BRANDEIS Jakob 3.6.1835-20.9.1912: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRANDEIS_Jakob_3.6.1835-20.9.1912)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.6.1835
| datum narození = 3.6.1835
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 20.9.1912
| datum úmrtí = 20.9.1912
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
63- Spisovatel
63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jakob BRANDEIS
}}
 
'''BRANDEIS, Jakob''' ''(též Jacob), * 3. 6. 1835 Praha, † 20. 9. 1912 Praha, nakladatel, knihkupec, publicista''
 
Pocházel z významné židovské rodiny, která byla spřízněna
s rabi Jehudou Livou ben Becalelem. Jeho otec Becalel
Bermann († 1859) sloužil jako důstojník v Napoleonově armádě,
později nastupil jako prokurista v bankovním domě
Simona von Lämmela ve Vídni a jeho syna Leopolda v Praze.
B. se stal zetěm Wolfa (Zeeva) Paschelese (1814–1857), který
1836 otevřel v Praze první židovské knihkupectví. Knihkupecké
a nakladatelské činnosti se později věnoval i B., který
1880 založil v Praze vlastní knihkupectví a nakladatelství
a 1899 pobočku ve Vratislavi (Wrocław, dříve Breslau). Pražská
centrála sídlila nejprve na Staroměstském náměstí č. 5,
později v Celetné ulici a pod vedením B. syna Richarda B.,
který podnik převzal 1911, přetrvala až do počátku druhé
světové války. 1896 začal B. vydávat ''Jüdische Universalbibliothek''
(Židovská universální knihovna), v jejímž rámci publikoval
řadu děl židovských a částečně i dalších autorů. K publikacím
B. nakladatelství patřila mimo jiné i lidová edice
židovských legend ''Sippurim. Ghettosagen, jüdische Mythen''
''und Legenden''. (''Volksausgabe. Herausgegeben, revidiert und''
''geordnet von J. Brandeis'', 1909). Významnou částí produkce
nakladatelství byly i modlitební sborníky s překlady do němčiny
i češtiny. Kromě knih z vlastního i jiných nakladatelství
nabízelo B. knihkupectví různé rituální předměty a náboženské
dekorativní tisky.
 
Vedle činnosti knihkupecké a nakladatelské působil B. též
jako redaktor a publicista. Po určitou dobu stál v čele časopisu
židovského učitelského spolku ''Die Gegenwart. Herausgegeben''
''von J. B. Brandeis für den Israelitischen Lehrverein in''
''Böhmen'' (Přítomnost. Vydává J. B. Brandeis pro Izraelitský
učitelský spolek v Čechách). 1881 založil ''Illustrierter israelitischer''
''Volkskalender'' (Ilustrovaný izraelitský lidový kalendář),
do něhož i sám přispíval. Jeho poslední číslo vydal B.
syn Richard v češtině pro kalendářní rok 5701 (1940–41).
Od 60. let přispíval B. do různých pražských a vídeňských
periodik. Svou publicistickou činnost zaměřoval zejména
na aktuální židovská témata a ve svých statích vystupoval
i proti projevům antisemitismu. Autorsky a redakčně se podílel
také na publikaci ''Der kleine illustrierte Humorist'' (1882),
ve které byly uveřejněny anekdoty, včetně židovských.
 
'''L:''' Winninger 1, s. 436; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy,
1952, č. 1013, 1026, 1071, 1407, 1427, 1428, 1571; M. Färber, Publishing
Houses, in: The Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys 1,
New York 1968, s. 533.
 
Bedřich Nosek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1835]]
[[Kategorie:1835]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1912]]
[[Kategorie:1912]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 24. 11. 2016, 15:26

Jakob BRANDEIS
Narození 3.6.1835
Místo narození Praha
Úmrtí 20.9.1912
Místo úmrtí Praha
Povolání

67- Nakladatel nebo vydavatel

63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42798

BRANDEIS, Jakob (též Jacob), * 3. 6. 1835 Praha, † 20. 9. 1912 Praha, nakladatel, knihkupec, publicista

Pocházel z významné židovské rodiny, která byla spřízněna s rabi Jehudou Livou ben Becalelem. Jeho otec Becalel Bermann († 1859) sloužil jako důstojník v Napoleonově armádě, později nastupil jako prokurista v bankovním domě Simona von Lämmela ve Vídni a jeho syna Leopolda v Praze. B. se stal zetěm Wolfa (Zeeva) Paschelese (1814–1857), který 1836 otevřel v Praze první židovské knihkupectví. Knihkupecké a nakladatelské činnosti se později věnoval i B., který 1880 založil v Praze vlastní knihkupectví a nakladatelství a 1899 pobočku ve Vratislavi (Wrocław, dříve Breslau). Pražská centrála sídlila nejprve na Staroměstském náměstí č. 5, později v Celetné ulici a pod vedením B. syna Richarda B., který podnik převzal 1911, přetrvala až do počátku druhé světové války. 1896 začal B. vydávat Jüdische Universalbibliothek (Židovská universální knihovna), v jejímž rámci publikoval řadu děl židovských a částečně i dalších autorů. K publikacím B. nakladatelství patřila mimo jiné i lidová edice židovských legend Sippurim. Ghettosagen, jüdische Mythen und Legenden. (Volksausgabe. Herausgegeben, revidiert und geordnet von J. Brandeis, 1909). Významnou částí produkce nakladatelství byly i modlitební sborníky s překlady do němčiny i češtiny. Kromě knih z vlastního i jiných nakladatelství nabízelo B. knihkupectví různé rituální předměty a náboženské dekorativní tisky.

Vedle činnosti knihkupecké a nakladatelské působil B. též jako redaktor a publicista. Po určitou dobu stál v čele časopisu židovského učitelského spolku Die Gegenwart. Herausgegeben von J. B. Brandeis für den Israelitischen Lehrverein in Böhmen (Přítomnost. Vydává J. B. Brandeis pro Izraelitský učitelský spolek v Čechách). 1881 založil Illustrierter israelitischer Volkskalender (Ilustrovaný izraelitský lidový kalendář), do něhož i sám přispíval. Jeho poslední číslo vydal B. syn Richard v češtině pro kalendářní rok 5701 (1940–41). Od 60. let přispíval B. do různých pražských a vídeňských periodik. Svou publicistickou činnost zaměřoval zejména na aktuální židovská témata a ve svých statích vystupoval i proti projevům antisemitismu. Autorsky a redakčně se podílel také na publikaci Der kleine illustrierte Humorist (1882), ve které byly uveřejněny anekdoty, včetně židovských.

L: Winninger 1, s. 436; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, č. 1013, 1026, 1071, 1407, 1427, 1428, 1571; M. Färber, Publishing Houses, in: The Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys 1, New York 1968, s. 533.

Bedřich Nosek