BRADÁČ Karel 4.2.1918-15.6.1973: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRADÁČ_Karel_4.2.1918-15.6.1973)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.2.1918
| datum narození = 4.2.1918
| místo narození = Sedlice u Blatné, o. Strakonice
| místo narození = Sedlice u Blatné
| datum úmrtí = 15.6.1973
| datum úmrtí = 15.6.1973
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 10: Řádek 10:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel BRADÁČ
}}
 
'''BRADÁČ, Karel,''' ''* 4. 2. 1918 Sedlice u Blatné, † 15. 6. 1973 Praha, novinář a spisovatel''
 
Spolu s rodiči se B. ve 20. letech přestěhoval do Prahy. Zde
1933 absolvoval měšťanskou školu, poté se vyučil v knihkupectví
A. Neuberta. 1934–39 pracoval v nakladatelství Pavla
Prokopa Levá fronta, které se později přeměnilo v nakladatelství
Lidová kultura. Současně si doplňoval vzdělání na knihkupecké
škole. Ve 2. polovině 30. let začal pracovat jako novinář,
zejména v časopisech ''Hej-rup'' a ''Mladá kultura''. Působil
rovněž ve Svazu mladých (1936). Za války se jako člen ilegální
KSČ aktivně zapojil do domácího odboje proti nacistům.
V srpnu 1940 byl zatčen spolu se svými spolupracovníky ze
skupiny Svoboda, následující 3 roky prožil ve vězení. Po propuštění
nastoupil jako pomocný dělník ve Strakonicích.
 
Po osvobození byl 1945–47 redaktorem v nakladatelství
Svoboda, 1947–49 působil jako redaktor kulturní rubriky
''Rudého práva''. Od 1949 nalezl uplatnění v nakladatelství
Práce, redigoval edici ''Románové novinky'' a knižnici ''Dikobraz''.
1951 přešel do časopisu ''Dikobraz'', kde setrval až do 1969.
Od 1970 až do své smrti vedl redakci humoru a satiry Československého
rozhlasu. Vedle novinových článků a příspěvků
do sborníků vydal také několik knih satirických veršů
(''Mumraj živých nebožtíků'', ''Důtky z pytle ven'', ''Dikobrazím''
''ostnem'' a ''Péťovo dobrodružství mezi černoušky''). Patřil k oficiálním
novinářům a spisovatelům poplatným režimu, 1961
obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.
 
'''D:''' Poezie za mřížemi, 1946; Péťovo dobrodružství mezi černoušky, 1950;
Mumraj živých nebožtíků, 1950; Důtky z pytle ven, 1952; Dikobraz se směje, 1953 (uspořádal výbor); Dikobrazím ostnem, 1954; Průvan stoletím,
1956; Na dobré hodince, 1957; Západní větry, 1960; Smích i pláč i karabáč,
1962; Ženy u slova, 1962; Meze nezorané, 1962.
 
'''L:''' Knapík, s. 57; MČE 1, s. 541; SČL, s. 39; Kdo je kdo v Československu 1,
1969, s. 97; Kalendárium jihočeských osobností a událostí 78, s. 14; J. Maur,
Seznam spisovatelů plzeňského kraje, 1959, s. 3; nekrolog: -jv-, Za K. B., in:
Tvorba 20. 6. 1973; P. Janáček, Literární brak. Operace vyloučení, operace
nahrazení 1938–1951, 2004.
 
Roman Vondra
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:Sedlice_u_Blatné]]
[[Kategorie:Sedlice]]
[[Kategorie:1973]]
[[Kategorie:1973]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 16. 11. 2016, 14:41

Karel BRADÁČ
Narození 4.2.1918
Místo narození Sedlice u Blatné
Úmrtí 15.6.1973
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel

68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42338

BRADÁČ, Karel, * 4. 2. 1918 Sedlice u Blatné, † 15. 6. 1973 Praha, novinář a spisovatel

Spolu s rodiči se B. ve 20. letech přestěhoval do Prahy. Zde 1933 absolvoval měšťanskou školu, poté se vyučil v knihkupectví A. Neuberta. 1934–39 pracoval v nakladatelství Pavla Prokopa Levá fronta, které se později přeměnilo v nakladatelství Lidová kultura. Současně si doplňoval vzdělání na knihkupecké škole. Ve 2. polovině 30. let začal pracovat jako novinář, zejména v časopisech Hej-rup a Mladá kultura. Působil rovněž ve Svazu mladých (1936). Za války se jako člen ilegální KSČ aktivně zapojil do domácího odboje proti nacistům. V srpnu 1940 byl zatčen spolu se svými spolupracovníky ze skupiny Svoboda, následující 3 roky prožil ve vězení. Po propuštění nastoupil jako pomocný dělník ve Strakonicích.

Po osvobození byl 1945–47 redaktorem v nakladatelství Svoboda, 1947–49 působil jako redaktor kulturní rubriky Rudého práva. Od 1949 nalezl uplatnění v nakladatelství Práce, redigoval edici Románové novinky a knižnici Dikobraz. 1951 přešel do časopisu Dikobraz, kde setrval až do 1969. Od 1970 až do své smrti vedl redakci humoru a satiry Československého rozhlasu. Vedle novinových článků a příspěvků do sborníků vydal také několik knih satirických veršů (Mumraj živých nebožtíků, Důtky z pytle ven, Dikobrazím ostnem a Péťovo dobrodružství mezi černoušky). Patřil k oficiálním novinářům a spisovatelům poplatným režimu, 1961 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.

D: Poezie za mřížemi, 1946; Péťovo dobrodružství mezi černoušky, 1950; Mumraj živých nebožtíků, 1950; Důtky z pytle ven, 1952; Dikobraz se směje, 1953 (uspořádal výbor); Dikobrazím ostnem, 1954; Průvan stoletím, 1956; Na dobré hodince, 1957; Západní větry, 1960; Smích i pláč i karabáč, 1962; Ženy u slova, 1962; Meze nezorané, 1962.

L: Knapík, s. 57; MČE 1, s. 541; SČL, s. 39; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 97; Kalendárium jihočeských osobností a událostí 78, s. 14; J. Maur, Seznam spisovatelů plzeňského kraje, 1959, s. 3; nekrolog: -jv-, Za K. B., in: Tvorba 20. 6. 1973; P. Janáček, Literární brak. Operace vyloučení, operace nahrazení 1938–1951, 2004.

Roman Vondra