ČEČETKA František Josef 23.4.1871-3.6.1942: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:


Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve
Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve
2. ročníku Kulturního adresáře ČSR uvedl ale jako své druhé
2. ročníku ''Kulturního adresáře ČSR'' uvedl ale jako své druhé
křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval
křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval
tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský
tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský

Verze z 20. 11. 2016, 13:24

František Josef ČEČETKA
Narození 23.4.1871
Místo narození Nové Hrady u Vysokého Mýta
Úmrtí 3.6.1942
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44543

ČEČETKA, František Josef, * 23. 4. 1871 Nové Hrady u Vysokého Mýta, † 3. 6. 1942 Praha, spisovatel, pedagog

Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve 2. ročníku Kulturního adresáře ČSR uvedl ale jako své druhé křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský ústav v Hradci Králové, který absolvoval 1890. Začal učit na obecné škole v Chlenech u Chocně, po vykonání zkoušky pro pedagogy měšťanských škol přešel jako učitel češtiny, zeměpisu a dějepisu na měšťanské školy, od 1900 působil v Nymburce, 1914–21 byl ředitelem v Městci Králové, 1921–23 v Poděbradech. 1923 nastoupil na měšťanskou školu v Praze-Dejvicích, ale zakrátko se dal penzionovat a věnoval se literární práci. 1930 obdržel za trilogii Orlové Veliké armády důstojnický kříž francouzské Akademie. Navzdory sociálnímu cítění a antikatolickému postoji byl tradicionalistou, do 1918 se politicky organizoval ve staročeské straně. S manželkou Ludmilou měl tři děti.

Literární činnost zahájil národopisnými knihami o Městci Králové a okolí (1896) a Poděbradsku (1900), potom vydal několik próz pro mládež. Za nymburského působení bádal v městském archivu a rozhodl se psát historickou beletrii v duchu Třebízského a Jiráska. Početné romány situoval obvykle do polabského regionu, jejž důvěrně znal. Měl smysl pro pestrost fabule, pro kronikářský detail a zachycení lidských vášní. Jeho dílo bylo určeno hlavně lidovým vrstvám, pro které plnilo zábavnou i vzdělávací funkci. Největší obliby se dočkaly jeho románové cykly: pentalogie o husitství Ve lví stopě (1927–32), trilogie o rebeliích druhé poloviny 18. století Selská vojna (1931), trilogie z napoleonské doby Orlové Veliké armády (1927–29), tereziánská tetralogie Román císařovny (1935), trilogie z židovských dějin Žid Baruch (1937–38) a trilogie o Maxmiliánovi Habsburském Mexický císař (1939–40). I v románových biografiích užíval historie jako rámce smyšlených dějových pásem (Petr Brandl, 1922, Valdštejn, 1924, Orlík, syn Napoleonův, 1929, Mozart, 1932, Syn císařovny, 1940 – o Josefu II.). Kromě toho napsal řadu výchovných próz pro mládež (hodnotná byla novela Mendíček, 1903) a konvenční romány a novely, založené vesměs na příbězích krásných svůdných žen nebo venkovských učitelů. Byl též nepříliš úspěšným autorem divadelních her a monografie F. A. Šubert (1915).

L: Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 65; KSN 2, s. 435; OSN 28, s. 190; MSN 1, s. 939; OSND 1/2, s. 1016; ISN 4, s. 128; Kunc 1, s. 97n.; LČL 1, s. 402n.

P: SOkA Nymburk (kde torzo pozůstalosti).

Martin Kučera