souborem se každoročně v letních měsících vracel
+do Karlových Varů. Od 1815 působil v Karlových Varech
+jako knihkupec v domě Zum eisernen Kreuz. Postupně se zařadil
+mezi přední kulturní osobnosti a spřátelil se i s J. W.
+Goethem při jeho pobytu v lázních. I v letech, kdy se věnoval
+knihkupectví, dále spolupracoval především jako dramatický
+autor se Schantrochovou společností, která jeho hry také
+premiérovala. Po smrti G. Schantrocha obnovila 1820 vdova
+Theresie Schantrochová rozpadlý činoherní a operní soubor
+a C. se až do 1828 stal jeho tichým společníkem a dramaturgickým
+poradcem.
+C. dramatické dílo zahrnulo několik veseloher (mj. ''Das Bild'',
+''oder Die Bekanntschaft auf dem breiten Steine, Alles schriftlich''
+''oder Der Schlaukopf'', podle Goldoniho), dále obrazů ze života
+(''Freundschaft und Bruderliebe'') a dramat, k nimž se často
+inspiroval regionálními či historickými pověstmi (např.
+''Das Diadem oder Die Ruinen von Engelhaus''; ''Boleslaus Verrat''
+''am Vaterlande oder Die Zerstörung des Bergschlosses Zunky'').
+Největší popularity dosáhl rytířsko-loupežnickou hrou ''Die''
+''Räuber auf Maria Culm oder Die Kraft des Glaubens'', která
+navzdory naivnímu ději přesně odpovídala dobovému vkusu,
+libujícímu si v sentimentální romantice spojené se silnými
+diváckými prožitky z loupežnických scén bojů, únosů,
+soubojů, dobývání hradů apod. Hra se dostala do repertoáru
+téměř všech kočujících společností, hrála se i ve stálých divadlech
+a především na ochotnických scénách. V překladu
+J. N. Štěpánka byla pod názvem ''Loupežníci na Chlumu'' reprízována
+na scéně pražského Stavovského divadla v sezonách
+–51 více než desetkrát. Velkou oblibu získala i u českých
+ochotníků a patřila také k nejoblíbenějším hrám v repertoáru
+českých lidových loutkářů. Ti dále uváděli i hru ''Anton Belengardou'',
+která byla C. ''Loupežníky na Chlumu'' přímo inspirována.
+V Stavovském divadle se hrála i C. hra ''Chytroušek aneb''
+''Všechny má za blázny'' (''Alles schriftlich oder der Schlaukopf'')
+a hra ''Andělská Hora aneb dceřina vina a otcova pomsta'', jejíž
+původní název není znám.
+'''D:''' hry: Vergeltung oder Der alte Harfenist, 1804; Orakel oder Die Liebe
+des Volkes, 1810; Freundschaft und Bruderliebe, asi 1811; Alles schriftlich
+oder Der Schlaukopf, 1813; Die Räuber auf Maria Culm oder Die Kraft
+des Glaubens, 1816; Das Diadem oder Die Ruinen von Engelhaus, 1818;
+Vetter Benjamin aus Pohlen oder Achtgroschen-Vetter, 1822; Das Bild oder
+Die Bekanntschaft auf dem breiten Steine, 1823; Der steinerne Burggraf in
+Elbogen, 1829; Die Gründung Kaiser-Karlsbads, 1829; Boleslaus Verrat am
+Vaterlande oder Die Zerstörung des Bergschlosses Zunky. b. d.; Andělská
+Hora aneb dceřina vina a otcova pomsta (scénicky 1840).
+'''L:''' A. Bartels, Geschichte der Deutschen Literatur 2, 1901, s. 166; M. Kaufmann,
+Musikgeschichte des Karlsbader Stadttheaters, 1932, s. 21n.; Kosch,
+s. 288; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19.
+století, 2006, s. 313, 464n.
+Alice Dubská
 [[Kategorie:C]]
 [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
@@ Řádek 17: / Řádek 78: @@
 [[Kategorie:63- Spisovatel]]
-[[Kategorie:1770]]
 [[Kategorie:1829]]
+[[Kategorie:Karlovy Vary]]