Biografický slovník
ČERNÝ Arnošt Julius 23.11.1857-16.8.1921: Porovnání verzí
(ČERNÝ_Arnošt_Julius_23.11.1857-16.8.1921) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.11.1857 | | datum narození = 23.11.1857 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 16.8.1921 | | datum úmrtí = 16.8.1921 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERNÝ, Arnošt Julius''', ''* 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel'' | ||
| + | |||
| + | Studoval v Praze nižší gymnázium (1869–72), hudbu pak | ||
| + | soukromě. 1880 vykonal státní zkoušku na pražské konzervatoři | ||
| + | a otevřel hudební školu, která od 1884 sídlila na Královských | ||
| + | Vinohradech a patřila k největším v Praze. Vyučoval | ||
| + | též hře na varhany (od 1885), v devadesátých letech pořádal | ||
| + | letní kursy pro učitele. Pro školu napsal značný počet instruktivních | ||
| + | skladeb, jež tisklo nakladatelství Kotrba, Česká hudba | ||
| + | v Kutné Hoře, později firma Urbánek, vzácněji Barvitius. Vycházely | ||
| + | v různých verzích i posmrtně. Mezi skladbami vydanými | ||
| + | tiskem měly největší rozsah šestidílná ''Škola pro piano'' | ||
| + | (1906) a třídílná ''Neue Harmoniumschule'', publikovaná 1904 | ||
| + | v Hannoveru. Žákům sloužila cvičení ryze technická (''Houslová'' | ||
| + | ''cvičení polohová'', 1918; ''Metodická cvičení technická pro'' | ||
| + | ''housle'', 1918, přetisk 1938), editovaná také posmrtně v různých | ||
| + | výběrech (''Slabikář malých houslistů'', 1930). Vícekrát | ||
| + | vycházely i úpravy známých skladeb (''Smetanovy opery'' pro sólové | ||
| + | housle, pro housle a klavír, pro dvoje housle a klavír, vše | ||
| + | 1919, přetisk 1938; ''České tance'' pro piano na dvě ruce, 1932; | ||
| + | ''České perly'', 120 národních písní pro jedny nebo dvoje housle, | ||
| + | b. d.). Vedle instruktivních skladeb komponoval hudbu pro | ||
| + | společenské příležitosti (např. sbor ''Sokolská'' na slova A. Czecha | ||
| + | z Czechenherzů, 1912) nebo pro domácí muzicírování | ||
| + | (''Štědrý večer'', tónomalba pro housle a klavír nebo varhany, b. | ||
| + | d.). Některé z jeho drobností se objevily jako hudební přílohy | ||
| + | v časopisech (např. ''Nálada'' pro housle na G struně, in: ''Česká hudba'' 8, 1902, kde také písně). Napsal asi 150 skladeb pro klavír, housle (rkp. koncert 1893), pro varhany (rkp. koncert | ||
| + | 1887) a pro různé obsazení a účel. Kompozičně byly nestejně | ||
| + | vyspělé, po stylové stránce vesměs konzervativní. | ||
| + | |||
| + | Asi 1881 vydalo nakladatelství Mikuláš a Knap jeho hudební | ||
| + | slovník, jeden z prvních českých osobních lexikonů. Pro své | ||
| + | žáky psal učebnice dějin hudby, pomůcky pro studium hudební | ||
| + | teorie a další praktické příručky. Zabýval se vyučováním | ||
| + | hudby i teoreticky. Od 1902 téměř do smrti patřil k přispěvatelům | ||
| + | hudebního listu ''Dalibor'', 1906/07 vedl pedagogickou | ||
| + | rubriku v učitelském časopisu ''Posel z Budče'' (nakladatel Skrejšovský). | ||
| + | 1908–13 vydával v Kotrbově nakladatelství ''Hudební listy pro mládež'', které přinášely i jeho instruktivní drobnosti. Náležel ke svědomitým učitelům, kteří se na přelomu 19. | ||
| + | a 20. století snažili udržet v populaci hudebnost. Č. skladby | ||
| + | kolovaly v opisech, některé tisky jsou uloženy v hudebním | ||
| + | oddělení Národní knihovny v Praze. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Kapesní almanach českoslovanských hudebníků, [1881]; Stručný nástin | ||
| + | dějin hudby, 1902; Slovníček názvů v nauce o tvarech hudebních obsažený | ||
| + | a jich význam, 1903; Kapesní hudební slovník, 1913; Náčrtek reformy hudebních | ||
| + | škol, in: Dalibor 24, 1901/02, s. 62, 71. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Nad starým klavírem a houslemi [vzpomínkové črty Č. bývalých žáků], | ||
| + | 1946; Pazdírek, s. 166; HS 1, s. 194. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' LA PNP Praha, osobní fond. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 70: | ||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 3. 12. 2016, 15:49
| Arnošt Julius ČERNÝ | |
 | |
| Narození | 23.11.1857 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 16.8.1921 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44876 |
ČERNÝ, Arnošt Julius, * 23. 11. 1857 Praha, † 16. 8. 1921 Praha, hudební pedagog, skladatel
Studoval v Praze nižší gymnázium (1869–72), hudbu pak soukromě. 1880 vykonal státní zkoušku na pražské konzervatoři a otevřel hudební školu, která od 1884 sídlila na Královských Vinohradech a patřila k největším v Praze. Vyučoval též hře na varhany (od 1885), v devadesátých letech pořádal letní kursy pro učitele. Pro školu napsal značný počet instruktivních skladeb, jež tisklo nakladatelství Kotrba, Česká hudba v Kutné Hoře, později firma Urbánek, vzácněji Barvitius. Vycházely v různých verzích i posmrtně. Mezi skladbami vydanými tiskem měly největší rozsah šestidílná Škola pro piano (1906) a třídílná Neue Harmoniumschule, publikovaná 1904 v Hannoveru. Žákům sloužila cvičení ryze technická (Houslová cvičení polohová, 1918; Metodická cvičení technická pro housle, 1918, přetisk 1938), editovaná také posmrtně v různých výběrech (Slabikář malých houslistů, 1930). Vícekrát vycházely i úpravy známých skladeb (Smetanovy opery pro sólové housle, pro housle a klavír, pro dvoje housle a klavír, vše 1919, přetisk 1938; České tance pro piano na dvě ruce, 1932; České perly, 120 národních písní pro jedny nebo dvoje housle, b. d.). Vedle instruktivních skladeb komponoval hudbu pro společenské příležitosti (např. sbor Sokolská na slova A. Czecha z Czechenherzů, 1912) nebo pro domácí muzicírování (Štědrý večer, tónomalba pro housle a klavír nebo varhany, b. d.). Některé z jeho drobností se objevily jako hudební přílohy v časopisech (např. Nálada pro housle na G struně, in: Česká hudba 8, 1902, kde také písně). Napsal asi 150 skladeb pro klavír, housle (rkp. koncert 1893), pro varhany (rkp. koncert 1887) a pro různé obsazení a účel. Kompozičně byly nestejně vyspělé, po stylové stránce vesměs konzervativní.
Asi 1881 vydalo nakladatelství Mikuláš a Knap jeho hudební slovník, jeden z prvních českých osobních lexikonů. Pro své žáky psal učebnice dějin hudby, pomůcky pro studium hudební teorie a další praktické příručky. Zabýval se vyučováním hudby i teoreticky. Od 1902 téměř do smrti patřil k přispěvatelům hudebního listu Dalibor, 1906/07 vedl pedagogickou rubriku v učitelském časopisu Posel z Budče (nakladatel Skrejšovský). 1908–13 vydával v Kotrbově nakladatelství Hudební listy pro mládež, které přinášely i jeho instruktivní drobnosti. Náležel ke svědomitým učitelům, kteří se na přelomu 19. a 20. století snažili udržet v populaci hudebnost. Č. skladby kolovaly v opisech, některé tisky jsou uloženy v hudebním oddělení Národní knihovny v Praze.
D: Kapesní almanach českoslovanských hudebníků, [1881]; Stručný nástin dějin hudby, 1902; Slovníček názvů v nauce o tvarech hudebních obsažený a jich význam, 1903; Kapesní hudební slovník, 1913; Náčrtek reformy hudebních škol, in: Dalibor 24, 1901/02, s. 62, 71.
L: Nad starým klavírem a houslemi [vzpomínkové črty Č. bývalých žáků], 1946; Pazdírek, s. 166; HS 1, s. 194.
P: LA PNP Praha, osobní fond.
Jitka Ludvová
