BRADÁČ Otakar 10.11.1874-11.1.1924: Porovnání verzí

Z Personal
(BRADÁČ_Otakar_10.11.1874-11.1.1924)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.11.1874
 
| datum narození = 10.11.1874
| místo narození =  
+
| místo narození = Paceřice u Turnova
 
| datum úmrtí = 11.1.1924
 
| datum úmrtí = 11.1.1924
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Rožnov (nyní část Českých Budějovic)
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otakar BRADÁČ
+
}}
 +
 
 +
'''BRADÁČ, Otakar,''' ''* 10. 11. 1874 Paceřice u Turnova, † 11. 1. 1924 Rožnov (nyní část Českých Budějovic), hudební skladatel a pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny učitele. Také jeho sourozenci Jaroslav
 +
a Ladislav se věnovali hudbě. 1892–94 absolvoval studium
 +
varhan na pražské konzervatoři, 1901–04 měl hudební školu
 +
v Litovli, poté provozoval vlastní hudební školy v Plzni
 +
(1904–15) a v Rožnově u Českých Budějovic (do 1924). Stal
 +
se sbormistrem budějovického Hlaholu. Vedle drobných
 +
instrumentálních skladeb a písní napsal sbory s orchestrem
 +
(mj. ''Na Golgotě'', text J. S. Machar, Česká filharmonie 1904)
 +
a řadu orchestrálních skladeb, provedených v Litovli, Olomouci
 +
nebo Plzni (''Hrad Bouzov'', 1903, cyklus symfonických
 +
básní ''Víra, naděje a láska'', 1910, ''V ráji slovanských Luhačovic'',
 +
1910, ''Můj sen o mrtvých'', 1912, ad.). Uvedeny byly i jeho dvě
 +
opery. Jednoaktovku ''Obžínky'' (1896, text Břetislav Jedlička-
 +
-Brodský) nastudovaly ochotnické spolky v Roudnici nad
 +
Labem, Terezíně a Turnově (1898), profesionální divadlo
 +
v Plzni (1905). Opera ''Kostnice sedlecká'' (podle předlohy F. A.
 +
Šuberta, na libreto J. Havlíka, oceněna v soutěži Národního
 +
divadla 1898) byla provedena 1905 v Brně a v Plzni. I svým
 +
pedagogickým působením patřil B. k hudebníkům přesahujícím
 +
regionální význam.
 +
 
 +
Bratr '''Jaroslav B.''' (* 17. 7. 1876 Paceřice, † 29. 5. 1938 Přeštice
 +
u Klatov), byl učitelem a sběratelem lidových písní, vystudoval
 +
učitelský ústav v Jičíně 1892–96, hudbu soukromě
 +
u Vítězslava Nováka (1896–98) a Zdeňka Fibicha. Od 1896
 +
působil na národních školách a jako pěvecký pedagog na reálce
 +
v Plzni (1904–10). Sbíral lidové písně ze západních Čech
 +
(pořídil asi 8 000 záznamů). Kompozici se věnoval převážně
 +
před první světovou válkou. Vydal díla klavírní, instruktivní
 +
skladby pro housle, sbory, menší orchestrální skladby ad.
 +
Úspěch měly jeho úpravy starých českých polek pro housle
 +
a klavír.
 +
 
 +
I další bratr '''Ladislav B.''' (* 8. 12. 1870 Paceřice, † 4. 10. 1897
 +
Vlastibořice u Turnova), studoval hudbu údajně na pražské konzervatoři (v soupisech není jméno obsaženo) a 1893 odešel
 +
do chorvatského Vukovaru jako sbormistr a ředitel kůru.
 +
Tam onemocněl a po návratu do vlasti předčasně zemřel. Vydal
 +
několik drobných skladeb, další zůstaly v rukopise.
 +
 
 +
'''L:''' O. B., in: Dalibor 27, 1905, passim; 1906, s. 330 (opery); Pazdírek,
 +
s. 101; HS 1, s. 126; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla
 +
Kovařovice 1, 1968, s. 141; F. Kříž, Divadlo města Plzně, 1927, s. 86, 105,
 +
114; Almanach. 90 let stálého českého divadla v Brně 1884–1974, 2, s. 60;
 +
100 let českého divadla v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 172n.; Jaroslav B., in:
 +
Věstník pěvecký a hudební 32, 1928, s. 98.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:1874]]
 +
[[Kategorie:Paceřice]]
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:1924]]
 +
[[Kategorie:České Budějovice]]

Verze z 16. 11. 2016, 17:07

Otakar BRADÁČ
Narození 10.11.1874
Místo narození Paceřice u Turnova
Úmrtí 11.1.1924
Místo úmrtí Rožnov (nyní část Českých Budějovic)
Povolání 77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53498

BRADÁČ, Otakar, * 10. 11. 1874 Paceřice u Turnova, † 11. 1. 1924 Rožnov (nyní část Českých Budějovic), hudební skladatel a pedagog

Pocházel z rodiny učitele. Také jeho sourozenci Jaroslav a Ladislav se věnovali hudbě. 1892–94 absolvoval studium varhan na pražské konzervatoři, 1901–04 měl hudební školu v Litovli, poté provozoval vlastní hudební školy v Plzni (1904–15) a v Rožnově u Českých Budějovic (do 1924). Stal se sbormistrem budějovického Hlaholu. Vedle drobných instrumentálních skladeb a písní napsal sbory s orchestrem (mj. Na Golgotě, text J. S. Machar, Česká filharmonie 1904) a řadu orchestrálních skladeb, provedených v Litovli, Olomouci nebo Plzni (Hrad Bouzov, 1903, cyklus symfonických básní Víra, naděje a láska, 1910, V ráji slovanských Luhačovic, 1910, Můj sen o mrtvých, 1912, ad.). Uvedeny byly i jeho dvě opery. Jednoaktovku Obžínky (1896, text Břetislav Jedlička- -Brodský) nastudovaly ochotnické spolky v Roudnici nad Labem, Terezíně a Turnově (1898), profesionální divadlo v Plzni (1905). Opera Kostnice sedlecká (podle předlohy F. A. Šuberta, na libreto J. Havlíka, oceněna v soutěži Národního divadla 1898) byla provedena 1905 v Brně a v Plzni. I svým pedagogickým působením patřil B. k hudebníkům přesahujícím regionální význam.

Bratr Jaroslav B. (* 17. 7. 1876 Paceřice, † 29. 5. 1938 Přeštice u Klatov), byl učitelem a sběratelem lidových písní, vystudoval učitelský ústav v Jičíně 1892–96, hudbu soukromě u Vítězslava Nováka (1896–98) a Zdeňka Fibicha. Od 1896 působil na národních školách a jako pěvecký pedagog na reálce v Plzni (1904–10). Sbíral lidové písně ze západních Čech (pořídil asi 8 000 záznamů). Kompozici se věnoval převážně před první světovou válkou. Vydal díla klavírní, instruktivní skladby pro housle, sbory, menší orchestrální skladby ad. Úspěch měly jeho úpravy starých českých polek pro housle a klavír.

I další bratr Ladislav B. (* 8. 12. 1870 Paceřice, † 4. 10. 1897 Vlastibořice u Turnova), studoval hudbu údajně na pražské konzervatoři (v soupisech není jméno obsaženo) a 1893 odešel do chorvatského Vukovaru jako sbormistr a ředitel kůru. Tam onemocněl a po návratu do vlasti předčasně zemřel. Vydal několik drobných skladeb, další zůstaly v rukopise.

L: O. B., in: Dalibor 27, 1905, passim; 1906, s. 330 (opery); Pazdírek, s. 101; HS 1, s. 126; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1968, s. 141; F. Kříž, Divadlo města Plzně, 1927, s. 86, 105, 114; Almanach. 90 let stálého českého divadla v Brně 1884–1974, 2, s. 60; 100 let českého divadla v Plzni, 1865–1965, 1965, s. 172n.; Jaroslav B., in: Věstník pěvecký a hudební 32, 1928, s. 98.

Jitka Ludvová