ČECHÁČEK Jaroslav 3.8.1901-20.7.1945: Porovnání verzí
(ČECHÁČEK_Jaroslav_3.8.1901-20.7.1945) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 3.8.1901 | | datum narození = 3.8.1901 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Žižkov (Praha) | ||
| datum úmrtí = 20.7.1945 | | datum úmrtí = 20.7.1945 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČECHÁČEK, Jaroslav''', ''* 3. 8. 1901 Žižkov (Praha), † 20. 7. 1945 Praha, žurnalista, publicista, odborový činitel'' | |||
Maturoval 1919 na vinohradském klasickém gymnáziu | |||
a 1919–22 studoval práva na Karlově univerzitě v Praze, studia | |||
však nedokončil. Od začátku dvacátých let působil jako | |||
spolupracovník a redaktor sociálně demokratického tisku, | |||
zvláště časopisu ''Dělnická osvěta'', posléze též deníku ''Právo'' | |||
''lidu''. V třicátých letech zastával funkci generálního tajemníka | |||
(odborového) Svazu soukromých zaměstnanců v peněžnictví | |||
a pojišťovnictví. 1930 se aktivně zúčastnil diskuse o programu | |||
sociálně demokratické strany, přičemž propagoval dobovou | |||
aktualizaci Marxova díla. Zabýval se teorií socialismu | |||
(''Marx a teorie hospodářských krisí'', 1930), problematikou | |||
vztahu sociální demokracie k náboženství (''Protiklerikální'' | |||
''legenda'', 1929) a analýzou fašismu a nacismu (''Vzpoura'' | |||
''středního stavu'', 1934). V třicátých letech se také významně | |||
angažoval v protifašistickém hnutí (články v ''Nové svobodě'', | |||
v časopisech ''Útok'' a ''Úder''), autorsky se podílel na sborníku | |||
''Mezinárodní fašismus'' (1933) a byl iniciátorem, redaktorem | |||
a spoluautorem publikace ''Hitlerova cesta k moci'' (1934), reagující | |||
na události kolem lipského procesu. Za německé okupace | |||
spolupracoval s domácím odbojem. 6. 5. 1941 byl zatčen | |||
gestapem, ale pro nedostatek důkazů posléze propuštěn. | |||
Znovu byl zatčen 28. 8. 1944 a uvězněn v terezínské Malé | |||
pevnosti. Na následky věznění záhy po osvobození zemřel. | |||
'''L:''' OSND 1/2, s. 1017; Padlým hrdinům. Památník obětí Československé | |||
sociální demokracie v osvobozeneckém zápase 1939–1945, 1947, s. 45n.; | |||
Tomeš 1, s. 190; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách | |||
české sociální demokracie 1878–2005, 2. vyd. 2005, s. 43. | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče]] | [[Kategorie:39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče]] |
Verze z 24. 11. 2016, 13:57
Jaroslav ČECHÁČEK | |
![]() | |
Narození | 3.8.1901 |
---|---|
Místo narození | Žižkov (Praha) |
Úmrtí | 20.7.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče 48- Politický publicista |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44591 |
ČECHÁČEK, Jaroslav, * 3. 8. 1901 Žižkov (Praha), † 20. 7. 1945 Praha, žurnalista, publicista, odborový činitel
Maturoval 1919 na vinohradském klasickém gymnáziu a 1919–22 studoval práva na Karlově univerzitě v Praze, studia však nedokončil. Od začátku dvacátých let působil jako spolupracovník a redaktor sociálně demokratického tisku, zvláště časopisu Dělnická osvěta, posléze též deníku Právo lidu. V třicátých letech zastával funkci generálního tajemníka (odborového) Svazu soukromých zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. 1930 se aktivně zúčastnil diskuse o programu sociálně demokratické strany, přičemž propagoval dobovou aktualizaci Marxova díla. Zabýval se teorií socialismu (Marx a teorie hospodářských krisí, 1930), problematikou vztahu sociální demokracie k náboženství (Protiklerikální legenda, 1929) a analýzou fašismu a nacismu (Vzpoura středního stavu, 1934). V třicátých letech se také významně angažoval v protifašistickém hnutí (články v Nové svobodě, v časopisech Útok a Úder), autorsky se podílel na sborníku Mezinárodní fašismus (1933) a byl iniciátorem, redaktorem a spoluautorem publikace Hitlerova cesta k moci (1934), reagující na události kolem lipského procesu. Za německé okupace spolupracoval s domácím odbojem. 6. 5. 1941 byl zatčen gestapem, ale pro nedostatek důkazů posléze propuštěn. Znovu byl zatčen 28. 8. 1944 a uvězněn v terezínské Malé pevnosti. Na následky věznění záhy po osvobození zemřel.
L: OSND 1/2, s. 1017; Padlým hrdinům. Památník obětí Československé sociální demokracie v osvobozeneckém zápase 1939–1945, 1947, s. 45n.; Tomeš 1, s. 190; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2. vyd. 2005, s. 43.
Josef Tomeš