ČERNÁ Marie 23.11.1903-29.8.1987: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČERNÁ_Marie_23.11.1903-29.8.1987)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Marie ČERNÁ
}}
'''ČERNÁ, Marie''' ''(roz. Mojžíšová), * 23. 11. 1903 Náchod, † 29. 8. 1987 Jaroměř, zahradnice, šlechtitelka květin''


== Literatura ==
Pocházela ze staré náchodské zahradnické rodiny. 1917–20
se v podniku otce vyučila tomuto povolání, pak krátce pracovala
v zahradě pražské firmy Josef Strnad, kde se věnovala
vazačské praxi. Ve vazbě svatebních i pohřebních kytic a věnců
uplatňovala nové a moderní metody. 1924 se provdala
za zahradníka Františka Č. (1896–1968) do Jaroměře a začala
s ním spolupracovat v jeho zahradnictví; za několik let patřil
podnik mezi nejznámější české zahradnické a šlechtitelské
firmy. Ve dvacátých letech se Č. nejprve věnovala širšímu sortimentu
okrasných rostlin. Pěstovala astry, kalceolárie, cinerárie,
bramboříky. Od 1928 začala šlechtit petúnie a později
velkokvěté hlíznaté begonie. Petúnie nejprve pěstovala z dovážených
semen z Německa, záhy však začala šlechtit vlastní
odrůdy. 1934 uvedla na trh první novou odrůdu Karkulka.
1937 společně s manželem vytvořila první nízkou plnokvětou
petúnii Pozdrav z Jaroměře. Později sortiment obohatila
o další, z jednoduše kvetoucích to byly Dobrošov, Maminka,
Majka a z plnokvětých Mír, Růžový zákrsek a Bílá. Vypěstovala
i velkokvěté petúnie se silně zvlněnými okraji květů ze
skupiny Petunia hybrida grandiflora, které nazvala Alborosa,
Rosea, Vínově červená a plnokvětá odrůda Černého triumph.
Se šlechtěním begonií začala rovněž v průběhu třicátých let.
Výchozím materiálem se staly hlízy dovezené z Belgie. Dobrých
výsledků dosáhla nejen v udržovacím šlechtění petúnií
a hlíznatých begonií, kdy v rozsáhlém sortimentu petúnií
měla devět základních skupin s celkovým rozsahem 40–45
odrůd. Také její prošlechťování velkokvětých hlíznatých begonií
položilo základ pro jaroměřské kultivary, které se díky
jakosti a velkokvětosti staly žádaným exportním zbožím.
 
Po znárodnění rodinného zahradnického podniku zůstala
dále pracovat jako šlechtitelský mistr-zahradník v nově založené
Šlechtitelské stanici květin oborového podniku Oseva,
n. p., později Sempra, n. p., v Jaroměři. 1951–82 se stala
autorkou a spoluautorkou 25 uznaných původních i zlepšených
odrůd petúnií a begonií. Za dlouholetou vynikající
práci i za šlechtitelské úspěchy obdržela 1973 od Ministerstva
zemědělství a výživy ČSR diplom Vynikající pracovník zemědělství
a výživy.
 
Manželé Č. vychovali dva syny: starší František Č. (* 1926) je
divadelním vědcem, profesorem UK v Praze, jeho dcera Marie
Judlová-Klimešová (* 1952) je historičkou umění. Mladší
syn Jan Č. (1928–1980) byl významným šlechtitelem květin.
 
'''L:''' Zahradnické listy 66, 1973, s. 190; Jaroměřský zpravodaj leden–únor
1984, s. 11n.; Záhradnictvo 3, 1984, s. 187; L. Skala, Naši předchůdci 1,
1993, s. 63.
 
Zdeněk Koleška
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]

Verze z 2. 12. 2016, 09:04

Marie ČERNÁ
Narození 23.11.1903
Místo narození Náchod
Úmrtí 29.8.1987
Místo úmrtí Jaroměř
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44773

ČERNÁ, Marie (roz. Mojžíšová), * 23. 11. 1903 Náchod, † 29. 8. 1987 Jaroměř, zahradnice, šlechtitelka květin

Pocházela ze staré náchodské zahradnické rodiny. 1917–20 se v podniku otce vyučila tomuto povolání, pak krátce pracovala v zahradě pražské firmy Josef Strnad, kde se věnovala vazačské praxi. Ve vazbě svatebních i pohřebních kytic a věnců uplatňovala nové a moderní metody. 1924 se provdala za zahradníka Františka Č. (1896–1968) do Jaroměře a začala s ním spolupracovat v jeho zahradnictví; za několik let patřil podnik mezi nejznámější české zahradnické a šlechtitelské firmy. Ve dvacátých letech se Č. nejprve věnovala širšímu sortimentu okrasných rostlin. Pěstovala astry, kalceolárie, cinerárie, bramboříky. Od 1928 začala šlechtit petúnie a později velkokvěté hlíznaté begonie. Petúnie nejprve pěstovala z dovážených semen z Německa, záhy však začala šlechtit vlastní odrůdy. 1934 uvedla na trh první novou odrůdu Karkulka. 1937 společně s manželem vytvořila první nízkou plnokvětou petúnii Pozdrav z Jaroměře. Později sortiment obohatila o další, z jednoduše kvetoucích to byly Dobrošov, Maminka, Majka a z plnokvětých Mír, Růžový zákrsek a Bílá. Vypěstovala i velkokvěté petúnie se silně zvlněnými okraji květů ze skupiny Petunia hybrida grandiflora, které nazvala Alborosa, Rosea, Vínově červená a plnokvětá odrůda Černého triumph. Se šlechtěním begonií začala rovněž v průběhu třicátých let. Výchozím materiálem se staly hlízy dovezené z Belgie. Dobrých výsledků dosáhla nejen v udržovacím šlechtění petúnií a hlíznatých begonií, kdy v rozsáhlém sortimentu petúnií měla devět základních skupin s celkovým rozsahem 40–45 odrůd. Také její prošlechťování velkokvětých hlíznatých begonií položilo základ pro jaroměřské kultivary, které se díky jakosti a velkokvětosti staly žádaným exportním zbožím.

Po znárodnění rodinného zahradnického podniku zůstala dále pracovat jako šlechtitelský mistr-zahradník v nově založené Šlechtitelské stanici květin oborového podniku Oseva, n. p., později Sempra, n. p., v Jaroměři. 1951–82 se stala autorkou a spoluautorkou 25 uznaných původních i zlepšených odrůd petúnií a begonií. Za dlouholetou vynikající práci i za šlechtitelské úspěchy obdržela 1973 od Ministerstva zemědělství a výživy ČSR diplom Vynikající pracovník zemědělství a výživy.

Manželé Č. vychovali dva syny: starší František Č. (* 1926) je divadelním vědcem, profesorem UK v Praze, jeho dcera Marie Judlová-Klimešová (* 1952) je historičkou umění. Mladší syn Jan Č. (1928–1980) byl významným šlechtitelem květin.

L: Zahradnické listy 66, 1973, s. 190; Jaroměřský zpravodaj leden–únor 1984, s. 11n.; Záhradnictvo 3, 1984, s. 187; L. Skala, Naši předchůdci 1, 1993, s. 63.

Zdeněk Koleška